SILNIČNÍ DOPRAVA Na pozemních komunikacích všech tříd slouží v Česku celkem 16 453 mostů. Přes dva tisíce jich je nyní ve velmi špatném stavu. Na zlepšení situace nejsou peníze. Česká republika patří, pokud jde o počet mostů na jeden kilometr silnice či dálnice, mezi evropské velmoci.
SILNIČNÍ DOPRAVA Na pozemních komunikacích všech tříd slouží v Česku celkem 16 453 mostů. Přes dva tisíce jich je nyní ve velmi špatném stavu. Na zlepšení situace nejsou peníze. Česká republika patří, pokud jde o počet mostů na jeden kilometr silnice či dálnice, mezi evropské velmoci.
Čtvrtina z celkového počtu téměř 16 453 mostů (údaje ke konci roku 2005) byla postavena v první polovině minulého století a dalších 1352 je dokonce starších než sto let.
Tomu také odpovídá jejich technický stav. Nejhorší je situace na silnicích nižších tříd, na kterých je podle údajů Ředitelství silnic a dálnic v havarijním stavu téměř osm procent z celkem 12 520 mostů. Na silnicích první třídy jsou ve špatném stavu téměř tři stovky mostů a na dálnicích, které jsou na tom z tohoto hlediska nejlépe, nevyhovují pouze tři mosty.
CHYBĚJÍ PŘEDEVŠÍM PENÍZE
I když se správcové komunikací musí při opravách mostů potýkat s celou řadou problémů souvisejících například i s památkovou ochranou některých mostů, na prvním místě jsou peníze. Loni stát na opravy dálničních mostů vynaložil 150 milionů korun a na mosty silnic první třídy půl miliardy. Podle Ředitelství silnic a dálnic by ovšem pro zlepšení stávajícího stavu bylo do oprav mostů zapotřebí investovat kolem 2,5 miliardy korun. A to se jedná pouze o mosty na dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích první třídy.
U dalších silnic je totiž situace ještě horší. Kvůli dlouhodobému podfinancování oprav je ve špatném nebo dokonce v havarijním stavu 1700 mostů na silnicích nižších tříd. Opravy komunikací druhé a třetí třídy a rekonstrukce mostních objektů na nich jsou od roku 2005 záležitostí krajských rozpočtů. Předtím na ně přispíval Státní fond dopravní infrastruktury. „Aby se stav těchto komunikací v dohledné době zlepšil, bylo by nutné jednorázově investovat přibližně 42 miliard korun. A během následujících devíti let pak dalších 15 miliard korun,“ míní dnes již bývalý šéf Fondu dopravy Pavel Švagr.
KRAJE SI STĚŽUJÍ NA STÁT
Špatný stav nejen mostů, ale i silnic nižších tříd nyní přidělává vrásky také radním jednotlivých krajů, kteří mají tyto komunikace pod svou správou. Radní si stěžují, že stát nechal komunikace dlouhodobým ignorováním jejich stavu zchátrat a pak se jich rád zbavil. Samotné kraje potom jen těžko ve svých rozpočtech hledají peníze na takto rozsáhlé investice. „Průměrná cena opravy jednoho mostu se pohybuje kolem 30 milionů korun. Rádi bychom využili prostředky z evropských fondů,“ říká například náměstek krajského hejtmana Vysočiny pro oblast dopravy Václav Kodet.
Jedna z nejhorších situací, pokud jde o stav mostů a silnic nižších tříd, je kolem Prahy, kde vznikají nová satelitní městečka. Zde výrazně roste zatížení komunikací automobilovou dopravou a do opravy komunikací či jejich přizpůsobení novým požadavkům se neinvestuje zdaleka tolik, kolik je třeba. Středočeský hejtman Petr Bendl o tom ví, ale podle jeho slov krajský rozpočet má své hranice. „Dostali jsme v špatném stavu nemocnice, musíme investovat do škol, rozpočet má celou řadu dalších priorit,“ zdůrazňuje. Řešením by podle některých oborníků bylo to, aby si obce při povolování dalších staveb daly do podmínek investici do dopravní obslužnosti, tedy i do opravy komunikací.
BOJE O MOST V KOLÍNCI
Jak už bylo řečeno, peníze nejsou jedinou brzdou rychlejší rekonstrukce mostů na silnicích všech kategorií. Stovky mostů jsou totiž památkově chráněny, což výrazně komplikuje jejich opravu nebo náhradu mostem novým. Boj mezi památkáři a silničáři se rozhořel například o více než 200 let starý barokní most v Kolínci na Klatovsku. Silničáři ho chtějí zbourat, protože nevyhovuje dnešním potřebám, památkáři jsou jednoznačně proti.
Most stojící na hlavní komunikaci mezi Klatovy a Sušicí je totiž kulturní památkou. Je ve špatném stavu a silničáři ho chtějí s podporou místních radnic nahradit novým. „Auta k nám a dál na Šumavu jezdí právě přes Kolínec a chátrající most komplikuje dopravu,“ říká například sušický starosta Petr Mottl. Silničáři tvrdí, že most je neopravitelný. Památkáři jsou názoru přesně opačného. Konečné slovo bude mít ministerstvo kultury. Jen v Plzeňském kraji je přitom dalších 26 památkově chráněných mostů.
REKONSTRUKCI KOMPLIKUJE VYSOKÁ CENA
Zahájení rekonstrukce dalšího z poměrně značně poničených mostů, v tomto případě dokonce soumostí mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví, se o několik měsíců zpozdí z jiného důvodu. Středočeský kraj totiž zrušil veřejnou soutěž na zhotovitele oprav a bude vybírat znovu. Podle mluvčího středočeského hejtmanství Martina Kupky se tak radní rozhodli proto, že nejnižší nabídka v rámci soutěže přesáhla o více než 100 milionů korun reálný odhad nákladů na opravu soumostí. „Navíc by rekonstrukce podle nabídky trvala čtyři roky, což je o rok víc, než kraj předpokládal,“ míní Kupka.
Oprava zmíněného soumostí bude nejvýznamnější investicí v dosavadní historii kraje, odborníci investici odhadli na 600 milionů. „Kraj samotný nemůže opravu zaplatit, budeme proto potřebovat pomoc evropských strukturálních fondů a doufáme i ve finanční podporu ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury,“ pokračuje Kupka. Nového zhotovitele, který soumostí opraví dříve a za méně peněz, chce kraj vybrat až poté, co bude možné peníze z unijních fondů čerpat.
V PARDUBICÍCH JE HOTOVO
Některé mosty, jejichž stav byl téměř kritický, už ale omlazovací kúrou prošly. Jedním z nich je most Pavla Wonky v Pardubicích, jehož rekonstrukce v minulých dvou letech přišla na 220 milionů korun. Tato akce byla zároveň nejdražší investicí kraje vminulém roce. Oprava páteřního mostu v Pardubicích, po kterém denně projede 26 tisíc aut, trvala od roku 2005.
Loni v létě bylo nutné 8800 tun těžkou mostní konstrukci kvůli modernizaci nadzvednout, a proto byl most několik týdnů uzavřen. „Tato investice byla nad možnosti kraje. Vyřešili jsme ji úvěrem. Loni jsme opravili deset mostů, tento je naše vlajková loď,“ upozorňuje náměstek hejtmana Pardubického kraje Ivo Toman.
NOVINKY NA DÁLNICÍCH
Vedle rekonstrukce starých mostů vznikají i mosty zcela nové, většinou na nových úsecích dálnic a rychlostních komunikacích či na obchvatech měst. Zcela jedinečný dálniční most slouží motoristům od loňského roku na dálnici D8 mezi Ústím nad Labem a česko-německou státní hranicí. Pomocí unikátního přemostění řeky Odry a Antošovického jezera rychle pokračuje dokončování úseku dálnice D47 mezi Ostravou-Hrušovem a Bohumínem. Tento úsek má proto začít sloužit motoristům již koncem letošního roku. Dalším významným inženýrským objektem je mostní estakáda přes řeku Odru na 163. kilometru dálnice.
Jeden z vůbec nejdelších českých mostů vznikne v příštích letech v Praze-Lahovicích, kde přes jeden kilometr dlouhá estakáda překlene údolí řeky Vltavy mezi Radotínem a Komořany. Unikátní mostní konstrukce lze najít také například na dálnici D5 u Plzně, v Českých Budějovicích či Ústí nad Labem.
MOST JAKO ARCHITEKTONICKÝ KLENOT
Mezi architektonické doklady kulturního dědictví patří i tisíce mostů, které se v České republice nacházejí. Památkou je i Žďákovský most, který byl zprovozněn před čtyřiceti lety. Naopak nevoli odborníků před časem vyvolalo zamítavé stanovisko státu k návrhu prohlásit za památku pražský Libeňský most.
Právě Žďákovský most, který měl ve své době největší rozpětí oblouku na světě, je podle historiků nejvýznamnější stavbou svého druhu v poválečném období. Někteří historici architektury obhajují i takové skvosty, jako jsou barrandovský či Nuselský most v Praze. Jedinečnost toho posledního spočívá v tom, že v nitru má koleje pražského metra.
