Babišův švagr Martin Herodes nakoupil pro Agrofert během pěti let desítky pozemků, na které holding neměl podle zákona nárok
Na veřejnosti se ukazuje jen zřídka a před dotazy novinářů se skrývá. Snad jedinou příležitostí, kdy se dobrovolně vystavil bleskům fotoaparátů, byla nedávná svatba jeho sestry Moniky Babišové na Čapím hnízdě.
Právě v příběhu čerpání dotací na tuto patrně nejznámější farmu v Česku hrál jednačtyřicetiletý Martin Herodes klíčovou roli. Podle závěrů policie z přípravného řízení bude zřejmě v příštích dnech obviněn z účastenství na trestném činu dotačního podvodu. Jak už víme, policie Herodese podezřívá z toho, že jeho vlastnictví Čapího hnízda bylo pouze účelové kvůli tomu, aby farma získala potřebnou padesátimilionovou dotaci z evropských fondů. Podle detektivů měl uzavřít několik „fiktivních“ smluv, aby zametl stopy k Babišovi před dotačními úředníky.
Kauza Čapího hnízda je však jen jednou z mála majetkových operací, při nichž Herodes pomáhal holdingu Agrofert svého švagra Andreje Babiše dostat se k nemovitostem, na něž by tento chemicko-zemědělský kolos jinak neměl podle platných zákonů nárok. Na základě průzkumu Herodesova vlastnictví, které týdeník Euro provedl, by se jeho hlavní povolání snadno dalo nazvat iako „bílý kůň“.
Transparentní karusel
Martin Herodes v letech 2008 až 2012 výhodně nakupoval desítky státních pozemků po celé České republice a dodnes není zcela jasné, z jakých zdrojů jejich nákup financoval. Do té doby byl podobně jako jeho sestra Monika zaměstnán v lovosické chemičce Lovochemie, která spadá pod Agrofert. Podle informací týdeníku Euro od jeho bývalých kolegů z chemičky nebyl placen lépe, než tehdy činil průměrný plat ve firmě.
V roce 2008 musel Martin Herodes prožít velmi šťastný rok. Při pohledu do katastru nemovitostí to skoro vypadá, jako by náhle vyhrál jackpot ve sportce.
Zničehonic začal masivně investovat do zemědělské půdy. Stal se také menšinovým podílníkem v zemědělské společnosti Respo ovládané Agrofertem přes firmu Primagra. Zároveň podle policie získal od Babišových dětí a své sestry většinu akcií Farmy Čapí hnízdo, stal se místopředsedou její dozorčí rady a později místopředsedou představenstva. Klika, dalo by se říct. Jenže jen dočasně. Herodes může brzy kvůli Čapímu hnízdu skončit u soudu.
Navíc se nyní ukazuje, že tento rodák ze severočeských Lovosic byl zřejmě „nastrčenou“ osobou také při dalších majetkových operacích Agrofertu se státem. Tentokrát nešlo o evropskou dotaci, ale o nákup zemědělské půdy. Často se jednalo o pozemky, na nichž jako nájemce hospodařily podniky z Babišova holdingu. K vlastnictví těchto pozemků se Agrofert v letech 2008 až 2012 nemohl legálně dostat.
Pozemkový fond ČR začal v té době rozprodávat tisíce hektarů státní půdy, avšak přímý prodej právnickým osobám nebyl umožněn. Pozemky mohly podle zákona získat pouze „české fyzické osoby, obce, osoby oprávněné k náhradní restituci, veřejné vysoké školy, které zajišiují vzdělávání v zemědělských a lesnických oborech, a veřejné výzkumné instituce, které provádějí výzkum v zemědělských nebo lesnických oborech“. Právnické osoby mohly státní majetek nabýt pouze za předpokladu, že na daných pozemcích vlastnily nějaké stavby. Ale Agrofert na této půdě většinou pěstoval pouze obiloviny.
K tomu, aby se k pozemkům dostal, potřeboval tedy prostředníka - českou fyzickou osobu. Tou se stal právě Martin Herodes. Nakoupil od státu například 62 pozemků na Tachovsku a na jižní Moravě v oblastech, kde firmy Agrofertu dlouhodobě hospodaří.
Podle kupních smluv, které má týdeník Euro k dispozici, následně Herodes všechny tyto pozemky v roce 2015 prodal Babišově developerské divizi Imoba celkem za více než 30 milionů korun. Část peněz putovala na účet Pozemkového úřadu ČR jako splátky z původní kupní ceny, další část mířila na účet společnosti Respo. Více než 20 milionů korun však Imoba odeslala na neznámý účet u Komerční banky, jehož majitel není ve smlouvách uveden. Číslo účtu je ale zvýrazněno tučným písmem. Lze proto předpokládat, že se jedná přímo o Herodesovo konto. Za Imobu smlouvy podepisoval hlavní právník Agrofertu Václav Knotek a finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková.
Kontrakty ověřoval dvorní notář Agrofertu Svatopluk Procházka.
Kamarádka Iveta
Martin Herodes však nebyl sám, kdo zjevně umožnil Babišovým společnostem získat potřebnou zemědělskou půdu od státu obcházením zákona. Podobně jako Babišův švagr pomohla Agrofertu i blízká kamarádka Moniky Babišové Iveta Husáková. V době, kdy nakupovala pro Babišův holding 27 pozemků na Tachovsku, jí přitom bylo pouhých 22 let.
I ona předmětné pozemky loni prodala Imobě. Cena? Opět více než 30 milionů korun. Z toho 17,6 milionu putovalo na stejný účet u Komerční banky jako v případě kupních smluv podepsaných Martinem Herodesem. „Karusel“ byl dokonán a peníze rozděleny na kontech.
S Herodesem přitom Husákovou nepojí pouze velmi podobná zkušenost s nákupem a následným prodejem státní půdy Babišově Imobě. I Husáková působila v dozorčí radě Farmy Čapí hnízdo a taktéž je spolu s Herodesem menšinovým společníkem firmy Respo, kde dnes oba drží pouhých 0,04 procenta. Pro připomenutí: drtivou majoritou v Respu disponuje Agrofert.
Všechny pozemky, které Herodes i Husáková nabyli a později prodali společnosti Imoba, i všechny ostatní pozemky, které dodnes vlastní, získali právě v letech 2008 až 2012. V roce 2012 totiž došlo k novele zákona - státní půdu mohly nově za určitých podmínek získat i právnické osoby. Fyzická osoba, která pozemky koupila, je následně mohla převést „právnické osobě, jejímž je členem či společníkem a která na předmětných pozemcích vykonává zemědělskou činnost“. Agrofert tak po roce 2012 mohl využívat ke koupi potřebné půdy i další členy statutárních orgánů svých firem. Pomoc Martina Herodese ani Ivety Husákové už nepotřeboval.
Osobní důvody
Týdeník Euro se pokusil Martina Herodese kontaktovat, avšak neúspěšně. „Myslím, že se s vámi nebude chtít bavit. Má své osobní důvody,“ uvedl šéf komunikace hnutí ANO Vladimír Vořechovský, který s Herodesem působí jako jednatel společnosti Panda Media zajišťující komunikaci pro hnutí ANO především na sociálních sítích.
Na zaslané dotazy neodpověděl Herodes ani tiskové oddělení Agrofertu, jehož mluvčí Karel Hanzelka přitom přislíbil, že „se na to podívá“. Druhý den přišla odpověď od komunikačního pracovníka Agrofertu Jana Pavlů. „Vzhledem k mediálnímu vláčení koncernu Agrofert vaším týdeníkem Vám nebudeme odpovídat. Přeji Vám hezké dopoledne!“ napsal v e-mailu Pavlů.
Týdeník Euro oslovil i Ivetu Husákovou. Podařilo se ji kontaktovat v nizozemské Bredě, kde pracuje pro společnost GreenChem spadající do holdingu Agrofert. Po položení dotazu na nákup a následný prodej pozemků na Tachovsku však Husáková reagovala hbitě. „Na toto vám nebudu odpovídat,“ řekla a položila telefon.
V roce 2008 musel Martin Herodes prožít šťastný rok. Při pohledu do katastru nemovitostí to vypadá, jako by vyhrál jackpot ve sportce.
Chronologie kauzy
Nabývá účinnosti zákon 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, umožňující nabytí státní půdy pouze vybraným subjektům. Pozemky mohly podle zákona získat pouze „české fyzické osoby, obce, osoby oprávněné k náhradní restituci, veřejné vysoké školy, které zajišťují vzdělávání v zemědělských a lesnických oborech, a veřejné výzkumné instituce, které provádějí výzkum v zemědělských nebo lesnických oborech“. Právnické osoby mohly státní majetek nabýt pouze za předpokladu, že na daných pozemcích vlastnily nějaké stavby.
Martin Herodes a Iveta Husáková nakupují desítky pozemků po celé zemi. Zčásti platí hotově, zčásti na splátky. Nakupují i pozemky na Tachovsku a na jižní Moravě.
Privatizace půdy se otevřela i právnickým osobám, které se mohou ke státním pozemkům dostat prostřednictvím fyzických osob ve svých statutárních orgánech
Martin Herodes prodává 62 pozemků na Tachovsku a na jižní Moravě společnosti Imoba celkem za více než 30 milionů korun. Více než 20 milionů korun Imoba odeslala na neznámý účet u Komerční banky, pravděpodobně Herodesův.
Iveta Husáková prodává 27 pozemků na Tachovsku společnosti Imoba za více než 30 milionů korun. Z toho 17,6 milionu putovalo na stejný účet u Komerční banky jako v případě kupních smluv podepsaných Martinem Herodesem
O autorovi| Jan Novotný, novotnýj@mf.cz