N e u r o b i o l o g i e
Pravidelné běhání a intenzivní mentální cvičení pomáhá revitalizovat mozek tím, že podporuje růst nových buněk, které jsou v mozku odpovědné za schopnost se učit a pamatovat si nové věci. Dokládají to nové testy, jejichž výsledky zveřejnil minulý týden deník The Los Angeles Times.
Dva na sobě nezávislé výzkumy Salkova insitutu biologických studií a Princetonské univerzity dokládají, že některé druhy fyzické a mentální aktivity podporují vznik nových neuronů v mozcích savců od myší až po lidi. Zároveň také pravidelné cvičení prodlužuje život už fungujících buněk. To vše se odehrává v části mozku nazývané hippocampus, která zaznamenává nové informace.
„Jelikož známe úlohu hippocampu, jsou pro nás výsledky výzkumů nesmírně vzrušující, řekl v rozhovoru pro The Los Angeles Times Neal Cohen, neurolog z Univerzity v Illinois. „Je jasné, že i dospělý mozek se svou strukturou a funkcemi přizpůsobuje novým zkušenostem, dodává Cohen.
Vědci ze Salkova institutu přišli ke svému údivu na to, že u myší, které pravidelně běhaly v kole k tomu přizpůsobeném, se v hippocampu tvoří dvakrát více nových mozkových buněk než u myší, které možnost běhat v kole neměly. Výzkumníci přitom zaměřili testy na pozorování schopností myší se učit a běhací kolo zařadili do výzkumu jen jako jeden z předmětů. Myši v něm běhaly podle svého uvážení - nebyly nuceny zvyšovat rychlost ani délku cvičení.
„Rozdíl byl tak neuvěřitelný, tvrdí jeden ze spoluautorů práce Salkova institutu neurobiolog Fred Gage a dodává, „protože nyní už víme, že i lidský mozek produkuje nové buňky, je možné, že pravidelné cvičení podporuje produkci buněk i u člověka.
Až donedávna byla představa, že lidský mozek produkuje nové buňky, obecně považována za fantaskní. Vědci byli přesvědčeni, že většina buněk v lidském mozku vzniká nejpozději v dětství. Několik vědeckých studií založených na pokusech se zvířaty ovšem dokládá, že hippocampus v dospělém mozku může každý den vyprodukovat tisíce nových neuronů. Gage a jeho kolegové nedávno dokázali, že lidský mozek není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Produkuje neurony až do velmi pozdního stáří. Lidé ze Salkova institutu zatím neví přesně, proč právě pravidelné běhání podporuje tvorbu nových neuronů. Tento fakt si zatím vysvětlují zrychleným krevním oběhem, který lépe zásobuje i mozkové tkáně a zřejmě i napomáhá uvolňování látek podporujících růst. Alespoň tak to deníku The Los Angeles Times sdělil Fred Gage.
Je ovšem také možné, že obnovu mozkové tkáně má na svědomí úplně jiný mechanismus, spojený s podvědomím. Když savec běží, potřebuje rychle vstřebávat informace o novém terénu. Zároveň také může unikat před hrozícím nebezpečím, což by také mohlo stimulovat mozek k vyššímu výkonu.
„Samotný běh by tak mohl signalizovat mozku, že se má připravit na příjem nových a důležitých informací, říká neurolog Cohen z Univerzity v Illinois.
Vědci z Princetonské univerzity zase došli k závěru, že i čistě mentální cvičení může zdvojnásobit tvorbu neuronů v hippocampu a zároveň prodlužovat život už existujících mozkových buněk. Nejlepších výsledků dosahovali vědci se zvířaty, která měla řešit úlohy, při nichž využívala své znalosti o vztazích v prostoru a čase. Laboratorní myši se například musely zorientovat ve vodním bludišti. Přitom musely využívat své prostorové znalosti. Na druhé straně úkoly, které nevyžadovaly činnost hippocampu, neměly na tvorbu neuronů žádný vliv.
„Je to klasický případ, kdy schopnost buď využíváte, nebo o ni přijdete, tvrdí psycholožka Elizabeth Gouldová z Princetonské univerzity. Právě ona vedla tým, který pokusy prováděl. „Některé druhy úkolů, při jejichž řešení byl využíván hippocampus, měly velmi pozitivní vliv při záchraně neuronů, říká.
Ačkoli princetonský výzkum nebyl přímo zaměřen na potenciální přínos pro lidský druh, Gouldová zdůrazňuje jeho výsledky s ohledem na pozitivní vliv pravidelného cvičení. „Pokud žijete aktivním mentálním životem, je pravděpodobné, že stimulujete hippocampus, říká v rozhovoru pro The Los Angeles Times.
Pokud ovšem mozek pravidelně necvičíme, je efekt na hippocampus přesně opačný. Buňky odumírají a nové neurony se rodí v podstatně menším množství. „Nedostatek příležitostí se učit může mít negativní vliv na strukturu mozku, říká Gouldová.
Všechny tyto závěry do jisté míry vysvětlují schopnost mozku nečekaně se přizpůsobovat novým situacím v závislosti na příchozích podnětech.
