Carlos Ghosn, šéf představenstva japonské automobilky Nissan, přiletěl minulé pondělí odpoledne z Francie do Tokia, aby se připravil na středeční schůzku s tamní guvernérkou. Pro patrně nejmocnějšího muže světového automobilového průmyslu to byl začátek běžného pracovního týdne. Každý měsíc trávil týden v Japonsku v Nissanu, jehož generálním ředitelem byl přes osmnáct let; týden ve Francii v Renaultu, kde zastával tutéž funkci jen o čtyři roky kratší dobu; občas se stavil v Mitsubishi a do předloňska zavítal nejméně jednou za čtvrt roku i do Ruska, kde velel AvtoVAZu (ruský výrobce lehkých obrněných transportérů, jimž tam z temných historických důvodů říkají osobní automobil).
Přičtěte k tomu funkci předsedy představenstva všech zmíněných firem.
Přidejte ještě důležitější fakt, že všechny jsou členy aliance, kterou Ghosn vymyslel, prosadil a vedl natolik úspěšně, že je dnes druhým největším světovým výrobcem aut a pracuje pro ni skoro půl milionu lidí. Vyjde vám, že čtyřiašedesátiletý brazilsko-libanonsko-francouzský manažer je bez nadsázky jednou z nejdůležitějších postav světového byznysu 21. století. Není divu, že lidé jako zmiňovaná tokijská guvernérka Juriko Koikeová pozorně poslouchali, co jim říká.
Muži v oblecích
Tentokrát se ovšem paní Koikeová nedočkala; Ghosn na schůzku nedorazil.
Když v pondělí po půl páté odpoledne přistál na tokijském letišti Haneda firemní tryskáč Nissanu, okamžitě k němu na plochu přijela bílá dodávka. Z ní vylezla skupinka mužů v oblecích. Než Ghosn stačil vystoupit, vešli naopak oni k němu na palubu. Tam zůstali přes tři hodiny; pak na plochu přijela tři osobní auta, muže naložila a odjela neznámo kam. Nebylo jisté, jestli Ghosn byl mezi nimi; je však jisté, že po něm od té doby - nejméně do čtvrteční uzávěrky tohoto vydání týdeníku Euro -nebylo vidu ani slechu.
Tou skupinkou byl tým vyšetřovatelů, jenž již několik hodin před Ghosnovým dramatickým zatčením zabavoval v kancelářích jokohamského ústředí Nissanu blíže nespecifikované písemnosti. Kromě toho zatkl i Ghosnovu pravou ruku, amerického účetního a právníka Grega Kellyho.
Následující den napsal deník Asahi Šimbun, že vyšetřovatelé jednali na základě výpovědi jednoho či více zaměstnanců Nissanu, kteří jim dali na Ghosna tip. Využili tak čerstvě (letos v létě) zavedené možnosti vypovídat o nekalostech, na nichž se sami podíleli, výměnou za snížení vlastního trestu v téže věci. Ve Spojených státech to funguje běžně už desítky let.
Podle prvních verzí příběhu měli tito zaměstnanci mluvit se státními orgány o dvou typech Ghosnových provinění. Prvním z nich měl být podvod na investorech, jehož se měl Ghosn dopustit tím, že uváděl nižší plat, než jaký ve skutečnosti dostával. Druhé provinění spočívalo v tom, že mu firma kupovala za miliony dolarů rezidence v Libanonu, Francii a Brazílii, aniž k tomu měla dobrý důvod.
Třiadvacet dnů
Vyšetřovatelům dávají japonské zákony možnost zadržet člověka až na 23 dnů bez vznesení formálního obvinění. Podle informací listu Asahi Šimbun vyšetřovatelé naznačili, že budou Ghosna držet zhruba do konce listopadu, tedy plus minus polovinu zmíněné lhůty. Mezitím vedení Nissanu neváhalo.
V pondělí dostal Ghosn (na snímku) pa- U dáka prozatímně, ve čtvrtek to představenstvo oficiálně potvrdilo; role předsedy se ujal Hiroto Saikawa, jenž před rokem a čtvrt převzal po Ghosnovi funkci generálního ředitele.
Rychle to začalo vřít i ve Francii.
Ministr financí Bruno Le Maire, věrný hrdé domácí tradici bleskové kapitulace, řekl ještě v pondělí, že „Carlos Ghosn není v pozici, jež by mu umožňovala Renault nadále vést“. Vyzval představenstvo řečené automobilky, aby Ghosna odvolalo - aže je třeba jednat rychle. Le Maire do toho trochu má co mluvit, protože 15 procent v Renaultu drží francouzský stát; o případu však ministr tou dobou patrně neměl žádné bližší informace.
Představenstvo Renaultu však jeho požadavek odmítlo. Ghosnův muž číslo dvě, výkonný ředitel Thierry Bolloré (mimochodem bratranec slavného korporátního žraloka Vincenta Bollorého, toho času stíhaného pro podezření z korupce v Africe), prohlásil, že Ghosn má plnou důvěru představenstva a není žádný důvod jej odvolávat.
To může být hra s ohněm. Kromě zmíněného patnáctiprocentního podílu státu má v Renaultu dalších 15 procent právě Nissan. Nakonec se Le Maire a Bolloré neformálně dohodli, že počkají, až co přinese japonské vyšetřování, a podle toho se v Renaultu zařídí.
Příliš nízký plat
Co tedy Ghosna čeká? Uvažme, že v Japonsku je shledáno vinnými 99 procent obviněných ze sta. Jedním z důvodů je skutečnost, že tamní státní žalobci obvinění vznášejí až ve chvíli, kdy jsou si prakticky jisti úspěchem. Ghosn (ani Kelly) do půli minulého týdne obviněn nebyl.
Víme, že Ghosn čelí dvěma obviněním.
Podle prvního měl „po dobu několika let“ uvádět nižší než skutečný plat.
Představenstvo však muselo celou dobu dobře vědět, kolik peněz firma Ghosnovi dává ve skutečnosti, i kolik deklaruje (viz graf).
Jestli to zakládá na téměř dvoutýdenní vazbu, je na posouzení japonských úřadů. Tytéž úřady však zprvu vůbec nezmiňovaly druhé podezření, nominálně podstatně vážnější, totiž ze zpronevěry firemních peněz. Je možné, že okolnosti koupě domů ve třech zemích (kosmopolitní Ghosn je všechny považuje za svůj domov) nebyly dostatečně průkazné, aby to vydalo na usvědčení? Podle popsané praxe trestního stíhání v Japonsku to tak může vypadat.
Příběh o korporátním bossovi, jenž si naběhl na vlastní hrabivost, se tak začíná komplikovat. Naopak začínají vyvstávat kontury příběhu jiného, o palácovém puči proti nepohodlnému šéfovi.
Prvním počinem Hirota Saikawy, Ghosnova nástupce v čele Nissanu, byla tisková konference. Působil na ní trochu jako Nikita Chruščov, když se rozhodl vystoupit proti Stalinovu kultu.
„Představenstvo se rozhodlo odvolat pana Ghosna v důsledku jeho zatčení kvůli podezření z vážných prohřešků,“ řekl Saikawa, ještě před rokem Ghosnův nejbližší kolega. „Jedním zfaktorů, jež přispěly k tomu, že se mohl takových prohřešků dopustit, byl jeho neúměrně silný vliv na Nissan i na alianci Renault-Nissan-Mitsubishi, to si musíme přiznat. Musíme se vydat cestou, která zaručí, že již nikdy nebude osud Nissanu tolik záviset na jediném člověku,“ prohlásil.
Letitá potupa
Co způsobilo takový náhlý obrat?
Odpověď může být kontraintuitivní: právě to, co Ghosnovi zaručilo „postavení rockové hvězdy“ (řečeno s Financial Times) -osud aliance Renault-Nissan-Mitsubishi.
Nissan byl na přelomu tisíciletí před krachem. Angažoval Ghosna, jenž již měl na kontě úspěšný obrat k ziskovosti u Renaultu. Když Nissan zoufale potřeboval peníze, Ghosn dostal nápad: Renault získal vlastnický podíl ve výši 36,5 procenta v Nissanu (vizgraf), dnes je to již 43 procent, Nissan získal hotovost a k tomu 15 procent akcií Renaultu - ovšem bez hlasovacích práv. Výsledkem bylo, že Nissan, dnes o 60 procent větší firma, je v alianci slabším partnerem.
(Následný vstup Mitsubishi do svazku na tom mnoho nezměnil.) Vedení japonské automobilky to vždycky vnímalo jako potupu.
Letos na jaře oznámil Ghosn, že má v úmyslu odejít do důchodu. Ještě předtím však chtěl, aby „aliance zůstala i potom nerozdělitelná“. Jinými slovy, namísto dosavadního svazku chtěl prosadit úplnou fúzi obou firem - při zachování stávajícího poměru sil.
Představenstvo Nissanu v čele se Saikawou s tím ovšem zásadně nesouhlasilo. Podle Financial Times „hledalo cesty, jak fúzi zabránit“. Je představitelné, že by tato cesta vedla přes udání šéfa? Je to jen spekulace, ale jinak stěží pochopitelné listopadové události by vysvětlovala beze zbytku.
V hlavní roli nacionalismus?
Hlavním strůjcem Ghosnova pádu by podle této teorie nebyla touha anonymního zaměstnance Nissanu po čistší korporátní praxi, nýbrž prostě vůle firemního představenstva. Ghosn by nebyl prvním západním manažerem, který si nesedl s japonskou praxí; v čerstvé paměti je ještě pře výrobce optického vybavení Olympus se svým britským CEO Michaelem Woodfordem (Olympus prohrál).
Ale také by se aféra dala vnímat jako další projev sílícího ekonomického nacionalismu. Někdo rozřezává kritiky pilou, jiný vyhlašuje dovozní cla, další brutálně konfiskuje zahraniční aktiva - a někdo odstaví cizáka šéfa, pěkně podle zákona a zdvořile, sajónara, budeme si to tu dělat po svém. Tedy - než zas poteče do bot. 9
Aliance Renault-Nissan-Mitsubishi
ZDROJE: BLOOMBERG, FINANCIAL TIMES Ghosnovo zatčení vyděsilo investory Cena akcií na burzách ve Frankfurtu (Nissan ) a Paříži (Renault ), stav z 18. ledna 2018 = 100 %
ZDROJE: REFINITIV, FINANCIAL TIMES
O autorovi| Daniel Deyl deyl@
