Mrázek v lihu

Osmého května tomu budou už tři roky, co byla Evropským parlamentem a Radou EU schválena směrnice, která má za cíl podpořit využití biopaliv v dopravě. Důvody jsou pragmatické - zlepšení kvality ovzduší, více práce pro evropské zemědělce, menší závislost na dovozu stále dražší ropy z politicky nestabilních oblastí. V českých podmínkách převzalo odpovědnost za implementaci směrnice ministerstvo zemědělství. Práce se rozjely svižně. Aktivita úředníků byla povzbuzována nebývalým zájmem byznysmenů, kteří pochopili, že vzniká zcela nová branže s velkou budoucností. Od samého začátku se také vědělo, že u nás přicházejí v úvahu dva druhy obnovitelných pohonných hmot - metylester řepkového oleje (MEŘO), přimíchávaný do nafty, a líh přidávaný do benzinu. I strategie byla jasná - rok od roku zvyšovat podíl MEŘO a bezvodého lihu ve fosilních palivech, až jednou budou auta možná jezdit jen na čistá biopaliva.
A přesto po třech letech přichází velmi znepokojivá zpráva - česká vláda není schopna vytvořit životaschopný systém postavený na nediskriminačním přístupu, který by byl akceptovatelný zemědělci, lihovarníky, petrolejářským a automobilovým průmyslem, motoristy a samozřejmě i celníky a orgány Evropské unie. Přitom už od příštího roku se dle schváleného zákona musí do pohonných hmot přimíchávat minimálně pět procent obnovitelných zdrojů. Proč jsme zase nejhorší?
Protože řada vládních činitelů a jejich poradců už na samém začátku ucítila šanci k osobnímu obohacení. My budeme určovat, která firma bude dodávat líh do rafinerií a kdo bude týt z daňových úlev! Když s námi budete kamarádit, můžete si být jisti, že nebudete finančně strádat. Odbyt budete mít zajištěn na několik let dopředu. My vám také určíme, z jaké suroviny se „motošpiritus“ bude pálit (jen z hustě setého obilí vypěstovaného v ČR), jaké osivo se k pěstování použije (jen certifikované), jakou technologii osadíte do svého lihovaru (firmy Katzen). Loňský tendr o pět licencí k výrobě bioetanolu nesl prvky organizovaného zločinu. Kdyby ministr životního prostředí Libor Ambrozek licence skutečně přidělil, dnes už by asi „bručel“. I přes krach soutěže se vláda pokusila ve stejném duchu, ale už méně okatě, celou akci zopakovat. Tak se zrodil současný korupční skandál, v němž je ústřední postavou lobbista František Vybíral. Policie celou kauzu dokonce začala dávat do souvislosti s vraždou „kmotra kmotrů“ Františka Mrázka. Důkazy pro toto spojení předloženy nebyly, jisté je, že tam, kde se stát poskytuje výhody jen hrstce vyvolených, se vždy bude uplácet, podvádět a možná i zabíjet. Každý chce být u lizu.
Vláda už neví kudy kam. Do voleb nikdo nic nerozhodne a po volbách se budou řešit jiné, zásadnější problémy. Vsaďme se o flašku nějaké voňavé lihoviny, že někdy v září či v říjnu noví ministři vyrukují s tím, že se rozhodli pro liberální model. V zákoně zůstane povinnost přimíchávat biosložky, ale stát žádnou veřejnou podporu nikomu poskytovat nebude (však ani nebude moci, protože v Evropské komisi náš program neprojde notifikačním procesem). Řeknou, nechť se s touto povinností vypořádají petrolejáři, jak uznají za vhodné. Ať si líh a MEŘO nakoupí, kde chtějí - v Česku, v Německu, v Brazílii… A koneckonců proč ne, ale tohle přesně mohli říct už před třemi roky a čeští lihovarníci by nemuseli ztrácet čas, lihovary by už stály. Říká se tomu z nouze ctnost. Žádná změna myšlení, ale neschopnost vyhovět všem lobbistům.
Kdyby úředníci nemysleli jen na vlastní kapsy, od samého začátku by usilovali o co nejmenší míru regulace. Proč se starali i o to, z čeho se líh bude pálit? V čase a prostoru mohou být výhodnější různé vstupní suroviny. Některý rok a v některé oblasti cukrová řepa, jinde pšenice či kukuřice. Ve Švédku se hojně využívá celulóza z dřevní hmoty. Pokud podnikatel dodržuje obecně platné zákony, je věcí jeho uvážení a jeho rizika, jakou cukernatou plodinu zvolí.
Rozumná vláda nemůže vytvářet podmínky, které by omezovaly konkurenci, ale naopak bude usilovat, aby evropský trh s biopalivy byl maximálně otevřený, aby i naši producenti lihu a MEŘO mohli bez problémů pronikat do ciziny (oč usilují). Pokud mají čeští ministři na věc jiný názor, proč jsme do Evropské unie vlastně vstupovali?