ADVOKÁT FRANTIŠKA KINSKÉHO JAROSLAV ČAPEK: Celkem 157 žalob podal právní zástupce Františka Kinského. Většina z nich zatím nebyla projednána. Má Kinský šanci na úspěch? Pokud ano, jaký má s nabytým majetkem záměr?
ADVOKÁT FRANTIŠKA KINSKÉHO JAROSLAV ČAPEK: Celkem 157 žalob podal právní zástupce Františka Kinského. Většina z nich zatím nebyla projednána. Má Kinský šanci na úspěch? Pokud ano, jaký má s nabytým majetkem záměr? V jaké fázi se nyní soudní spory týkající se majetkových nároků Františka Kinského nacházejí?
Z již projednaných kauz jich máme úspěšně vyřešeno pět. Jedna byla vyřešena s konečnou platností soudem v Mělníku, zbývající řešil soud v Ústí nad Orlicí. Ostatní kauzy, které soudy řešily, jsou v odvolacím stadiu. Jedna kauza je u Ústavního soudu. Týká se případu, kdy majetek pana Františka Kinského přešel do rukou jedné náboženské kongregace.
Kdy by se měly projednávat další kauzy? Jak velkou naději na vyřízení ve váš prospěch mají?
V současné době je k projednání u soudů první instance nařízena celá řada kauz. Podzim bude proto pro pana Kinského velice rušný. Jedná se například o soudní řízení na Kladně, v Chrudimi či v Děčíně. Dokud se do toho nezačali plést politici, konkrétně třeba ministr kultury Pavel Dostál, tak se panu Kinskému dařilo spory vyhrávat. Od té doby jsme však bohužel nevyhráli nic.
Je to skutečně dáno politickým vlivem?
I když soudy rozhodují negativně z různých právních důvodů, je na nich vidět nejistota, nervozita. Osobně cítím, že naše soudy nejsou ve svém rozhodování v kauzách týkajících se Františka Kinského svobodné.
To je poměrně ostré napadnutí nezávislosti českých soudů. Můžete to nějak doložit?
To je pouze ostré konstatování. Vycházím z vlastní zkušenosti, kdy po léta působím v soudních síních. Nejsem také již nejmladší a mám za sebou několik odborných školení, takže se v chování lidí a konkrétně soudců vyznám. Kromě toho mám navíc okruh přátel i v kruzích justice a mám informace o tom, že je zde na straně soudců obava rozhodovat skutečně podle práva. N ěkteří soudci dokonce nejsou svobodní v rozhodování z toho důvodu, že sami vlastní také nemovitosti, které mají původ u vysídlených občanů německé národnosti. Těm byl samozřejmě majetek zkonfiskován. Proto si myslím, že takoví soudci by neměli o kauze Kinský a obdobných kauzách, kdy byl majetek v roce 1945 konfiskován, vůbec rozhodovat.
V mnoha případech se jedná o majetek, který nyní vlastní fyzické osoby. Jak vnímáte jejich obavy, že by nakonec mohly o všechno přijít?
Každý, kdo si kupoval majetek v pohraničí, musel předpokládat, že v minulosti s velkou pravděpodobností patřil našim bývalým německým spoluobčanům, kterým byl nejspíš zkonfiskován. A podobně jako já, tak každý z občanů této země měl možnost nepřehlédnout stanovisko Ústavního soudu, že konfiskace jako takové byly zhruba ze 40 % provedeny v rozporu s právním řádem tehdejší Československé republiky. Z toho se dá dovodit, že po právu vůbec neproběhly. Pan Kinský se nechal od počátku 80. let zastupovat Argentinskou republikou, která v tehdejším Československu hájila jeho zájmy. Já jsem u soudu prezentoval několik písemných důkazů o tom, že Argentina prozíravě upozorňovala diplomatickou cestou okamžitě po sametové revoluci, aby smajetkem pana Kinského nebylo nakládáno, dokud nebude tato kauza vyřešena. Náš stát prostřednictvím svých úředníků tuto velice legitimní a prozíravou připomínku ignoroval. Tím pádem uvrhl řadu našich nic netušících a neopatrných spoluobčanů, kteří si tento majetek zakoupili, do nepříjemné situace.
Pokud František Kinský nemovitosti skutečně získá, co to pro ČR bude znamenat z ekonomického pohledu?
Pan Kinský chce majetek znovu rekonstruovat a pokud to jenom trochu půjde, obnovit výrobu. V případě mého klienta jde zejména o zemědělství a obnovenou produkci v malých pivovarech. Rozhodně to může znamenat řadu pracovních příležitostí. Nezanedbatelné jsou i zkušenosti Františka Kinského v oblasti bankovnictví a jeho bohaté kontakty po celém světě. Určitě by proto nebyl problém pomoci financovat nějaký větší projekt.
Co by vlastně chtěl kníže s navráceným majetkem dělat?
Pokud bych měl být upřímný, tak co je vám do toho? Nicméně například palác Kinských by můj klient chtěl částečně obývat. Zatím totiž nemá kde bydlet, protože všechny nemovitosti jsou obsazeny někým jiným. Pokud by Národní galerie měla i nadále zájem o výstavní prostory, nebyl by to problém. Ostatní prostory budou i nadále případně pronajímány. Změna bude pouze v tom, že výtěžek z majetku pana Kinského nebude mít někdo jiný, ale sám majitel. A co se týče ostatního majetku, jako třeba lesů atd., tak v nich bude stejně jako jeho předci hospodařit.
Ostatní šlechtické rody byly v porovnání s Františkem Kinským mnohem úspěšnější. Proč tomu podle vás tak bylo? Myslíte v restitucích? Znám řadu významných šlechtických rodů, které se marně domáhají na českém státu svého původního majetku. Skandální je například případ jihočeských Schwarzenbergů, které reprezentuje paní Pecoldová. Přestože její předkové byli významnými antifašisty, její otec seděl v koncentráku a Němci obsadili jejich majetek. Tito Schwarzenbergové dali miliony korun na obranu republiky proti Hitlerovi, přesto se náš stát snížil k tomu, že jim majetek nevydal. Naopak paní Pecoldová byla urážena v tisku a ministrem Pavlem Dostálem. Jaké šance ve vaší kauze přinesl nedávný vstup do Evropské unie?
Spory povedeme až do konce. Pokud nebudeme úspěšní u soudů České republiky, pak se samozřejmě v intencích evropského práva obrátíme na evropské soudy. Osobně se domnívám, že se majitelé šlechtických majetků a ostatní restituenti svých majetkových práv nevzdají. Všichni jsou potomky lidí, kteří celé své životy po generace zasvětili budování majetku. A takoví lidé se svých nároků nevzdávají.
STANOVISKO MINISTERSTVA KULTURY:
Ke kauze Kinský se rozhodně nechceme vyjadřovat. Není to naše záležitost, nás nikdo o nic nežádá ani nežaluje, takže k tomu nemůžeme zaujmout stanovisko. Žádný názor na to nemáme, nás se to netýká. Tisková mluvčí ministerstva kultury Kateřina Besserová
FRANTIŠEK OLDŘICH KINSKÝ
považuje za svůj majetek všechno, co zdědil v minulosti po předcích a co prokazatelně vlastnil v roce 1945. Vzhledem k tomu, že podle advokáta Jaroslava Čapka prokazatelně nedošlo ke konfiskaci jeho majetku pro zmatečný postup státních orgánů, zůstalo vlastnické právo Kinského zachováno i po roce 1945, i když se mělo zato, že stát nakládá s majetkem knížete Kinského z právního důvodu jeho konfiskace. Po desetiletí neplodného vyjednávání vlády Argentiny s československými a následně českými orgány se pan Kinský rozhodl uplatnit svá vlastnická práva pomocí tzv. vlastnických žalob. Po vyloučení subjektů, u kterých má zato, že již na jeho úkor vlastnické právo vydržely, podal 157 žalob. Tzv. restituční cestou pro pana Kinského nebylo možné s jeho věcí postupovat, neboť své vlastnictví nikdy nepozbyl, proto nemohl ani žádat o restituování vlastnického práva - tedy jinak řečeno: nemohl žádat o znovuobnovení vlastnického práva, které v minulosti nezaniklo.
HLAVNÍ NEMOVITOSTI, O KTERÉ FRANTIŠKOVI KINSKÉMU JDE: - palác Kinských v Praze - lesy v severních a východních Čechách - lesy na Rakovnicku - rybníky ve východních Čechách - pivovary Zlonice a Choceň - zámek Heřmanův Městec a Zlonice - lovecký zámek Tokáň Mgr. JAROSLAV ČAPEK**
Je advokátem Františka Oldřicha Kinského. Ten si jej vybral sám na základě doporučení českých krajanů v Kanadě, kde Čapek vysvětloval otázky týkající se restitučních záležitostí. Během desetileté emigrace v Kanadě působil jako právní úředník. Po listopadu 1989 se vrátil do vlasti.
