Pavel Mertlík
EURO: Čím jsou podle vás motivovány útoky na vaši osobu?
MERTLÍK: Tím, kdo trvale vytváří tlak na ministerstvo financí, je ODS. Trvá to už dlouhou dobu a intenzita zesílila od června loňského roku, kdy byla uvalena nucená správa na IPB. Myslím, že žádné složitější konstrukce není třeba vytvářet.
EURO: Máte ale potíže i uvnitř vlády. Vaše návrhy jsou dost často přehlasovány, a to i v zásadních otázkách.
MERTLÍK: Je pravda, že v některých zásadních věcech zvítězil jiný názor, než který jsem měl já, ale tyto dvě věci bych nespojoval. Jsem si vědom, že když dva nebo více lidí mají nějaký společný názor, tak je to spojuje, byť jinak jsou rovněž v antagonistických vztazích, takže si dovedu představit účelová spojení a konstrukce. Ale sám si upřímně myslím, že mezi konflikty uvnitř vlády a konflikty navenek je kvalitativní rozdíl.
EURO: Myslíte si, že za agresivitou ODS je pouze souvislost s IPB, nebo to má nějaké hlubší dlouhodobější kořeny?
MERTLÍK: Od loňského června útoky zesílily, ale ta averze zde byla už předtím. Já jsem několikrát při různých příležitostech řekl, že základním problémem minulého desetiletí byla nechuť minulých vlád k regulaci trhu a s tím související tolerance různých monopolistických skupin, které trh zneužívají. Z tohoto stavu u nás vznikl politický klientelismus. Tato teze se objevila v návrhu dlouhodobého programu ČSSD.Myslím si, že strana, která je s tímto nejvíce spojena, je ODS. Ostatní strany mají v zásadě nějakou ideologii, jasné programové cíle a s tím související vazbu na nějaké sociální skupiny v tom tradičním politologickém slova smyslu. ODS takto vyhraněnou stranou není.
EURO: Nicméně spory o privatizaci energetiky, které jste ve vládě prohrál, také vyvolávají podezření z vedlejších zájmů a nekorektností. Do schváleného harmonogramu se sotva dají vtěsnat standardní privatizační postupy.
MERTLÍK: Já bych to neformuloval takto ostře. Fakt je, že standardní veřejná obchodní soutěž je mnohem lepší v porovnání se schváleným postupem podle § 49 zákona o zadávání o veřejných zakázek. Toto ustanovení je určeno pro krizové situace, kdy rozhodovací subjekt je pod časovým tlakem a nemůže soutěž zorganizovat.Na straně druhé se dá i při přijetí tohoto procesního postupu usilovat o to, aby byly osloveny všechny relevantní poradenské firmy. Samozřejmě, kdo je připravenější, má v kratším čase větší šanci.
EURO: Ale v harmonogramu není prostor pro vytváření nějakého důkladnějšího memoranda, není tam prostor pro hloubkovou kontrolu ve firmě. Nevyvolává to obavy o korektnost celého privatizačního procesu?
MERTLÍK: Tyto obavy nemám. Harmonogram tak, jak byl schválen, je sice závazný, nicméně i v minulosti byly harmonogramy zpravidla pružně měněny tak, jak se měnila reálná situace. Příklad KB je zcela živý. Ukázalo se, že zvolený časový postup byl časově příliš ambiciózní, tak se změnil.
Tím rozhodně nemám na mysli, že by FNM nebo kdokoliv jiný měl jakýkoliv důvod zdržovat, ale základem je kvalita práce, nikoliv rychlost bez ohledu na kvalitu. Což odpovídá programovému prohlášení vlády, kde se jasně hovoří o mezích rozumné privatizace a dání přednosti kvalitě před rychlostí.
EURO: V kuloárech se hovoří o tom, že existuje blok, který hlasuje proti vám, a že mezi ministry probíhají jakési výměnné obchody – hlasování za hlasování. Zdá se, že vy se těchto praktik neúčastníte.
MERTLÍK: Já samozřejmě podle potřeby s jednotlivými ministry vyjednávám, ale obchodovat není skutečně v těchto případech mým zvykem.
EURO: Ve vládě vám kromě privatizace naposledy neprošlo zveřejnění smlouvy o IPB. Nepovažujete to trochu za nekolegiální?
MERTLÍK: Z tohoto rozhodnutí skutečně radost nemám. Možná to do jisté míry bylo způsobeno tím, že v době, kdy se o tom jednalo, byl přítomen poměrně malý počet ministrů a nebyli tam někteří členové vlády, o kterých vím, že by hlasovali pro zveřejnění. Ale to se stává.
Každopádně tam zazněl racionální argument, zda není lepší zveřejnit nejen smlouvu, ale i další informace v nějakém větším balíku, a to až po určité době.
V horizontu několika týdnů přijdu znovu s návrhem na zveřejnění, možná doplněným o některé další prvky. Je jasné, že nejpozději v červnu, kdy se bude dokončovat celý projekt, musí být smlouvy zveřejněny. To je samozřejmé.
EURO: Události kolem výroků pana Mládka, zdá se, souvisejí s další bankou. Myslíte si, že je zde souvislost s privatizací Komerční banky?
MERTLÍK: Nechci nějak prvoplánově hájit pana Mládka. Reagoval bych na velmi korektní krátký komentář v Hospodářských novinách. Tam se říká, že bez ohledu na to, jak to s výroky Jana Mládka a s celým případem ve skutečnosti bylo, tak by měl odejít, protože tím obecně poškozuje proces privatizace, vládu, ministerstvo.
Asi bych tak i postupoval, přestože Mládek nebyl na jednání s italskými představiteli sám, byla tam tříčlenná delegace ministerstva a ta celou scénu popisuje výrazně jinak, než se objevilo v médiích. Jenže medializace případu probíhá za účasti různých agentur, které po Praze roznášejí různé informace, a vše vypadá příliš jako cílená akce. V téhle situaci mi nezbývá než být opatrný a před jakýmkoli rozhodnutím si všechno prověřit. Podle informací, které zatím mám k dispozici, to vyznívá pro Jana Mládka pozitivně. Naopak mám nepříjemný pocit, že někdo manipuluje s touto záležitostí, a já nerad podléhám podobným tlakům.