Radní musejí najít odvahu k dokončení tunelu Blanka, jehož zprovoznění je pro Prahu klíčové
Tunel Blanka bude jednou památníkem dob divokého drancování městské pokladny v Praze, ale ještě bude plnit účel, pro nějž byl již před desítkami let naplánován a nyní i postaven. Bude třeba jistě postavit návazné části okruhu za další desítky miliard, bude to asi dost dlouho trvat, ale nakonec všechno dobře dopadne. Koneckonců dopravní stavby mají svá typicky česká specifika nejen v Praze a mají své hlubší příčiny politické i legislativní.
Nyní jde jen o to, aby ta zápletka, která se nyní odehrává na magistrátě, nestála daňové poplatníky ještě další zbytečně vynaložené peníze. Metrostav chce zaplatit za svou práci a tomu se nelze příliš divit. Problém je zjednodušeně v tom, že bylo třeba provést o dost více prací. A ono se jich zřejmě provedlo tolik, že to překročilo limit daný zákonem o veřejných zakázkách. Na tyto práce měla být vypsána nová veřejná soutěž, čímž se však nikdo nezdržoval, a tak je otázkou, zda smí město za tuto práci navíc zaplatit.
Advokátní kouzelníci z renomované advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Menges připravili konstrukci, která by to vše měla dostat do věrohodného a legálního rámce.
Jenže pražští radní, kteří si před pár týdny vyslechli obvinění z trestného činu v kauze Opencard – poté co se spolehli na analýzu rovněž renomované, byť jiné a menší kanceláře – jsou nyní silně nedůvěřiví a nechce se jim podstupovat riziko u mnohonásobně vyšší zakázky. Přestože měli vše projednat a posvětit již předminulý týden, nic se nestalo a podle všeho v dohledné době ani nestane. Jenže mají pražští radní vůbec na vybranou a mohou si dovolit prostě nerozhodnout?
Když Metrostavu nezaplatí, zastaví se práce a bude nutné stavbu zakonzervovat a udržovat ji za stovky milionů korun.
Metrostav se bude soudit a své peníze vysoudí i s úrokem a penále, což budou další obrovské částky. Takhle péče řádného hospodáře skutečně nevypadá a zde se v případě obvinění ze spáchání škody nečinností pražští radní opravdu nevysekají. Pánové a dámy ještě mohou také rezignovat na své funkce v radě, ale spoluodpovědnosti se tím nevyhnou. Je to takové rozhodování mezi tím, zda umřít v hořícím bytě, nebo vyskočit z okna a doufat, že ten pád z pátého patra dobře dopadne.
Jistě si lze stěžovat na starou pražskou gardu, která si s městskými penězi dělala, co chtěla, a přesouvala je do cizích kapes s nekonečnou drzostí a zatím stále zcela beztrestně. S velkou pravděpodobností i při stavbě Blanky. Byť je nesporně logické a oprávněné, že lidé volají po vyšetření různých podivných aktivit a potrestání loupežníků i loupežníčků, pro fungování města je nyní důležitější překonat minové pole, které zde zbylo ze starých zlatých časů a v němž se nyní vedení města velmi nejistě pohybuje. Praha hospodaří s téměř padesáti miliardami korun a to, co se v Praze děje, má nemalý vliv i na celostátní ekonomiku.
Tunel Blanka, jeho dostavění a zprovoznění, jsou z tohoto pohledu naprosto klíčové záležitosti. Možná to chce trochu odvahy, ale udělat rozhodnutí k odvrácení hrozící škody velkého rozsahu je prostě třeba, byť lze rozumět argumentům typu: „Mám přece rodinu.“ Jinak totiž přijde veškerá snaha o změnu politických standardů v Praze, zprůhlednění hospodaření a potlačení korupce vniveč.
K čemu je nám čistý magistrát, který nic pro Prahu neudělá, protože se bojí?
O autorovi| Pavel Páral • paralp@mf.cz
