Ve Spojených státech zastupuje Českou republiku od dubna 2017, takže nadcházející souboj Donald Trump verus Joe Biden bude prvním prezidentským kláním, které ve funkci zažije. „V diplomacii favorita mít nemůžete, vy musíte být připraven na obě možnosti,“říká Hynek Kmoníček v rozhovoru pro týdeník Euro.
* Kde budete sledovat průběh prezidentských voleb?
Na ambasádě. A pravděpodobně tu budeme i hostit tým Českého rozhlasu. Takže přípravy jsou hlavně technické - jak získat pro všechny novináře víza americké strany, obstarat, aby mi je tady hned nezavřeli někde do karantény, a podobně. Možná tu budeme mít i nějaké české pozorovatele voleb za mezinárodní organizace - stejný technický problém, jak zajistit normalitu v rámci dané nenormality covidových omezení.
* Jak byste popsal nynější stav americké společnosti v současné naprosto extrémní situaci?
Jako společnost hluboce rozdělenou, diskutující, jaká je dnes vlastně společenská smlouva, „tichá dohoda“ mezi Spojenými státy a jejich občany. Co vlastně obsahuje a jak moc je to zaručeno.
* Přesto - jsou prezidentské volby tématem číslo 1?
Rozhodně ano. Když se podíváte do washingtonských sdělovacích prostředků, skoro tam už nic jiného není, a to v situaci, kdy je počet nakažených na 100 000 obyvatel víceméně dlouhodobě dvojnásobný než současná hrozivá čísla přicházející z České republiky. Krásná ukázka, že vše je nutné hodnotit v kontextu a perspektivě.
* Je možné, že po skončení voleb se situace a společenská atmosféra ve Spojených státech změní?
Situace se tu mění neustále, společenská atmosféra nikoli. To je dlouhodobá věc odrážející právě onu neuzavřenou diskusi ve společnosti o definici toho, jaké budou budoucí Spojené státy a co od svojí země vlastně chtějí.
* V Česku vnímáme americký předvolební boj především přes televizní debaty. Jsou skutečným odrazem kampaně?
Staré pravidlo říká, že na televizní diskusi nemůžete volby vyhrát, ale můžete je na ní ztratit. Debaty jsou zrcadlovým odrazem kampaně, která zase odráží voliče, na kterého cílí. V tomto smyslu hodně ukazují, ale nejsou rozhodující pro finální rozhodování jednotlivých voličů. Ti jsou většinou rozhodnutí předem na základě své dlouhodobé orientace a zájmů - společenských, ekonomických a rasových.
* Pohledem z Prahy - jak důležitým evropským spojencem je pro administrativu nynějšího amerického prezidenta Česko?
Je to občas, na nějakém tématu, viditelná spořádaná země ve středu Evropy. Nic víc, nic míň. Spojené státy mají víceméně 32krát více obyvatel než Česká republika. Tolikrát méně obyvatel než Česká republika mají Bahamy. Jak důležitým spojencem naší vládní koalice jsou? Když tady Američané říkají, že tu Češi boxují nad svoji váhovou kategorii, myslí tím právě tohle.
* Může se na tom něco změnit s potenciálním příchodem Joea Bidena?
Nemůže. To je geopolitická danost.
* Jaký efekt na česko-americké vztahy mělo loňské uzavření nákupu dvanácti vrtulníků Bell Helicopter? Šlo o důležitý signál?
Rozhodně ano. Jednalo se o první podstatnější nákup americké vojenské techniky od roku 1989. Proto bylo důležité, jak se to celé nastaví, aby to nebylo jen o jednorázovém obchodě, ale o přítomnosti firmy v regionu, kde my budeme centrem jejich aktivit a ty budou i ve spolupráci s českými firmami, univerzitami, laboratořemi. A to se povedlo.
* Jak reálné je, že by se v příštích letech mohl do Bílého domu podívat znovu český premiér nebo po dlouhé době i prezident?
To si Češi rozhodnou naprosto sami a to tím, budou-li mít pro Američany tak velké téma, že ho bude nutné projednat. Návštěva českého premiéra byla první takové jednání po osmi dlouhých letech. My máme samozřejmě tendenci takový úspěch podceňovat, trošku to, po česku, namísto oslavy poplivat a znectít. Úlohou velvyslance je ale právě s tímhle v naší národní povaze tak trochu počítat a nenechat se tím otrávit.
* Co vy, jako současný český velvyslanec ve Spojených státech, od prezidentských voleb čekáte?
V diplomacii favorita mít nemůžete, vy musíte být připraven na obě možnosti. Já osobně od voleb čekám hodně emocí a nervozity, zejména pokud to bude výsledek velmi těsný. Rozhodně nás nečeká poklidný podzim.
Situace se tu mění neustále, společenská atmosféra nikoli. To je dlouhodobá věc odrážející právě onu neuzavřenou diskusi ve společnosti o definici toho, jaké budou budoucí Spojené státy a co od svojí země vlastně chtějí.
