Nová kniha tvrdí, že Bill Gates sklidil odměnu, kterou měl získat Gary Kildall.
Legendy počítačového průmyslu oplývají hrdiny a překvapujícími dějovými zvraty, avšak jedna z nich časem dosáhla skutečně mytických rozměrů. Je to příběh o tom, jak softwarový průkopník Gary Kildall promeškal příležitost dodat IBM operační systém pro jejich první PC. Tím v podstatě nabídl životní šanci a vládu nad budoucností této technologie svému rivalovi Billu Gatesovi a společnosti Microsoft. Kvůli tomu se také zřejmě nestal nejbohatším mužem světa.
Legenda koluje zhruba takto: Onoho osudného dne v létě roku 1980 navštívili tři upjatí zástupci IBM skupinu hippie programátorů ze společnosti Digital Research (DRI) v kalifornském Pacific Grove. Chtěli jednat o získání licence na v té době vedoucí operační systém CP/M. Zakladatel DRI Gary Kildall však manažery IBM nepřijal, protože si šel zalétat ve svém letadle. Frustrovaní manažeři IBM se pak obrátili na Gatese a jeho operační systém. Tento příběh už zazněl tolikrát, že lidem od počítačů stačí říct o „dni, kdy si šel Gary Kildall zalétat“ a vybaví se jim vše ostatní. Ačkoli se mu dostalo uznání za jeho technologické inovace, analytici se domnívají, že udělal jednu z největších chyb v dějinách obchodu.
Ale co když tomu tak nebylo? Co když IBM a Microsoft Kildalla připravily nejen o netušené bohatství, ale také o zásluhy v klíčové roli počítačové revoluce? Jde o nosné téma kapitoly o Kildallovi v seriózní, luxusně vypravené historické knize They Made America (Vyrobili Ameriku) uznávaného autora a bývalého novináře Harolda Evanse. Kniha – vydaná 12. října v nakladatelství Little Brown – se zabývá 70 americkými novátory a slouží jako námět pro nový seriál televizní stanice PBS. Nicméně i když předchozí autoři legendu o létání odmítli, Evans kapitolu o Kildallovi založil na 226 stránkách nikdy nevydaných vzpomínek, jež Kildall sepsal krátce před svou smrtí v roce 1994. Zpočátku se zdálo, že Kildall zosobňuje největší naděje rodícího se počítačového průmyslu. Po úrazu však zahořkl, bojoval s alkoholem a v 52 letech zemřel
Kniha Vyrobili Ameriku každopádně jistě vzbudí hlasité protesty. To proto, že útočí na pověst některých klíčových aktérů počátků éry osobních počítačů – Gatese, IBM a Tima Patersona: tento programátor ze Seattlu napsal operační program QDOS částečně založený na CP/M, z něhož se vyvinul DOS od Microsoftu. Evans tvrdí, že Paterson zkopíroval části CP/M, a že IBM Kildalla oklamalo. Kvůli tomu, že zvítězil Gates místo novátorského Kildalla, museli dle knihy uživatelé počítačů na celém světě přetrpět „více než desetiletí hroucení systémů provázeného nevyčíslitelnými ekonomickými ztrátami v datech i ztracených příležitostech“. David G. Lefer, jeden ze dvou Evansových spolupracovníků, k tomu dodává: „Snažíme se uvést věci na správnou míru. Gates nevynalezl operační systém pro PC, a pokud nějaká historie tvrdí, že ano, je chybná.“
Není pochyb o tom, že Kildall byl jedním z průkopníků odvětví. Na počátku sedmdesátých let dvacátého století vytvořil první operační systém pro mikropočítače, takže podniky i nadšenci mohli začít s budováním prvních osobních počítačů. Bez ohledu na právní záležitosti byl původní DOS od Microsoftu založen na Kildallově CP/M. Kildall pochopil, že vytvořením operačního systému nezávislého na hardwaru mohou aplikace fungovat na počítačích vyrobených různými firmami. „Co Garyho skutečně pohánělo kupředu, bylo vymýšlení nových věcí,“ říká Kildallův přítel a bývalý ředitel DRI Tom Rolander v rozhovoru pro BusinessWeek.
Přesto Evansova kniha neobjasňuje, jak vlastně Kildall s Gatesem prohrál. Evans spoléhá hlavně na Kildallovy paměti, jeho rodinu a přátele. Tvrdí, že žádal o rozhovor s Gatesem, který mu prý Microsoft odepřel. Společnost IBM ani Patersona nekontaktoval, ale získal dříve vydané popisy jejich verze celého příběhu. Velká modrá s časopisem BusinessWeek pro tento článek nekomunikovala, ale bývalí zaměstnanci IBM s Kildallovou verzí událostí nesouhlasí. Microsoft knihu označil za „jednostrannou a nepřesnou“, a trvá na tom, že společnost je hrdá na svou „zakladatelskou úlohu“, kterou v odvětví sehrála. Paterson popírá, že by ukradl Kildallovo duševní vlastnictví. Říká, že je šokován, protože jej autoři nezkontaktovali. „Každý by očekával, že by se mohli zeptat. Najít mě není tak obtížné,“ dodává Paterson.
Mlhavé vzpomínky
Nicméně opravdu obtížné je najít pravdu. Desítky rozhovorů časopisu BusinessWeek vykreslují zastřený obraz klíčových dnů v létě roku 1980. Zatímco Kildall ve svých pamětech tvrdí, že toho prvního dne se se zástupci IBM setkal a došli k dohodě uzavřené podáním ruky, tehdejší právník DRI Gerry Davis tvrdí, že k žádné dohodě nedošlo. Jeden ze zaměstnanců IBM, který tehdy DRI navštívil, trvá na tom, že s Kildallem nemluvil, ale další, Jack Sams – nyní v důchodu – vypráví, že je možné, že byl Kildallovi představen, ačkoli si na to nevzpomíná. Sams říká, že špatná paměť a sebestředné výklady v podstatě znemožňují zjistit, co se přesně během oněch chaotických týdnů stalo. „Tehdy se objevovala spousta záměrných dezinformací,“ uvádí Sams. Poznamenává, že společnost IBM původně prohlašovala, že sama vytvořila celé PC. „Překrucovali jsme to my, překrucoval to Kildall, překrucoval to Microsoft.“
Příběh začíná jednoznačně. Zaměstnanci skupiny IBM, kteří pracovali na utajeném projektu s cílem vytvořit osobní počítač, odletěli v srpnu 1980 do Seattlu, aby zjistili, je-li Gates schopen dodat operační systém. Nebyl – a odkázal je na Kildalla. Když se další den objevili v kanceláři DRI, tehdejší Kildallova manželka a obchodní ředitelka společnosti Dorothy McEwenová odmítla podepsat jejich smlouvu o utajení důvěrných informací. Ta nyní trpí rakovinou mozku a její dcera Kristin Kildallová o ní tvrdí, že není schopná si události vybavit. Nicméně Rolander, který to dopoledne s Kildallem letěl na služební cestu, časopisu BusinessWeek sdělil, že se odpoledne vrátili, a že Kildall se manažery IBM setkal.
Jestli Kildall onoho dne nějakou džentlmenskou dohodu uzavřel, nevydržela. Sams tvrdí, že později se s Kildallem vskutku sešel v Pacific Grove, ale k dohodě nedospěli. Zhruba v té době se znovu setkal s Gatesem. On i Gates věděli o operačním systému, který Paterson napsal pro společnost Seattle Computer. Sams vzpomíná: „Gates se zeptal: ‘Chcete získat QDOS, nebo ho mám sehnat já?‘ A já odpověděl: ‚Rozhodně ho sežeňte vy.‘“ Gates koupil Patersonův program nazvaný QDOS za padesát tisíc dolarů, přejmenoval jej na DOS a společnosti IBM udělil licenci za nízký licenční poplatek za každou prodanou kopii.
Hádka
Teprve skoro o rok později Kildall zjistil, že Gates – jeho dlouholetý přítel, mu skvělou softwarovou smlouvu vyfoukl před nosem. IBM dodalo testovací verze svých PC krátce před jejich uvedením na trh v srpnu 1981 a konzultant pracující pro DRI si všiml, že jejich operační systém je překvapivě podobný systému CP/M. Konzultant Andy Johnson-Laird vzpomíná, že Kildall zíral na monitor a byl v šoku. „Byly tam nějaké kosmetické úpravy, ale v podstatě šlo o stejný program,“ vzpomíná Johnson-Laird v rozhovoru pro BusinessWeek.
Kildall zuřil. Spolu s marketingovým viceprezidentem DRI Johnem Katsarosem se s Gatesem setkal v restauraci v Seattlu, aby tyto záležitosti prodiskutovali. „Šlo o ten druh schůzky, kdy jsou všichni slušní a vzápětí na sebe křičí, potom jsou zase milí a nakonec se seřvou“, vybavuje si Katsaros v interview pro BusinessWeek. Nic se nevyřešilo. Kildall se také obrátil na IBM. Problém ovšem tkvěl v tom, že ochrana autorských práv na software se uzákonila pouze o tři roky dříve a nebylo jasné, co představuje jejich porušení. Právník DRI Davis se domnívá, že vzhledem k počtu shod, které soudní znalci našli v původním DOSu a v CP/M, by „to v dnešním světě šlo k soudu a rozsudek by vyzněl pro porušení práv.“ Ne tak v roce 1981. Proto se místo žaloby Kildall rozhodl pro udělení licence na CP/M Velké modré. Zhroutil se, když se PC objevilo na trhu a IBM požadovalo 240 dolarů za CP/M a jen 40 za DOS. Ve svých pamětech Kildall uvádí: „Myslím, že celý scénář byl zosnován v IBM, aby získalo existující standard v podstatě zadarmo.“
Za několik let se osobní počítače IBM staly jasnou jedničkou a Microsoft předním poskytovatelem operačních systémů na cestě k ovládnutí počítačového průmyslu. Systém CP/M pomalu upadal do zapomnění. Kildall nakonec v roce 1991 svou společnost prodal firmě Novell za 120 milionů dolarů. Pokusil se vytvořit průkopnickou technologii pro multimédia, ale už nikdy nehrál významnou roli ve svém oboru. Jeho přátelé tvrdí, že ho dlouhé roky strašilo, když se někdo zmínil o „létání, když přišlo IBM“.
Poslední kapkou bylo, když Washingtonská univerzita v roce 1992 pozvala Kildalla na 25. výročí svého předmětu počítačová věda. Byl jedním z jeho prvních a nejvýznamnějších absolventů, získal titul PhD., nicméně univerzita si přesto vybrala jako hlavního řečníka Gatese, který nedokončil studium na Harvardu. Kildall tvrdí, že právě toto faux pas ho přinutilo, aby se dal do psaní pamětí. „Domnívám se, že Gates měl vzdělání, které ho tam dostalo. Ale shodou okolností šlo o moje, ne jeho,“ napsal Kildall.
Jeho roztrpčení je pochopitelné, ale i jeho přátelé souhlasí s tím, že nese svůj podíl viny. Přes všechnu svou technickou geniálnost byl špatným obchodníkem. Velkou chybou bylo, že dostatečně rychle nevyvinul novou verzi CP/M. Dlouho mu trvalo než dodal šestnáctibitový operační systém. Právě toto zpoždění umožnilo Patersonovi, aby napsal alternativní šestnáctibitový systém, a protože DRI neměla v létě roku 1980 připravenou svou vlastní verzi, IBM se podle Samse rozhodlo pro Gatese. Jakmile se IBM uvolilo prodávat jeho software, Kildall požadoval poměrně vysoký licenční poplatek – proto byl jeho produkt nasazen s tak vysokou cenou, tvrdí bývalí manažeři DRI.
Šla by historie jinou cestou, kdyby tehdy v počátcích zvítězil Kildall? „Jsem o tom přesvědčen,“ tvrdí John Wharton, technologický konzultant a Kildallův kamarád. Domnívá se, že odvětví by bylo kolegiálnější a více průkopnické, kdyby místo Gatese seděl v centru počítačového dění Kildall. Nicméně jiní si myslí, že Kildall neměl vlohy k tomu, aby se stal vůdcem svého oboru. „Bill uspěl, protože byl houževnatý obchodník,“ prohlašuje právník Davis, a dodává: „Gary tak houževnatý nebyl.“
Co se týče Kildallovy rodiny, je vděčna za to, že jeho příběh spatřil světlo světa. „Pro každého je pravda jiná,“ nechala se slyšet jeho dcera Kristin. „Domnívám se, že každý věří, že předkládá pravdu. Evidentně se liší. Nevím proč. Jsem jen ráda, že došlo k vydání mojí pravdy.“ Dějiny obvykle píšou vítězové. V tomto případě má však Gary Kildall zajištěno – a zcela zaslouženě - víc než jen poznámku pod čarou.
Steve Hamm, New York, Jay Greene, Seattle, BusinessWeek.
Jak Kildall prohrál Jen během několika málo osudných dní na začátku osmdesátých let počítačový průkopník Gary Kildall přišel o příležitost dodat operační systém pro první osobní počítač IBM – a tím otevřel cestu pro Billa Gatese a Microsoft. Jak to vlastně bylo:
- 21. srpna 1980 navštívili zástupci IBM Billa Gatese v Microsoftu a předložili mu své plány na PC. Zjistili, že jim není schopný dodat operační systém. Odkázal je na Garyho Kildalla a společnost Digital Research, která měla operační systém CP/M.
- 22. srpna 1980 se manažeři IBM ve společnosti Digital Research v kalifornském Pacific Grove setkávají s Dorothy McEwenovou, Kildallovou manželkou a obchodní ředitelkou DRI. Zástupci IBM tvrdí, že se nedohodli na smlouvě o utajení důvěrných informací a s Kildallem se nesetkali. Ale Kildall ve svých pamětech uvádí, že se s nimi setkal a že došli k ústní dohodě o poskytnutí licence na CP/M pro IBM.
- 28. srpna 1980 Gates podepisuje konzultační smlouvu s IBM, ve které se zavazuje vytvořit software pro PC. Později zaplatí 50 tisíc dolarů za operační systém QDOS, který je podobný CP/M. Microsoft QDOS vylepšuje, přejmenovává na DOS a dodává IBM.
- 21. července 1981 Kildall předkládá IBM tvrzení, že DOS porušuje jeho autorská práva na CP/M. Souhlasí s tím, že ustoupí od žaloby výměnou za slib IBM, že bude CP/M prodávat spolu s PC.
- 12. srpna 1981 IBM uvádí na trh své PC, nabízí CP/M za 240 dolarů a DOS jen za 40 dolarů. Prodej DOSu zdaleka předčí prodej CP/M a DOS se v podstatě stává standardním operačním systémem pro PC.
- Pramen: výzkum BusinessWeek, publikace Vyrobili Ameriku autora Harolda Evanse a Gates autorů Stephena Manese a Paula Andrewse.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jana Fantová, www.LangPal.com
