(EURO 25/2003)
„Nikdo mi dodnes nevysvětlil, proč bych měl platit za privatizaci bank, restrukturalizaci hutnictví nebo přispívat na činnost politických stran.“
Až kolega podnikatel Tomáš Chrenek mne „přesvědčil“ o takové potřebě, když jako vlastník soukromé, podle jeho názoru prosperující firmy, nárokuje pomoc od státu a Evropské unie, a já jsem ten, kdo mu jako daňový poplatník na jeho podnikání musí přispět. Argumentuje svojí starostlivostí o osud dalších nezaměstnaných v ostravském regionu, snižováním nákladů, nevybudováním sociální sítě a nerovnými podmínkami na trzích. Ale právě tyto axiomy jsou jedinou možností, jak skutečně restrukturalizovat těžký průmysl. Kdyby chtěl vyrábět GSM telefony nebo součástky pro kosmické družice, možná bych i pomohl. Přemýšlím ale, kdo další bude na řadě a kdy ze mě vytáhne další peníze. Duo Koláček s Otavou v polostátním OKD nebo jeho hnědouhelný jmenovec na severu Čech, Babišův Agrofert, Fischer se svojí cestovní kanceláří či snad řezník v Přerově, který na rozdíl od Třineckých železáren je uveden jako výjimka v přístupové smlouvě Česka do unie? Kde je logika věci, že soukromý kapitál se rozvíjí nezávisle na státu, protože je nadnárodní a chce býti nezávislým právě na této pofiderní struktuře? Proč slibuje předseda vlády něco, co nemůže splnit ještě před svým jmenováním? Co žene ministra Urbana do Bruselu, tři dny po nástupu do funkce, aby orodoval za jedinou firmu? Bude tak aktivní i v případě toho podnikatele z Přerova? Anebo jsme tak naivní, že na nás opět hrají divadlo stejně jako jejich kolegové v případě výstavby dálnice D47, nákupu stíhaček či prodeje IPB? Očekávají snad malou domů? Na celém světě přece platí cenový trojúhelník – náklady, nabídka, poptávka. Nebo to pan Chrenek neví? Výroba koksu a kolejnic, těžba uhlí, intenzivní zemědělství či výstavba elektráren už stály tuto společnost nemalé peníze, lidské zdraví, ale především zklamání, že ekonomický efekt se skutečně nedostavuje. A ani nedostaví, protože tento program patří dávno do hrobu, do rozvojových zemí, a ne do moderní Evropy. Skutečně vysoká přidaná hodnota vzniká u zcela jiných oborů lidské činnosti a do systému musí především dávat, nikoliv z něj brát. Nejen peníze, ale zejména environmentální, trvale udržitelné efekty. Jsem ochoten všem jmenovaným pánům poskytnout bezplatný consulting, vyjde mne to totiž mnohem levněji. A panu Chrenkovi osvětlím zvlášť princip subsidiarity.
Zdenek Verner (verner@ostrava.cz),
MCC Group, Ostrava
