Nový generální ředitel usiluje o vedoucí pozici v soukromém bankovnictví
Při pokusu největší ruské komerční banky o ovládnutí jednoho z nejrychleji se rozvíjejících odvětví v zemi – služeb nabízených soukromými bankami drobným střadatelům neboli retailového bankovnictví – cosi nevyšlo. Alfa Bank, jednička na ruském trhu bankovních služeb pro podniky, v účtech fyzických osob uvázla na suchu, a neroste tak vyšším tempem než trh celkově. Za rychlostí, s jakou se rozvíjejí jeho konkurenti, pokulhává i na svém domácím hřišti v Moskvě, ačkoliv do sítě minipoboček, vybavených špičkovou technologií a rozmístěných po celém městě, investovala 50 milionů dolarů. Co je ještě horší: podle hodnocení agentury Interfax ztratila Alfa loni i vytoužené druhé místo mezi bankami zabývajícími se retailovým bankovnictvím.
Pomocná ruka však zřejmě přichází v pravý čas. Ve snaze udržet si dynamiku agresivního rozjezdu na poli retailového bankovnictví upíná banka všechny své naděje k nedávno dosazenému generálnímu řediteli, Čechu Petru Šmídovi. Jeho rusko-americký předchůdce Alex Knaster odešel minulý rok poté, co se snažil prosadit spojení firem British Petroleum a TNK, což mělo být zatím vůbec největší manažerské propojení podniků v Rusku. Zatímco Knaster, který v Rusku řídil aktivity společnosti Credit Suisse First Boston, se proslavil svou statečností, s jakou si počínal na poli investičního bankovnictví, doménou jednačtyřicetiletého Šmídy se stal retail. A právě to Alfa potřebuje. I když jde o cizince a nováčka na ruském bankovním trhu, jako uznávaný odborník na oblast spotřebitelského finančnictví z General Electric přináší cenné zkušenosti. Alfa s ním počítá, že povede nový útok na vzkvétající trh retailových bankovních služeb.
Hned po svém příchodu Šmída propustil čtyři vrcholné manažery včetně šéfa retailového bankovnictví, které dočasně řídil sám. Tvrdí, že Alfa musí přehodnotit to, “jak dělat byznys” – jinak riskuje, že v boji s konkurenčními soukromými bankami a státní Sběrbankou prohraje. Příležitost k růstu určitě existuje. Ruský trh s retailovým bankovnictvím oplývá vklady ve výši čtyřiceti miliard dolarů a každoročně roste o 65 procent. Zatímco 68 procent uvedené sumy leží ve Sběrbance, pozůstatku sovětské éry, soukromé ruské banky se předhání v tom, která dominantní postavení vládou řízeného kolosu nejvíc nahlodá. Klíč podle Šmídy tvoří nabídka lepších služeb. Jedním z jeho cílů je zajistit retailové bankovní účty z osmdesáti procent přes internet nebo telefonicky. Takové řešení by nejen omezilo náklady, ale přispělo by i k vylepšení pošramocené reputace banky v oblasti zákaznického servisu. Dvacet nových minipoboček banky se potýká s frontami připomínajícími éru Sovětského svazu a s nedostatečně kvalifikovaným personálem. “Lidé do poboček chodí, ale my je nedokážeme dobře obsloužit,” přiznává Šmída.
Rychlost pokulhává.
Aby bylo jasno: hlavní problém může Alfa bance každý závidět: roste rychle, ale ne dostatečným tempem. Ačkoliv vklady v Alfě se v Rusku loni zvýšily o 63 procent na 1,3 miliardy dolarů, v Moskvě vzrostly jen o padesát procent. A to je hluboko pod devadesátiprocentním tempem růstu zaznamenaným v tomto městě, které je bankovním centrem Ruska. Vzhledem ke své nadměrné závislosti na podnikové sféře Alfa růst v oblasti retailového bankovnictví více než vítá. V Rusku má druhé největší portfolio podnikových úvěrů a půjčuje takovým klientům, jako je energetický koncern United Energy Systems nebo výrobce potravin Wimm-Bill-Dann Foods. V novém důrazu na retailové bankovnictví se zrcadlí způsob myšlení majitelů Alfy, ruských magnátů Michaila Friedmana a Petra Avena. “Snaží se o vytvoření univerzální banky, která své aktivity diverzifikuje,” charakterizuje Alfu James Longsdon, bankovní analytik londýnské agentury Fitch Ratings.
Šmída – který připouští, že co se ruské problematiky týče, je naprostým nováčkem – se proslavil v devadesátých letech, když v České republice pomáhal zavádět spotřebitelské finančnictví. Poté si svou odbornost ještě zdokonalil jako ředitel české pobočky GE Capital a dočasně působil i jako viceprezident v hlavním sídle divize spotřebitelského finančnictví GE v Connecticutu. Šmída nepochybuje o tom, že stroj na peníze značky Alfa poběží i nadále. “Nabídka zněla stát se šéfem nejlepší privátní banky v Rusku. Kolikrát za život podobná nabídka přijde?” ptá se Šmída. Nyní má za úkol využít něco ze starých triků, které zná z GE, aby Alfě pomohl získat ztracenou půdu pod nohama.
Největší ruské banky KAPITÁL V MILIARDÁCH DOLARŮ K LEDNU 2004
- SBĚRBANKA 44,6
- VNĚŠTORGBANK 7,2
- GAZPROMBANK 6,7
- ALFA BANK 5,3
- BANK MOSKVY 3,6
Pramen: Interfax
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Hana Synková, www.LangPal.com