Miliardář Elon Musk je známý hlavně jako majitel Tesly, SpaceX a nově také Twitteru. Nyní na sebe ale upozornil i díky společnosti Neuralink, kterou založil v roce 2016. Tento neurotechnologický startup se zaměřuje na vývoj mozkových implantátů, a právě ty chce začátkem roku 2023 začít testovat na lidech.
Zařízení funguje na principu elektrod spojených miniaturními dráty, přičemž Muskovy plány s ním jsou podle jeho slov velkolepé. Zpočátku chce pomoci lidem s pohybovými, sluchovými a zrakovými problémy. „Věřím, že zrak můžeme vrátit i lidem, kteří se narodili nevidomí. Důležité je, že tuto část mozkové kůry stále mají,“ řekl nejbohatší muž planety tento týden během prezentace v sídle Neuralinku, citovala jej agentura Reuters.
Do budoucna pak vidí velký potenciál i při léčbě obezity a neurologických poruch, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. A v těch nejodvážnějších vizích mluví dokonce o propojení lidského mozku s umělou inteligencí (AI), což by mělo vést k výrazným pokrokům při léčbě autismu a dalších onemocnění i ke zkvalitnění života zdravých lidí. Cílem implantátů je totiž také navýšení kapacity mozku, díky čemuž bychom údajně měli být schopni vyvolat vlastní vzpomínky nebo poslouchat hudbu bez použití sluchátek.
Vědecky podložený výzkum, nebo rozporuplné experimenty?
Zatím Neuralink provádí výhradně testy na zvířatech. Například koncem roku 2021 předvedl v rámci své poslední prezentace opici, která díky čipu dokázala psát a ovládala počítačovou hru svou myslí. „Zde můžete vidět Psyché, jednu z našich dalších opic, jak píše na klávesnici. Ale chci upozornit, že jde o telepatické psaní. Aby bylo jasno, ve skutečnosti nepoužívá klávesnici, ale posouvá kurzor na obrazovce pomocí své mysli, aby vybrala danou klávesu,“ popsal tehdy miliardář funkci implantátu.
S většinou Muskových teorií souhlasí i vědci. Problém je ale v tom, že Neuralink stále nezískal povolení od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), bez kterého testování na lidech zahájit nemůže. Žádat o něj měl už v roce 2020, avšak opakovaně nedodržel termíny pro zaslání potřebných dokumentů. I vzhledem k tomu se Musk začal intenzivně zajímat o konkurenční firmy.
Investici letos nabídl společnosti Synchron, jež povolení k testování už obdržela. Má tedy za sebou i první studie na lidech a v červenci získala na Neuralink velký náskok tím, že jako první zavedla implantáty pacientovi s Parkinsonovou chorobou.
Informace o vstupu Muska do inkriminované společnosti zatím známy nejsou, a stejně tak je tomu i v případě vyjádření amerických regulačních úřadů. Kdy budou mozkové čipy dostupné široké veřejnosti, je rovněž aktuálně nejasné. Odhady se každopádně pohybují spíše v horizontu desítek let.
