Menu Zavřít

Montovny už nelákáme

22. 1. 2008
Autor: Euro.cz

Investoři v Česku více spoléhají na moderní technologie a vzdělané pracovníky

Ačkoli Česká republika patří dlouhodobě mezi investorsky atraktivní země, nejnovější studie poradenské společnosti A. T. Kearney naznačuje, že ani její potenciál není nevyčerpatelný. O získání zajímavých investic svádí země tvrdý souboj s ostatními státy, a to nejen v regionu střední a východní Evropy. Česko navíc pomalu ztrácí jednu z největších devíz z minulosti - cenovou výhodnost. Proto se nyní musí více než kdy dříve zaměřit na kvalitu vzdělávání především v technických oborech.

Boj o investory.

Stěhování průmyslové výroby do levnějších zemí bývá pro firmy prospěšné. Důvodem mohou být nižší náklady nebo lepší předpoklady země pro podnikání v podobě nízkých daní, státních pobídek či kvalitní a levné pracovní síly. Společnost A. T. Kearney vytvořila takzvaný Globální index služeb v jednotlivých lokalitách. Ten určuje pořadí zemí, kam se nejvíce vyplatí výrobu přesunout. Opírá se o zjištění v několika kategoriích: celková atraktivita země (například politický systém), kvalita prostředí pro byznys (daňové zatížení, administrativa nebo investiční pobídky) a lidský potenciál (vzdělání, jazyková vybavenost).
Celkově je podle studie region střední a východní Evropy stále jednou z oblastí, kam se nejvíce vyplatí výrobu přemístit. Výhodu oproti Číně nebo Indii - v žebříčku se umístily na prvních dvou příčkách - má v kulturní blízkosti zemím, z nichž investice většinou pocházejí (Severní Amerika, západní Evropa, ale i Japonsko). Země si zde tvrdě konkurují v přitahování investorů a většina států z tohoto regionu si v žebříčku polepšila. V případě České republiky však nastal očividný propad, především kvůli stoupajícím mzdám a celkovým nákladům firem. Přesto v konkurenci těchto zemí vychází zatím České republika velmi dobře a může se chlubit řadou referencí od významných investorů, kteří zde už působí, například Mitsubishi Electric, Philips, Siemens nebo IBM.

===== Nízká cena nestačí. =====

Rok 2006 byl pro Českou republiku, co se týče zahraničních investic, rekordním. Jen agentura CzechInvest zprostředkovala projekty v hodnotě převyšující 114 miliard korun. V loňském roce byla celková hodnota investic už „jen“ 71 miliard, z nichž patnáct miliard připadá českým investorům. Jiří Sochor z CzechInvestu pokles nepovažuje za negativní a vysvětluje: „Česká republika skutečně přestává být atraktivní pro podniky zabývající tou nejjednodušší výrobou. Naopak, Česko si stále intenzivněji vybírají investoři, kteří spoléhají na moderní technologie a potřebují spolehlivé pracovníky, kterým mohou náročné technologie bez obav svěřit. Velký konkurent Čína přitahuje především minimálními náklady na lidskou práci. Je tedy lákavá především pro podniky, které se zabývají jednoduchou výrobou. Myslím, že se můžeme s úspěchem ptát, jestli by takové investice chtěla lákat i Česká republika.“ Jeho slova potvrzuje ekonom Aleš Michl: „V žebříčcích atraktivnosti pro továrny klesáme. V pořadníku potenciálu pro rozvoj služeb a znalostí naopak patříme k nejlepším. Zbývá jediné, změnit náš vzdělávací systém tak, aby chrlil více mozků uplatnitelných v praxi.“ K tomu, aby Česká republika v tvrdé konkurenci uspěla i v budoucnu, je podle něj nutné změnit nynější systém spolupráce firem se školami. „Nejde o to, mít samé vysokoškoláky. Klíčové je propojení škol a podniků. Aby školy byly motivovány neustále spolupracovat s podniky a vychovávat mozky na míru českého byznysu. Nyní potřebujeme techniky a nemáme jich dost, systém byl tedy nastaven špatně. Jedině neustálá spolupráce školám řekne, koho bude potřebovat naše ekonomika za deset patnáct let,“ doplňuje Michl.
Nízké náklady tedy nemohou být jedinou předností, kterou chtějí země přilákat nové výrobce a zaměstnavatele. Objevují se klíčové trhy v jihovýchodní Asii, Latinské Americe i východní Evropě, které se stávají stále více atraktivní z pohledu lidských zdrojů, průmyslových zkušeností i vytvářením dobrých podmínek pro podnikání. „Klíč k udržení a zvyšování dlouhodobé konkurenceschopnosti je v umění rozvoje, infrastruktuře investic a v regulačním prostředí bez zásahů měnit výši mezd. Pokud chybí snaha zvyšovat kvalifikaci pracovní síly a kvalitu podnikatelského prostředí, dojde pravděpodobně ke ztrátě konkurenceschopnosti vůči ostatním rychle se rozvíjejícím zemím,“ upozorňuje studie.

Na délce záleží.

Studie se také zabývala dlouhodobým potenciálem již uskutečněných investic. Pokud firma vstoupí do země jen kvůli nízkým nákladům a mzdám, riziko, že po čase přemístí výrobu jinam, třeba na východ, je velké. „Výhoda nízkých mezd v zemích, kam se výroba nejčastěji přesouvá, bude trvat minimálně ještě dalších dvacet let. I přesto, že v různých podpůrných oborech jako IT, kontaktní nebo zákaznická centra mzdy začínají stoupat,“ ujišťuje přesto A.T. Kearney.
Podle analytika Michla závisí délka investice na jejím typu: „První jsou kapitálově náročnější projekty, které tady mají i svá inovační centra, či si sami školí zaměstnance. To je případ třeba mladoboleslavské škodovky. Nečekám, že takové projekty do dvaceti let odejdou. Druhý typ jsou jednodušší projekty typu montáže z dovezených dílů a následný export. Záměrem je co nejvíce zúročit levnou pracovní sílu v kapitálově méně náročném projektu. Tento typ investorů odejde. Bude to přirozený vývoj. Pokud vsadíme na více maturantů a vysokoškoláků, pak nám tento trend vadit nebude,“ vysvětluje Michl způsob, jakým je možné udržet dlouhodobě potenciál země.

Sázíme na rozvoj.

Agentura CzechInvest neočekává dramatický úbytek nynějších investorů a sází na rozvoj těch společností, které zde již fungují. „Mezi investicemi bude přibývat počet expanzí zahraničních podniků, které už v Česku působí. Příkladem může být loňská masivní expanze společnosti Foxxcon, která z Pardubic rozšiřuje výrobu počítačů i do Kutné Hory,“ tvrdí Sochor a dodává: „Nové projekty jsou stále náročnější na technologie a na schopnosti pracovníků. Příkladem takových investic v České republice může být Honeywell, IBM, Lonza, IPS Alpha, SUN či Red Hat.“ Za další odvětví, které se zde bude dále rozvíjet, považuje CzechInvest mimo jiné automobilový průmysl. „Je to díky velmi silně rozvinuté základně dodavatelských společností, které už v Česku v automobilovém průmyslu působí. Dalšími významnými obory jsou informační technologie, ohromnou tradici má v ČR letecký průmysl. Na vzestupu jsou i biotechnologie a společnosti podnikající v oborech souvisejících s medicínou,“ vyjmenovává Sochor. Optimismus nechybí ani ekonomům. „V roce 2002 reinvestice ze zisku zpět do podniku byly dvakrát vyšší než vyplacené dividendy. V roce 2006 pak již dividendy reinvestice poprvé v historii převýšily. Bylo to o devět procent. Stále ale platí: reinvestice rostou. Země neztrácí důvěru,“ shrnuje na závěr Michl.

BOX 1: Pobídky v ohrožení
Systém investičních pobídek zavedla česká vláda v roce 1998 pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Tyto pobídky jsou formou veřejné podpory sloužící k motivaci zahraničních i domácích firem k investicím do nových výrobních závodů a do rozšíření či modernizace těch současných. Investiční pobídkou se rozumí slevy na daních z příjmu, hmotná podpora při vytváření pracovních míst nebo při rekvalifikaci zaměstnanců nebo také převody pozemků za zvýhodněnou cenu.
Pobídky se udělují investičním projektům ze zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center a investor musí vložit do projektu minimálně 200 milionů korun (v oblastech s vysokou nezaměstnaností je tato částka snížena na 100 milionů).
Současný ministr průmyslu a obchodu Martin Říman však zvažuje významné změny v programu investičních pobídek a plánuje zrušení těchto výhod pro zpracovatelský průmysl. Naopak více peněz chce Říman rozdělit do oblasti technologických center a strategických služeb, které se zabývají vývojem špičkových technologií. Záměr zrušit investiční pobídky přivítal prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek, který již dříve ministerstvo k tomuto kroku vyzýval. Proti je naopak Svaz průmyslu a dopravy, který se zrušením pobídek bez analýzy dopadů nesouhlasí.

BOX 2: Zvažují další expanzi
Společnost IPS Alpha uvádí CzechInvest jako jednu z firem, které zde pracují s nejnáročnějšími technologiemi a které plánují v ČR další rozvoj výroby. IPS Alpha se navíc v soutěži Investor roku 2006 umístila na druhém místě v kategorii Největší ekonomický přínos ve zpracovatelském průmyslu. Zaměstnává zatím 1500 pracovníků a nedostatku pracovní síly se neobává, jelikož svou výrobu směřovala do severních Čech, kde je stále jedna z nejvyšších nezaměstnaností v Česku. „Pro rok 2008 společnost plánuje obsazení dalších několika stovek dělnických pozic. S ohledem na to, že již teď je zájem odběratelů na hranici technologických možností stávající výroby, další expanze není vyloučená. Vše záleží na trhu,” sdělila týdeníku EURO Gabriela Benešová z tiskového oddělení společnosti.

GRAF:
Studie vznikla již počtvrté a přináší přehled padesáti zemí, které mají nejlepší podmínky pro takzvaný offshoring (přemístění činnosti z domácího teritoria do zahraničí). Žebříček je sestaven na základě kombinace 43 údajů ve třech kategoriích: finanční atraktivita lokace, lidský potenciál a podmínky pro byznys. Hodnoty indexu za rok 2005 1. Indie*3,5*2,1*1,3
2. Čína*3,2*1,8*1,2
3. Malajsie*3,0*1,1*2,0
4. Filipíny*3,6*1,2*1,0
5. Singapur*1,6*1,4*2,7
6. Thajsko*3,3*0,9*1,5
7. Česká republika*2,6*1,1*1,9
8. Chile*2,7*1,0*1,9
9. Kanada*1,1*2,0*2,4
10. Brazílie*2,9*1,4*1,2
11. Spojené státy*0,5*2,7*2,2
12. Egypt*3,5*1,0*1,0
13. Indonésie*3,5*1,0*0,9
14. Jordánsko*3,0*0,9*1,4
15. Bulharsko*3,3*0,9*1,1
16. Slovensko*2,7*1,0*1,6
17. Mexiko*2,9*1,2*1,2
18. Polsko*2,7*1,1*1,4
19. Maďarsko*2,6*0,9*1,6
20. Spojené arabské emiráty*2,7*0,6*1,9

Hodnoty indexu za rok 2007
1. Indie*3,2*2,3*1,4
2. Čína*2,9*2,3*1,4
3. Malajsie*2,8*1,3*2,0
4. Thajsko*3,2*1,2*1,6
5. Brazílie*2,6*1,8*1,5
6. Indonésie*3,3*1,5*1,1
7. Chile*2,7*1,2*1,9
8. Filipíny*3,3*1,2*1,3 9. Bulharsko*3,2*1,0*1,6
10. Mexiko*2,6*1,5*1,6
11. Singapur*1,7*1,5*2,5
12. Slovensko*2,8*1,0*1,8
13. Egypt*3,2*1,1*1,3
14. Jordánsko*3,1*1,0*1,5
15. Česká republika*2,4*1,1*2,1
16. Litva*2,6*0,9*2,0
17. Polsko*2,6*1,2*1,8
18. Vietnam*3,3*1,0*1,2
19. Spojené arabské emiráty*2,7*0,9*1,9
20. Spojené státy*05*2,7*2,3

bitcoin_skoleni

Zdroj: A.T. Kearney
1. Celková atraktivita země
2. Kvalita podmínek pro byznys
3. Lidský potenciál

Poznámka: Uvedené kategorie jsou klasifikovány v poměru 40:30:30. Cenová atraktivita země je hodnocena na stupnici 0 až 4 a kategorie lidský potenciál a prostředí pro byznys jsou hodnoceny v rozmezí 0 až 3. Platí přitom, že čím vyšší číslo, tím lepší je hodnocení.

  • Našli jste v článku chybu?