Varšavská vláda během šesti týdnů brutálně koncentrovala veškerou moc ve svých rukou. S ekonomikou bude mít těžší práci
Pátek 18. prosince, zhruba jedna hodina s půlnoci. K budově varšavského sídla kontrarozvědky NATO přijíždějí džípy polské vojenské policie. Z vozidel vyskáče asi desítka ozbrojených mužů v maskáčích plus tři civilisté, z nichž se za pár minut vyklubou nejbližší podřízení nového ministra obrany Antoniho Macierewicze. Jeden z nich otvírá vchodové dveře duplikátem klíče, který nemá vůbec existovat.
Noční služba reaguje podle předpisů.
Strážný navazuje spojení s velitelem střediska, plukovníkem Krzysztofem Duszou. Sotva položí telefon, do místnosti vtrhnou vojenští policisté. Odvedou strážného do jiné místnosti bez telefonu a počítače; jeden z nich zůstane hlídkovat přede dveřmi. Ostatní uniformovaní policisté jdou do prostor, kde přes den pracují polští a slovenští experti NATO.
Mezitím ke vchodu dorazí plukovník Dusza; uniformovaní ozbrojenci mu odepřou vstup. Dusza volá na pomoc policii, ale zjistí, že událost je „mimo rámec jejich mandátu“.
Vzápětí se Dusza dozví, že již není velitelem střediska; namísto něho ministerstvo obrany jmenovalo Macierewiczova politického spojence, plukovníka Roberta Balu.
Takto – uprostřed noci a napůl ilegálně – se dočkal změny ve velení nejdůležitější orgán Severoatlantické aliance, jejž ve Varšavě společně spravují polská a slovenská vláda. „Je to poprvé, kdy některá členská země NATO otevřeně napadla instituci Aliance,“ komentoval to ještě v pátek dopoledne bývalý ministr obrany Tomasz Siemoniak pro veřejnoprávní rozhlas Polskie Radio.
Aliance se rozhodla konflikt nehrotit. „Je to věc polských úřadů,“ zaznělo prohlášení z Bruselu na dotazy polských novinářů. Ministr obrany Macierewicz se nicméně mezitím omluvil Slovákům, kteří byli vyděšeni stejně jako jejich polští kolegové.
Konec svobody
Polská média probírala celou záležitost ještě řadu dní poté. Pro některá – třeba veřejnoprávní rozhlas a televizi – to bylo patrně na dlouho naposledy, co se mohla kriticky opřít do současné vlády.
Do konce loňského roku totiž chyběly poslední dva dny, když prezident Andrzej Duda podepsal dva nové zákony, jeden děsivější než druhý. První z nich se týká právě veřejnoprávních médií. Jejich nezávislost na exekutivě měl dosud zaručovat způsob volby jejich vedení. Členy jejich rad, jež na vysílání dohlížely, volil parlament; radní nesměli být jinak politicky činní. Podle nového zákona však provoz veřejnoprávního rozhlasu i televize patří do kompetence ministerstva financí; vedení obou médií mu bude přímo podléhat.
Novinářské asociace a lobbistické skupiny okamžitě podaly stížnost, ovšem pouze Radě Evropy, organizaci pověstně bezzubé.
Druhý předsilvestrovský zákon je pro budoucnost Polska neméně zásadní. Duda podepsal legislativu, jež určuje tři věci: zaprvé legalizuje kontroverzní jmenování pěti soudců blízkých vládní straně Právo a spravedlnost (PiS). Zadruhé rozšiřuje počet soudců nutných k vynesení nálezů z dosavadních devíti na třináct (z celkově patnácti). Zatřetí zvyšuje nárok na jednoznačnost nálezů soudu: namísto prosté většiny budou napříště potřebovat většinu dvoutřetinovou. Jinými slovy to znamená, že bez souhlasu alespoň dvou nově jmenovaných soudců věrných PiS nebude soud moct ani říct, kolik je hodin, natož aby držel na legální uzdě jednobarevnou varšavskou vládu.
Vládní strana PiS tak během necelých šesti týdnů od nástupu k moci konsolidovala veškerou moc ve svých rukou: exekutivě velí sama bez nutnosti spolupracovat v koalici, v parlamentu má nadpoloviční většinu, zákonem o ústavním soudu si podrobila justici a připravila si půdu pro kastraci nejdůležitějších médií. „Od roku 1989 je to nejtěžší zkouška pro polské zastánce liberální demokracie,“ shrnul vývoj posledních týdnů Leszek Balcerowicz, někdejší vicepremiér a šéf centrální banky.
Minulou středu pak ve Varšavě přistálo letadlo s logickou návštěvou, maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jeho vláda silné ruky s ještě silnějším nacionalistickým programem je pro šéfa PiS Jarosława Kaczyńského přiznanou inspirací. O čem Orbán s Kaczyńským jednali, tamní média (pro situaci příznačně) neuvedla.
Inspirace Orbánem však dostává konkrétní podobu v prohlášeních ministra financí Mateusze Morawieckého. Bývalý člen vedení polské pobočky španělské banky Santander je renomovaným ekonomem, jenž patří ke střízlivějšímu křídlu nové vlády. „Vím, jak mluvit s investory,“ citoval jej The Economist, „jsme protržní vláda, na čemž nic nemění fakt, že jsme mírně konzervativní.“
Onen mírný konzervatismus má spočívat například v podpoře malých a středních podniků s polskými vlastníky. „Potřebujeme do polské ekonomiky dostat více Polska,“ řekl Morawiecki pro Financial Times, „musíme se starat o svoje firmy, jako se o ně staralo Německo
před 30 nebo 40 lety. Zároveň chceme přimět velké podniky k investicím. Chceme, aby 87 miliard eur, jež v následujících šesti letech přijdou z EU, bylo investováno, nikoli pouze utraceno.“ Rozumně znějící řeč však bude muset Morawiecki opřít o čísla, protože sociální program vlády premiérky Beaty Szydłové nadělá do vládního rozpočtu díru nějakých 35 miliard zlotých ročně. Jedním z příjmů má být pro polskou státní kasu daň z bankovních aktiv ve výši 0,39 procenta – což je tah přímo opsaný z Orbánovy ekonomické učebnice. (V podstatě o tomtéž mluvili i čeští sociální demokraté.)
V každém případě je jisté jedno: pokud vláda PiS neuspěje, odpovědnost za to ponese sama. Na domácí scéně nezbyl nikdo, kdo by jí mohl házet klacky pod nohy. l
Polsko v číslech
550 mld. USD čítá objem polské
ekonomiky.
3,5 % by měl obnášet loňský růst
polského HDP.
3,2 % by měl letos činit rozpočtový schodek.
63 mld. USD v hotovostních úsporách
mají polské firmy k dispozici.
90 mld. USD zmizí podle současné vlády
z polské ekonomiky každoročně do zahraničí.
0,39 % je výše daně z bankovních aktiv,
již chce nová vláda zavést.
87 mld. EUR by během následujících
šesti let mělo do polské ekonomiky přijít z EU.
0,8 % HDP dávala minulá vláda na rozvoj
a výzkum (nová vláda chce na totéž vynaložit
1,5 procenta HDP).
Bez souhlasu alespoň dvou nově jmenovaných soudců věrných PiS nebude soud moci ani říct, kolik je hodin, natož aby držel na legální uzdě jednobarevnou varšavskou vládu. Poláci za Kaczyńského… Na hodnocení ekonomického působení vlády Beaty Szydłové je po necelých dvou měsících příliš brzy. Trhy nicméně ukazují, co si o polských změnách myslí investoři – a není to nic lichotivého. Hodnoty polského zlotého, desetiletých vládních dluhopisů i indexu WIG na varšavské burze sledují obdobný vzorec: pokles po vítězství Andrzeje Dudy v květnových prezidentských volbách, poté relativní zotavení a následný pád poté, co Kaczyńského konzervativci získali v říjnových parlamentních volbách většinu.
Zlotý Kolik zlotých je potřeba ke koupi jednoho amerického dolaru
Zdroj: OTC Interbank, tradingeconomics.com
Burza Hodnota indexu WIG (v tis.)
Zdroj: Warsaw Stock Exchange, tradingeconomics.com
Dluhopisy Výnosy z desetiletých dluhopisů polské vlády
Zdroj: polské ministerstvo financí, tradingeconomics.com
… a Maďaři za Orbána Výsledky týchž ekonomických indikátorů za dobu působení Viktora Orbána ve funkci maďarského premiéra (od roku 2010 dosud; v čele vlády stál již v letech 1998–2002) jsou smíšené. Forint za tu dobu oslabil o více než třetinu, ale budapešťská burza se loni po několika hubených letech částečně vzpamatovala a výnosy z desetiletých vládních dluhopisů klesají, což naznačuje rostoucí důvěru investorů.
Forint Kolik forintů je potřeba ke koupi jednoho amerického dolaru
Zdroj: OTC Interbank, tradingeconomics.com
Burza Hodnota indexu BUG (v tis.)
Zdroj: Budapest Stock Exchange, tradingeconomics.com
Dluhopisy Výnosy z desetiletých dluhopisů maďarské vlády
Zdroj: maďarské ministerstvo financí, tradingeconomics.com
Tuskovo Polsko, Orbánovo Maďarsko Dopad vládní politiky na ekonomický vývoj je omezený. Polsku vládli k relativní spokojenosti ekonomů, investorů i EU liberálové Donalda Tuska, kdežto v Maďarsku je více než posledních pět let u moci Viktor Orbán, nad jehož politikou většina pozorovatelů lomí rukama. Výkonnost polské a maďarské ekonomiky – podle nejhrubšího měřítka v podobě meziročního růstu HDP (v %) – však v téže době prodělávala velmi podobný vývoj.
Konzervativní vláda bratrů Kaczyńských (premiér Jarosław Kaczyński)
Liberální vláda Donalda Tuska (premiér Donald Tusk, od ledna 2015 Ewa Kopaczová)
Konzervativní vláda Jaroslawa Kaczyńského (premiérka Beata Szydłová)
Zdroj: tradingeconomics.com
O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz
