MOUŘENÍNOVI ZBÝVÁ RODIŠTĚ

Středoevropská expanze firmy Julius Meinl se nepovedla

Supermarket v Kobierzyńské ulici v polském Krakově má zavřeno. Až do konce loňského roku tam prodávala firma Julius Meinl. Konkurence nedaleko stojícího marketu sítě Tesco donutila tradičního meinlovského mouřenína zavřít krám. Osud právě zavřeného obchodu v sousední zemi sice není nijak výjimečně zajímavý, avšak symbolicky vypovídá o současném stavu kdysi slibně vypadajících plánů expanze.

V Česku začal i končí. Zakladatel firmy Julius Meinl se narodil v roce 1824 v Kraslicích na Karlovarsku. První obchod otevřel ve svých osmatřiceti letech. Po pádu rakousko-uherské monarchie tak vznikla v tehdejším Československu stejnojmenná společnost, která do vypuknutí druhé světové války stihla vybudovat na tehdejší dobu úctyhodnou síť 111 prodejen. Po znárodnění v roce 1949 však Meinlův mouřenín v zemi na pětačtyřicet let skončil.
Po pádu komunistického režimu se firma v roce 1994 vrátila na český trh. Prvních pět let nadějně rostla, a v květnu 1999 dokonce otevřením sto jedenácté prodejny oslavila dosažení dřívější prvorepublikové slávy. Pak už ale Rakušané ve vídeňské centrále museli přijímat spíše špatné zprávy a dnes je zřejmé, že se jim mezinárodní expanze nepovedla. Mouřenín, který prošel střední Evropou, končí své putování v domovské zemi svého zakladatele.

Expandovali jen slovy. Přitom cesta z Vídně do Budapešti a Prahy neměla být konečnou. V létě roku 1998 firma prodala své rakouské obchody německé společnosti REWE – prý aby si uvolnila ruce pro expanzi do zahraničí. Bylo to ale jenom slovíčkaření. Akcionářům možná znělo libozvučně, avšak lépe by udělali, kdyby více sledovali nové trendy. Už v lednu 1999 předvídali analytici v deníku Financial Times, jak se projeví nastupující hypermarkety: středoevropský trh ovládnou maximálně tři nadnárodní sítě. Tomu se šéfové od Meinlů vždy smáli. V regionu nejsou lidé na velké nákupy zvyklí jako na západě, a tak se malé obchody udrží, tvrdili.
Když v květnu otevíral Meinl v Česku svůj sto jedenáctý obchod, skutečně to s expanzí vypadalo nadějně – provozoval bezmála dvě stě prodejen v Maďarsku a také v Polsku fungovalo prvních osm obchodů. Člen vídeňského představenstva Friedrich Hofinger tehdy potvrdil chystaný vstup do Bukurešti a zálusk na bulharský trh.
Místo toho ale už o měsíc později prodala vídeňská firma Julius Meinl International, spravující zahraniční účasti, svoji budapešťskou sestru Csemege Julius Meinl belgickému řetězci Louis Delhaize.
Rozšíření do Rumunska nebo Bulharska se nekonalo. Ani v Polsku se mouřenínovi příliš nedaří. Šéf polské pobočky Tomasz Miedzik měl minulý týden dovolenou a podle jeho sekretářky se nikdo jiný nesmí s novináři bavit. „Meinl tady není příliš vidět,“ říká Tomasz Bielecki z varšavské společnosti Trade Press specializující se na maloobchod. Firma se totiž na více než desítku obchodů nezmohla. „Myslím, že Meinl přemýšlel o expanzi, ale konkurenti byli natolik silní, že od ní ustoupil,“ dodává.

Potrestaní novináři. Ani v tuzemsku si firma nestojí nejlépe. V roce 2000 jí o pět set milionů klesly tržby na 7,3 miliardy korun a se stejným výsledkem skončila i loni. Meinl se tak propadl v top ten domácích obchodníků na poslední místo. Společnost však daného obratu dosahuje za současného zbavování se nevýhodných prodejen (nyní jich provozuje kolem stovky). Analytik Tomáš Hájek z časopisu Moderní obchod k tomu připomíná, že za růstem konkurentů je především budování nových prodejen, bez nichž by jejich obrat stagnoval. „Navíc růst obratu nemusí automaticky znamenat úspěch a naopak. Nikomu nevidíme do účetnictví,“ doplňuje.
Účetní výsledky asi akcionáře rovněž neuspokojí: firemní triumvirát Julius Meinl, Julius Meinl Praha a Julius Meinl Pramen se topí ve ztrátách (jejich součet za rok 2000 dosahuje 471 milionů korun) a dluzích (závazky a úvěry společností dohromady šplhají až k šesti miliardám korun). Když podobnou informaci zveřejnil časopis Týden, ‚potrestal‘ jej Meinl stažením z distribuce. Uvedená čísla přitom vyplývají z účetních závěrek zveřejněných v obchodním věstníku. Žádost týdeníku EURO o informace týkající se hospodaření a strategie společnosti její mluvčí Tomáš Fiala odmítl s tím, že některé odpovědi musí vypracovat generální ředitel firmy Werner Adametz, který je však v lékařském ošetření mimo republiku. S odmítnutím však přispěchal až poté, co se dozvěděl, o jaké otázky jde, a neodpověděl ani na dotazy, které jsou v jeho kompetenci marketingového šéfa. Těsně před uzávěrkou obchodní ředitel firmy Radim Pátek v telefonátu tvrdil, že šlo o nedorozumění. Podle dodatečně zaslaného vyjádření by Meinlova ztráta za rok 2001 měla být zhruba o čtyřicet procent nižší než v předchozím roce.

Prodej na spadnutí?
Přes dva roky se pravidelně objevují úvahy o tom, že i česká část sítě je na prodej. Třebaže nynější Adametzovo vedení tyto zprávy nekomentuje, dřívější šéfové poté, co v roce 1998 rakouské obchody převzala REWE, českým médiím potvrdili, že „domácí prodejny mají zůstat pod křídly společnosti minimálně tři roky“.
Analytik společnosti Incoma Zdeněk Skála říká, že je těžké předvídat rozhodnutí centrál zahraničních sítí. Případný kupec by každopádně získal dobré zboží. V říjnu totiž začal Meinl otevírat velkoplošné prodejny nové linie XL. Jak Skála, tak jeho konkurent Hájek se shodují na tom, že to byl dobrý krok nového Adametzova vedení. „Pochopili trend, víc než na expanzi se zaměřují na zlepšování kvality stávajících jednotek,“ uzavírá Skála.