Česká republika se chystá na předsednictví Evropské unie
Stávající situace na světových trzích, blížící se volby do Evropského parlamentu, aktuální legislativní návrhy v Evropské unii nebo institucionální otázky spjaté s Lisabonskou smlouvou. O těchto tématech a zejména nadcházejícím českém předsednictví Evropské unie se hovořilo při sedmnácté diskusní snídani, kterou uspořádal týdeník EURO v prostorách restaurace Mlýnec. Hostem akce a přednášejícím byl místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Česká republika bude předsedat unii prvních šesti měsíců příštího roku. Ze státního rozpočtu bylo na celou akci vyčleněno zhruba 1,7 miliardy korun a státní správa v souvislosti s předsednictvím dočasně zaměstnala skoro čtyři stovky pracovníků navíc. Česko převezme předsednický post od Francie a na počátku července příštího roku jej předá Švédsku.
Podle vicepremiéra Vondry je nepochybné, že české předsednictví bude zásadně ovlivněno existující finanční krizí. „Z hlediska odbourávání bariér to nebude žádná brazilská fotbalová nádhera, ale spíš solidní italská obrana. Musíme do příštího jara jít jako realisté. Nemá cenu si dělat veliké iluze nebo vytvářet super reformní nadšení,“ tvrdí Vondra.
LIMITY ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ
Podle něho lze vymezit tři faktory, které budou mít na české předsednictví Evropské unie negativní dopad.
Tím prvním jsou blížící se volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu příštího roku. Právě díky nim je podle Vondry takřka vyloučeno, aby se Evropská komise během následujících šesti měsíců pouštěla do přehnaných reforem.
Evropští komisaři se rozdělí do dvou skupin. Ti, kteří budou usilovat o opětovné jmenování, budou podle Vondrova názoru hledat co nejširší podporu a jejich činnost tak bude poznamenána snahou zavděčit se všem členským státům.
Druhá skupina – kam lze se značnou jistotou počítat i českého eurokomisaře – naopak po červnových volbách skončí a zamíří nejčastěji zpět do domácích politik.
„Nečekejme žádné velké reformní odhodlání ze strany Evropské komise. Koneckonců i tady doma neoplýváme super politickou stabilitou, takže i my jdeme do předsednictví v poměrně obtížné domácí politické situaci.“
Druhým limitujícím faktorem je podle Vondry stávající situace na finančních trzích a z ní plynoucí projekce ekonomické situace. „Čísla na příští rok skutečně nevypadají nijak dobře. Jedna část členských států EU očekává přímo recesi, ta druhá, mezi níž se počítáme i my, zase poměrně výrazné zpomalení ekonomiky. To samozřejmě zkomplikuje celou liberalizační agendu. Znamená to, že pod drobnohledem bude celá řada různých legislativních návrhů, například energeticko-klimatický balíček.“
Současná finanční situace má podle Vondry samozřejmě vliv i na obsah nové legislativy. Nově se objevil například návrh, podle něhož by se měly regulovat ratingové agentury.
Posledním faktorem, který je podle vicepremiéra nutné brát v úvahu, jsou nedořešené institucionální otázky unie.
Konkrétně se jedná o reformní Lisabonskou smlouvu a to, jak se k ní v příštím roce znovu postaví Irsko. Během referenda, konaného v letošním červnu, totiž irští voliči Lisabonskou smlouvu odmítli.
K tomu, aby smlouva začala platit, je ale nutná ratifikace ve všech členských státech. O Lisabonské smlouvě dosud nerozhodla ani Česká republika.
Vondra se domnívá, že velké členské státy, jako jsou Německo, Francie či Velká Británie, udělají v průběhu českého předsednictví mnoho pro to, aby smlouva nakonec začala platit. „Představa, že by se to jen tak vzdalo, je nerealistická. Nedělejme si iluze, smlouva ve svém jádru znamená určité mocenské přerozdělení zpátky ve prospěch velkých hráčů poté, co se jejich vliv velkým rozšířením EU trochu rozředil. Čili komplikujícím faktorem bude i delikátní postupování ve vztahu k Irsku a s tím spojená jednání.“
SYMBOLICKÁ A PRAKTICKÁ ROVINA
Zároveň se ale podle Vondry bude české předsednictví odehrávat v symbolickém rámci daném zejména uplynutím dvaceti let od pádu železné opony v Evropě.
V květnu také uplyne pět let ode dne, kdy došlo k „velkému třesku“, při němž se členy unie staly bývalé komunistické státy včetně České republiky. Praha proto na jaře plánuje uspořádat ve spolupráci s komisařem Joaquínem Almuniou konferenci. „Chceme ukázat, že v době rozmáhající se únavy z rozšiřování bylo rozšíření unie ekonomicky výhodné nejen pro nové členské státy, ale i pro ty staré. Dá se to jednoznačně dokumentovat na ekonomikách typu Německa nebo Rakouska,“ říká Vondra.
V ekonomické oblasti se Česko hodlá mimo jiné zaměřit na vyhodnocování měření administrativní zátěže pro podnikatele.
„Právě v současných těžkých dobách je důvod neupouštět od určité ofenzivy. Kde jinde ušetřit tolik potřebné prostředky než v úsilí o snižování administrativní zátěže? V této oblasti se bude navíc přijímat strategický přezkum a je to příležitost podívat se na tuto problematiku novou optikou.“
Oblastmi vyžadujícími pozornost budou podle Alexandra Vondry v době současné finanční krize i bankovnictví, pojišťovnictví a ratingové agentury.
Konkrétně jde především o návrh směrnice v oblasti pojišťovnictví a návrh upravující kapitálovou přiměřenost bank. Oba se mimo jiné týkají změn v systému dohledu nad finančními institucemi.
„Pokud by byl návrh přijat v podobě, v jaké jej navrhuje EK, mohlo by to vést k oslabení celkem dnes velmi dobře fungujícího bankovního dohledu či dohledu nad pojišťovnami u nás a v krizových momentech i k riziku odlivu prostředků z dceřiných společností do matek,“ tvrdí vicepremiér.
V sociální sféře budou během českého předsednictví aktuální především směrnice o pracovní době a směrnice upravující dočasnou práci zprostředkovávanou přes agenturu.
ŠPIDLŮV BALÍČEK
Jisté znepokojení podle vicepremiéra vyvolává nový sociální balíček, s nímž v létě přišel český eurokomisař Vladimír Špidla a který obsahuje novelizovanou verzi antidiskriminační směrnice. „Jsou tam návrhy, jež by mohly komplikovat život mnoha podnikatelům. Zároveň by mohly směřovat k přenášení důkazního břemene na tu stranu, která má diskriminovat.“ Podle Vondry jde o do jisté míry populistické opatření, jež souvisí s blížícími se volbami. Jak ale Vondra tvrdí, zásadní posuny v této oblasti nelze očekávat. Nová antidiskriminační směrnice se totiž nelíbí ani současné německé vládě.
Na poli dopravy bude na jaře aktuální především legislativní návrh upravující jednotné evropské nebe. Integrace leteckého prostoru nad Evropou, který je nyní roztříštěn do sedmadvaceti segmentů, by s sebou podle Vondry přinesla úspory nákladů leteckých společností.
V oblasti energetiky považuje český politik za nejdůležitější takzvaný klimaticko-energetický balíček. Jde o soubor legislativy, jenž má za cíl snížit emise skleníkových plynů a podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Nejvíce emocí zřejmě vyvolává návrh nového systému obchodování s emisními povolenkami prostřednictvím aukcí od roku 2013. Jeho výsledná podoba ještě nejspíš dozná změn. „Původní návrh EK se podařilo modifikovat v tom smyslu, že systém plných aukcí nebude v oblasti energeticky náročného průmyslu. Na přesném výčtu se ještě bude pracovat, ale určitě jde o ocelářství nebo výrobu cementu či hliníku. Zde se předpokládá buď jen postupný náběh od roku 2013, nebo jiný než aukční režim až do roku 2020,“ vysvětluje Vondra. Návrhu se obávají především právě investoři, podle nichž by mohl vést k odlivu průmyslu ze zemí EU.
„Konečná legislativa bude záležet i na tom, jak se Evropě podaří dohodnout s ostatními světovými celky. Pokud do toho nepůjdou ostatní, pak to prakticky vůbec nemá cenu,“ domnívá se Alexandr Vondra.
PŘEHLÍŽIVÉ RUSKO
Pokud jde o vnější vztahy unie, s velkou pravděpodobností bude Česká republika na jaře hostit summit s novým americkým prezidentem. Významný bude podle Alexandra Vondry i rozvoj vztahů mezi Evropskou unií s Ruskem. Ty se nyní nachází ve spíše chladném stadiu.
„Už v polovině listopadu by mělo dojít k obnovení jednání o nové smlouvě mezi EU a Ruskem. Brusel si víc a víc uvědomuje, že tyto vztahy nelze dlouhodobě držet na bodu mrazu. Vztahy jsou zmraženy na unijní úrovni, ale bilaterálně kvetou. Řada zemí, jako jsou Nizozemsko nebo Německo, právě vyjednává o dlouhodobých kontraktech na dodávky plynu, jehož cena šla nyní dolů, a zřejmě se tam udrží několik následujících měsíců.“ Skutečnost, že k úvodním jednáním dojde ještě během francouzského předsednictví, Vondra spíše vítá. „Jde o věc, která se dělá na vysoké úrovni, a ruský přehlíživý postoj k menším státům je obecně známý. Proto je to asi dobře, i když si o tom můžeme myslet leccos.“
NEVIDITELNÝ KOMISAŘ
Co se týče českého zástupce v Evropské komisi, vicepremiér se domnívá, že by Česká republika měla napříště usilovat – pokud jí vůbec s ohledem na případné legislativní změny post eurokomisaře připadne – o získání jiné oblasti než je současná problematika zaměstnanosti, sociálních záležitostí a rovných příležitostí.
„Myslím, že bychom měli jít spíš po něčem, co je jádrovým problémem pro zemi ve střední Evropě, jako energetika nebo doprava. Komisaři jsou z definice nuceni k aktivismu. Jsou aktivní buď proto, že tomu věří, nebo jsou k tomu nuceni okolnostmi. Předkládají pak legislativu, která nám spíš komplikuje život, než že by nám pomáhala,“ domnívá se Vondra.
Sociální problematika, která navíc není spojena s přerozdělováním finančních prostředků, připadla podle Vondry České republice před pěti lety zejména proto, že jsme nebyli schopni prosadit se u zajímavějšího portfolia.
„Asi nemůžeme dostat atraktivní oblast typu hospodářské soutěže, ale mělo by to být něco, co odpovídá víc našim zájmům. A byl bych velmi rád, kdyby náš příští zástupce byl schopen občas i kopnout za český zájem. Primární je samozřejmě jednat v zájmu Evropy a je třeba to dělat inteligentně, ale nemyslím si, že bychom měli mít komisaře, který se skrývá.“
KOSTKA CUKRU UPOUTALA
Lidem měla problematiku předsednictví představit kampaň s několika slavnými Čechy, kostkou cukru a ústředním mottem „Evropě to osladíme“, s níž vláda začala před dvěma měsíci. Právě díky upoutání pozornosti začali o chystaném předsednictví hovořit i normální lidé. Ještě na podzim se chystá pokračování klipu. Největší síla Čechů je podle vicepremiéra Vondry v tom, když se na sebe dokážou dívat s určitým nadhledem. „Nechci z předsednictví vyvozovat víc, než si zaslouží. Ale pro zemi je to zodpovědnost. Když to udělá dobře, její renomé se udrží nebo stoupne. Když to totálně prokoučuje, tak to prostě není dobré, ať už z hlediska PR nebo reálného vlivu na běh evropských věcí. Samozřejmě, nedělám z toho klíčové, osudové téma příštích deseti let. Ale politiku to na jaře ovlivňovat bude.“
BOX
Co podle Vondry negativně ovlivní české předsednictví
- volby do Evropského parlamentu
- situace na finančních trzích
- nedořešené institucionální otázky unie
