Appian Group je jasným favoritem v soutěži ČKA
Škoda Holding by měla nového vlastníka znát 20. listopadu, do konce roku by prodej měla schválit vláda. Již v tomto týdnu bude rozesláno informační memorandum a v polovině října se otevřou v Plzni dataroomy. Prodávat se bude akciový podíl na Holdingu ve výši 48 procent a pohledávky vůči Holdingu i dceřiným společnostem. Konkursní správce Škody, a. s., bude spravovaný majetek včetně dvaapadesátiprocentního balíku akcií spolu s částí nemovitostí, v nichž Škodovka vyrábí, nabízet k odkupu až o několik měsíců později. Vyplývá to z výsledků jednání dozorčí rady v minulém týdnu.
Řada zainteresovaných je však přesvědčena, že nového vlastníka zná již dnes. Zcela jednoznačným favoritem se jeví majitel mosteckých dolů, investiční společnost Appian Group.
Situaci zjednodušila rezignace poradenské firmy JP Morgan, která podle dostupných informací hodnotila výše nabídku renomovaného fondu rizikového kapitálu Advent. Poradce ve čtvrtek 19. září zdůvodnil své odstoupení nereálnými termíny, které požadovala Česká konsolidační agentura. Nejmenovaný zdroj však pro týdeník EURO uvedl, že tyto termíny původně navrhli sami experti JP Morgan.
Málo práce.
Spěch vyplývá především ze složité situace výrobních podniků společenství Škoda. Banky odmítají kvůli stále odkládané finanční restrukturalizaci financovat další zakázky a za pár měsíců se může řada provozů zastavit. Kvůli tomu protestovaly čtyři stovky odborářů minulý týden v Plzni před Cizineckým domem, kde se v úterý konalo jednání dozorčí rady Holdingu. Znepokojení odborů je pochopitelné. Informace týdeníku EURO hovoří o tom, že by mělo být do konce roku propuštěno patnáct set z necelých sedmi tisícovek zaměstnanců. Důvodem je, že pro ně po Novém roce nebude práce. Demonstranti se dožadovali silného strategického investora. Jejich požadavku zjevně vyhovuje právě Appian, protože přinese vytoužené zakázky. Mostecká uhelná totiž připravuje výstavbu nové uhelné elektrárny v hodnotě zhruba 35 miliard korun. Na této investici by navíc Škoda mohla získat reference pro moderní typy turbín, což by jinak bylo prakticky nemožné.
Slávia poradí.
Patrně právě skutečnost, že se prodej Škody stává politickou záležitostí a podnik se nebude prodávat vcelku, jak se původně předpokládalo, je příčinou odchodu JP Morgan. Transakce v této podobě už neslibovala kromě 120milionového honoráře ani očekávanou prestiž pro aranžéra jedné z největších průmyslových transakcí v regionu. Efekt by mohl být nakonec opačný. Protože pravděpodobná cena dosáhne asi jedné miliardy a možná i citelně nižší úrovně, ukázala by se výše zmíněného honoráře jako značně nadsazená. Firma nyní dostane zaplaceno pouze část paušálních plateb ve výši zhruba dvanácti až třinácti milionů korun.
Soutěž bude samostatně organizovat Česká konsolidační agentura. Dozorčí rada zavrhla totiž návrh představenstva, aby poradenskou roli převzala slovenská společnost Slávia Capital, která v Plzni působila ve službách JP Morgan. Slávia, která mimo jiné pracovala pro akciovou společnost Vítkovice při prodeji jejich dceřiné společnosti Vítkovice Steel, nyní bude fungovat jako technický poradce ČKA. Týdeník EURO zjistil, že dozorčí rada stanovila na její služby limit třicet milionů korun. Pro agenturu bude řízení transakce zase novou zkušeností, protože nic podobného v tak velké firmě dosud nedělala. Pouze dokončovala prodej Zetoru, a to až po ukončení due diligence a vyhodnocení nabídek, když poradenská společnost Odien rezignovala na svůj mandát.
Zapomenutá kapitalizace.
Situaci komplikuje i skutečnost, že v průběhu výběrového řízení mohou být konkursem ohroženy některé dceřiné firmy Škoda Holdingu. S potížemi se potýká především Škoda Steel, a to přestože tam byl připraven restrukturalizační projekt, který schválila vláda. Podle tohoto projektu měla ČKA kapitalizovat sto procent svých pohledávek a další věřitelé po třiceti procentech. Ke kapitalizaci nakonec nedošlo údajně proto, že zahraniční věřitelské banky podmiňovaly svou kapitalizaci dozajištěním úvěrů formou dalších zástav prakticky veškerého majetku. To by ovšem Škodě Steel vážně zkomplikovalo budoucí podnikání. Nyní je téměř stoprocentně jisté, že se kapitalizace neuskuteční a hrozba konkursu vzroste.
Hlavně levně.
Tato skutečnost je kromě toho, že ČKA nedokázala koordinovat svůj postup s konkursním správce Škody, a. s., a prodávat s ním dohromady, hlavním důvodem nízkého očekávaného výnosu. Vítěz výběrového řízení bude nyní kupovat sice klíčové pohledávky, ale jenom menšinový podíl v Holdingu. Nezíská ani nemovitosti, v nichž vyrábějí dceřiné firmy. Vstupuje do rizika, že konkursní správce Škody, a. s., prodá svůj majetek někomu jinému na základě veřejné soutěže. Například se může stát, že ČKA prodá podle očekávání Appianu a konkursní správce dalšímu zájemci, například Atlantiku FT ze skupiny podnikatele Karla Komárka. To samozřejmě nejen podstatně snižuje cenu, ale i šanci Škody na přežití. Jediným východiskem je tak využití paragrafu 27 zákona o konkursu a vyrovnání, který umožňuje konkursnímu správci prodávat mimo dražbu a veřejné výběrové řízení v případě veřejného zájmu, a tím je třeba zachování zaměstnanosti v Plzni. K tomu je ovšem zapotřebí souhlasu věřitelského výboru a rozhodnutí konkursního soudu. Potom by mohla ČKA prosadit, že správce prodá stejnému zájemci jako ona sama. Žel ČKA v tomto směru dosud nic nepodnikla, a tak nelze očekávat, že by takové usnesení měla k dispozici v době due diligence. Takže se takový postup ani nemůže odrazit ve výnosu z prodeje.
Škoda Škody.
Nynější spěch a problémy z něj vyplývající jsou v ostrém kontrastu s tím, že už je to přes tři roky, co stojí Škoda Plzeň mezi bytím a nebytím. Za ta tři léta se z dinosaura českého průmyslu stala nadějná firma střední velikosti. Proběhla podstatná část věcné restrukturalizace, řada provozů našla nové majitele, ale celek stále tíží dědictví zpackané privatizace a nedořešené finanční restrukturalizace. Do definitivního rozhodnutí, zda podnik dostane šanci, nebo půjde ke dnu, zbývají dnes už jen týdny.
Zaplatí stát a sedm tisíc zaměstnanců plzeňského podniku další splátku daně z neschopnosti našich zákonodárců vytvořit racionální a plně funkční zákon o konkursu? Nebo je na vině neschopnost státních úředníků v konsolidační agentuře, na ministerstvu financí či průmyslu?
Nejspíše platí od všeho kousek. Vždyť v březnu roku 2000 vznikl Škoda Holding, zastřešující výrobní závody společenství Škoda. Jeho šéf Martin Roman dokázal celou skupinu zeštíhlit, zavést silné finanční řízení, a dosáhl dokonce na zisk. Hrnuly se nové zakázky. To vše s koulí nedořešené finanční situace na noze. Jeden a půl roku měla konsolidační agentura na vyřešení starých dluhů. Utratila je v nekonečných sporech s představenstvem zbytkové akciové společnosti Škoda, které po celou dobu nedokázala dostat pod svou kontrolu a které si s podnikem hrálo své vlastní hry. Dokonce díky těmto hrám zůstala agentura v roli menšinového akcionáře Škody Holding. Majoritu udrželo vzpurné představenstvo akciovky.
Kočkování skončilo přesně před rokem, kdy pro banální a zanedbatelnou pohledávku ve výši třiceti milionů vyhlásil plzeňský soud konkurs nad a. s. Škoda. Zástupci agentury jásali. Místo vzpurného představenstva přišel konkursní správce, kterého si budou řídit přes věřitelský výbor. Jenže správce se rozkoukal hodně brzy a spolupráci si představoval trochu jinak. Možná zjistil, že prodávat samostatně je pro něj výhodnější, a našel si právní důvod v problematice zahraničních aktiv, kterou zákon o konkursu řeší mimořádně špatně. Dnes jsou vztahy mezi správcem a agenturou vyostřené stejně, jako byly vztahy s posledním představenstvem.