MORAVSKÝ LEDOVEC

(EURO 48/2001)

Vážený pane redaktore Klosi,
přečetl jsem si Váš komentář. Vzhledem k tomu, že se dotýkal jednoho z problémů, které řada lidí na Moravě dost sledovala a přitom celostátní sdělovací prostředky tomu věnovaly pozornost jen okrajově, chci na Váš komentář reagovat. Na začátku chci předeslat, že nejezdím sjezdovat, lyžuji na běžkách.
Z toho co píšete se domnívám, že situaci na Ovčárně, Pradědu a hřebeni k Červenohorskému sedlu neznáte. Nemyslím si, že slogan „moravský ledovec“ představuje snahu konkurovat Alpám, ale vyjádření specifické přednosti této oblasti proti všem jiným lokalitám v ČR. Nikde jinde u nás není sníh v dostatečném množství tak brzy a tak dlouho. Například v roce 2000 byla souvislá (!) sněhová pokrývka celé oblasti až po Švýcárnu 1. května přes 1,5 m a lyžovalo se až do poloviny května (ne na „nahrnutých“ sjezdovkách, ale i na běžkách). Obdobně letos, kdy 29. dubna bylo cca 1 m souvislé pokrývky! V dubnu je na všech jiných horách v ČR (včetně Krkonoš) již většinou tráva a zbytky sněhu, které se možná, jak píšete, „nahrnují“ na sjezdovky (kupodivu tam se vleky neruší). To však není potřeba na Pradědu, kde se vleky ruší. O Pradědu se však rozhoduje tak daleko, že tam, kde se rozhoduje o něm, lidé přehnaně řečeno „neví nic“ (to je bohužel důsledek i po jedenácti letech nepřekonaného centralismu ČR). I informace pro veřejnost poskytují novináři, kteří zjevně o Pradědu ví velmi málo nebo nic a když tak patrně jen zprostředkovaně a tudíž nepřesně. Byl jste, pane redaktore, Vy sám někdy lyžovat na Ovčárně koncem dubna či začátkem května ? Nebo jste o tom jen četl? Víte, že to je místo s největším počtem srážek v ČR? A proto i s výjimečnými sněhovými podmínkami?…
Z této specifiky vyplývá, že rozhodnutí státního centra výrazně ovlivní ekonomiku regionu:
 ostatní lyžařská centra v Jeseníkách jsou srovnatelná s Krkonoši či jinými horami v ČR, tedy ty více lyžařů (a tedy i zákazníků) nepřilákají,
 ze šesti sjezdovek na Ovčárně mají čtyři parametry pro začátečníky či děti, jen dvě představují možnost dobrého lyžování vyspělejších sjezdařů ( právě ty byly omezeny či zrušeny),
 bohužel je realita taková, že aby se podnikateli vyplatil provoz jakéhokoliv zařízení, musí mít dostatek klientely, která využívá nabízených služeb (a to jsou v zimě opravdu sjezdaři, sám, jak jsem uvedl, jezdím na běžkách a vím, že běžkaři velké tržby chatařům neudělají),
 jestliže nebudou od listopadu do května jezdit pod Praděd lyžaři, nebude v provozu doprava (nebyla by využita), nebudou v provozu chaty a penziony (byly by poloprázdné), nebudu v provozu restaurace (nebude tam mít kdo chodit) atd… V komentáři ještě píšete, že podnikatelé museli vědět, že provozují svá zařízení chráněné oblasti. Ano, to si myslím, že byla velká chyba, že se proti tomu neprotestovalo a nebojovalo celých pět let, a že se věřilo, že po pěti letech bude „objektivně“ rozhodováno. Proč jsou provozovány sjezdovky v Krkonoších bez výjimek? Proč jsou vedeny hranice chráněných oblastí mimo ně? Pamatujete si přitom, jak vypadala příroda na Medvědíně ve Špindlerově Mlýně či na Čerťáku v Harrachově před deseti, dvaceti lety ? A to nikomu nevadí. Je to proto, protože je to blíž centru a lidé z centra to tam lépe znají?
Přál bych Vám, abyste se sám (a osobně – ne zprostředkovaně) seznámil se situací a byl možná prvním novinářem, který seznámí veřejnost se všemi souvislostmi.
Na okraj (je to jen má domněnka, kterou mám díky tomu, že často jezdím do Jeseníků, ale i do Krkonoš, na Šumavu i jinde): myslím si, že ve sporu nejde o ochranu přírody. Iniciátoři zákazu mi připadají buď jako bojovníci proti všemu (něco jako antiglobalisté v Praze), nebo lobbisté, bojující úplně o něco jiného než je příroda.
Pavel Pastuszek (pastuszek.pavel@centrum.cz)

Poznámka na okraj
Shoda mezi Moravským a alpským ledovcem je v tom, že na obou je sníh. Jinak jsou to jevy nesrovnatelné - a mají odlišný význam pro místní přírodu. Plastický alpský ledovec na spodu ukusuje skálu, formuje unikátní kary a kameny vyplivuje do morén na svých okrajích. (Výjimečně vyplivne i zmrzlého pravěkého lovce.) Někdy i několikametrové vrstvy sněhu na Pradědu hrají kupodivu opačnou roli - chrání tenounkou vrstvičku půdy na skále před zimním poškozením a dokonce i před mrazy. Díky tomu ta půda, byť je vysoko v horách, nikdy nezamrzá. Po celou zimu v ní probíhají mikrobiální procesy a v krátkém létě po odtátí sněhu tu proto může nastat obdivuhodně rychlá přírodní sukcese.
V tom se Jeseníky nepodobají Alpám, ale jako vejce vejci Krkonoším. Je to důsledek stejných přírodních procesů, jež před válkou popsal profesor Schustler a do teorie větrohoropisné soustavy vše přednedávnem rozvinul profesor Jeník. Hrubě zjednodušme: za vše může vítr, který na návětrné straně vše možné bere - půdu, semena, brouky a samozřejmě sníh - a v závětří to hromadí. V zimě je tam hodně sněhu a v létě přírodní zázrak druhů, které nikde jinde nežijí vedle sebe.
V lyžařstvím zdevastovaných Krkonoších (Medvědín a harrachovský Čerťák jsou správně jmenované otřesné příklady letitého necitlivého přístupu a je jich tam mnohem víc) se však na takto vzácných místech nelyžuje. Jsou většinou v ledovcových karech Labského dolu, Kotelních jam či Obřího dolu a na lyžích se sem občas načerno odváží jen kaskadéři. Zbloudilí lyžaři končívají smrtí v lavině. Pokusu vybudovat sjezdovku v Modrém dole, která by jako jediná mohla připomínat situaci na Pradědu, první čeští ochranáři už v padesátých letech zabránili. Zase ten odpudivý český centralismus - i ochranáři byli lepší.
Když už jeseničtí ochranáři strpěli výstavbu lanovek na Praděd, neměli strpět seškrabávání té vzácné půdy sněžnými stroji. A to se bohužel dělo, o tom jsou zápisy a následky potvrzuje i studie Jana Hoška, pořízená na náklady jednoho z provozovatelů vleků. Jistě by víc vlekaři dokázali, kdyby se pokusili o spolupráci. A kdyby všichni společně našli neškodný způsob údržby. Vykašlali se na to, nechali lidi jezdit, kde se dá a spoléhali se, že jednou spuštěný provoz už nikdo nedokáže zastavit, protože by nastaly politické tlaky. Politické tlaky nastaly a jedna lanovka přesto stojí. Nikdo se jí opravdu neodvážil zastavit. Ale když jí skončila výjimka ze zákona…
To rozhodnutí není žádný pražácký rozmar, ale verdikt poslední instance v povolování výjimek z ochrany přírody, tedy ministra životního prostředí, který na rozdíl od předsedy ústavního či nejvyššího soudu nesídlí v Brně, ale v Praze. Problém však byl a zůstal jesenickým. Zklamaní lyžaři, ptejte se vlekařů, proč nehledali k přírodě vstřícnější způsoby úpravy sjezdovek a provozu na nich. Ptejte se jich i ochranářů, proč spolu víc nespolupracovali. Ale ptejte se taky sami sebe, jestli jste svým chováním kritizovanému stavu nepřispěli.
Současná potíž „turistického průmyslu“ není v tom, že byl na Pradědu úředně zastaven jeden vlek, ale v tom, že se v této lokalitě začátkem sezony nerozjel žádný. Na zpoždění stavebního řízení má však svůj podíl většina z jeho účastníků.
Čestmír Klos, Špindlerův Mlýn
Redaktor týdeníku EURO