Na dotazy týdeníku EURO odpověděl Hans-Friedrich Meyer z oddělení pro styk s veřejností Mezinárodní agentury pro atomovou energii IAEA se sídlem ve Vídni.
Věděl byste o případech takzvaného zakonzervování jaderné elektrárny ještě před jejím spuštěním a o důvodech, které k tomu vedly? Podle toho, co vím, byly dosud zavřeny jen dvě jaderné elektrárny ještě před zahájením provozu, i když byly na spuštění připraveny. Je to rakouský Zwentendorf, který byl „zakonzervován na základě referenda v listopadu 1978 z politických, nikoliv technických důvodů. Druhý zmražený jaderný reaktor je na Filipínách, severně od Manily. Nová vláda, která nastoupila po odvolání kabinetu Marcose, se rozhodla jej zablokovat z obav před zemětřesením. Elektrárna se nachází v blízkosti vulkánu Pinatuba, který se probudil k činnosti v polovině 90. let. Při jeho výbuchu však elektrárna neutrpěla žádné škody. V obou případech tedy padlo rozhodnutí z vysloveně politických důvodů. Vlády zmíněných zemí prostě neudělily konečnou provozní licenci.
A kdo zaplatil náklady na stavbu? Investice vždy zaplatili spotřebitelé.
V kolika zemích jsou v současnosti rozestavěné jaderné elektrárny? Jde o celkem 37 jaderných reaktorů v patnácti zemích světa. Po jednom se staví v Argentině, Brazílii, Francii, Pákistánu a v Rusku. Po dvou reaktorech pak v České republice, Íránu a v Japonsku. Tři reaktory staví Korejská lidově demokratická republika a Slovensko a nové čtyři pak Ukrajina a Rusko. V součtu vede Čína, která staví šest reaktorů a na Tchaj-wanu další jeden.
Kolik stojí zmražení nebo likvidace jaderného reaktoru? To nemám představu. Rakušané teď Zwentendorf využívají jako tréninkové centrum pro zvláštní policejní složky. Původně se pokoušeli části reaktoru prodat, avšak bez velkého úspěchu. Na Filipínách je podle mě elektrárna zakonzervována v původním stavu a hlídá ji obslužný personál.
