My nic, my regulátoři

RRTV i ČTÚ žádají novely zákonů, bez toho prý krizi není možné řešit

Není to jen další z neosobních příběhů o politické krátkozrakosti a úřednickém alibismu. Pod abstraktní slupkou lze nalézt tragédie a prohry zcela konkrétních lidí, kteří přišli o své soukromé peníze, o práci, o iluze. Řeč je o české televizní digitalizaci. Ještě zjara se zdálo, že cesta k novým televizním stanicím a k novému způsobu šíření televizního signálu je již velmi krátká, dnes jako by se před očima prodlužovala. Vlak, do něhož jsme měli ve stanici nastoupit, bez zastavení mizí v dáli. Přístup investorů je rozličný, někteří jako třeba skupina J&T, která stojí za chystanou zpravodajská televizí Z1, svůj tým rozpustili, jiní hledají náhradní projekty. „Myslím si, že se nám nakonec podařilo najít poměrně elegantní řešení, které lidem, jež se nám podařilo získat, poskytne jinou práci a též budou využity i připravované televizní prostory. Dokonce je možné, že se z toho nakonec vyvine velmi zajímavý byznys,“ říká poněkud tajemně Petr Chajda, generální ředitel TV Barrandov, která patří do skupiny kolem Třineckých železáren.

Moderátor Stádník

.
Lze proces digitalizace odblokovat? Ten úkol se jeví jako nadlidský. Stačí jeden „kverulant“, aby se vše opětovně „zabetonovalo“. Shoda panuje v tom, že je nutné hledat nějakou dohodu všech zainteresovaných subjektů, státních úřadů i soukromých provozovatelů, nikoliv řešit jen dílčí kroky. Jde totiž o celý mix právních i technických problémů, kde rozmotání jednoho „uzlu“ je podmíněno rozmotáním jiného. Otázkou je, kdo by měl být oním moderátorem diskuse. V tuto chvíli se zdá, že aktivity se chopilo Langrovo ministerstvo informatiky, konkrétně ředitel sekce elektronických komunikací a poštovních služeb David Stádník. Ten říká, že má představu, jak věc řešit, a absolvoval už také řadu jednání „oťukávacího charakteru“, ale zatím je podle něj předčasné hovořit o tom, jak by onen kompromisní model mohl vypadat, zda půjde pouze o gentlemanskou dohodu, či bude výsledné ujednání i nějak formalizováno „Teprve až zjistím, zda existuje vůle po dohodě, mohu zahájit nějaká oficiální jednání a své názory veřejně prezentovat,“ řekl týdeníku EURO. Proces je zablokován na dvou frontách, z hlediska obsahu vysílání i přenosu signálu. První oblast patří do ranku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), druhá Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Více než kdykoliv v minulosti je nyní nezbytné činnost těchto nezávislých regulátorů sladit, přičemž ona proklamovaná nezávislost se pak jeví jako diskutabilní. V této souvislosti si nelze nevšimnout, že se začíná diskutovat i o tom, zda by nebylo výhodnější tyto instituce sloučit.

Žaloby až do nekonečna.

Vraťme se však na začátek září letošního roku, kdy digitální krize odstartovala. Verdiktem Městského soudu v Praze bylo zrušeno letošní rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o přidělení licencí šesti novým digitálním televizím (Óčko, Febio TV, Z1, TV Pohoda, TV RTA a TV Barrandov). Soud tak reagoval na žaloby společností CET 21 a Galaxie sport, které si myslí, že jejich vyřazení ze soutěže nebylo v souladu se zákonem. Nebylo však zrušeno samotné řízení, pouze ono finální rozhodnutí. Problémem je, že soud projednal zatím jen dvě žaloby, další čtyři neúspěšní žadatelé čekají s žalobami ve „frontě“: TV Lyra, FTV Prima, STEP PR a společnost Minority. Projednávání těchto žalob dosud blokovala například firma CET 21, provozovatel TV Nova, když se kasační stížností u Nejvyššího správního soudu i přes své vítězství ve sporu začala domáhat práva být účastníkem i ostatních řízení. Hrozilo, že se celá soudní přestřelka protáhne o řadu měsíců až let (průměrná doba projednávání kasačních stížností je devět měsíců). Nakonec Nova uznala, že její snaha nemůže být chápána jinak než jako obstrukce, a rozhodla se kasační stížnost stáhnout. Vstřícný krok je třeba ocenit, ale v tuto chvíli nejde o nic víc než o gesto, které nemá žádný praktický efekt, protože na Nejvyšším správním soudu leží i jiné kasační stížnosti. Dle dostupných informací je podala také Asociace digitálních televizí (sdružující šestici nových stanic), stejně jako sama vysílací rada, které tímto způsobem usilují o zvrácení prvoinstančního verdiktu. Další stížnost ve stejném duchu jako CET 21 podal podnikatel Miroslav Pýcha, respektive jeho firma STEP PR. Jak uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO, je sice připraven k ústupkům, ale neudělá je dříve, než pocítí vstřícnost na straně státu. Tvrdí totiž, že v minulosti již v jiných kauzách své žaloby takto stáhl, ale sliby, které od RRTV dostal, nebyly splněny. „Nelze ode mě očekávat, že bych opět nastavil vlídnou tvář, abych do ní vzápětí dostal pěstí,“ naznačuje, kdo by měl tentokrát s ústupky začít.
Pokud by přes veškeré načrtnuté problémy bylo kasační břímě odstraněno, bude to znamenat jen tolik, že pražský městský soud bude moci rozhodnout o zbylých žalobách. Až je projedná, budeme vědět, kolik firem, respektive kolik projektů bude Rada pro rozhlasové a televizní vysílání posuzovat v rámci opakovaného finále soutěže. K původní šestici přibudou všichni úspěšně žalující. V tuto chvíli už víme, že nově posuzovaných projektů bude minimálně jedenáct (6 dříve vybraných plus 4 přihlášené projekty firmy CET 21 plus projekt Galaxie sport). Může se stát, že RRTV přiřkne vítězství stejným firmám jako letos v dubnu, pouze s tím rozdílem, že svůj verdikt tentokrát lépe zdůvodní. Ovšem nikdo také nezaručí, že i toto nové rozhodnutí někdo znovu nezažaluje a vše nepůjde opět k soudu. „Ano, je tam možný nekončený regres,“ připouští předseda RRTV Václav Žák. I podle jeho názoru je proto velmi důležité, aby novému rozhodnutí předcházela nějaká dohoda. „Aby to bylo soudně nenapadnutelné, musí být tato dohoda kodifikována, včleněna do zákona,“ říká.

Nemají žádné povinnosti.

S požadavkem na novelizaci zákonů se začátkem listopadu obrátil na ministerstvo informatiky i šéf Rady ČTÚ Pavel Dvořák, jehož úřad by měl v nejbližší době vydat Technický plán přechodu (TPP) - „jízdní řád“ české digitalizace obsahující termíny vypínání analogu v jednotlivých regionech. Měsíční veřejná diskuse k inovovanému návrhu TPP skončila minulý týden. V dopise Dvořák uvedl, že pokud by nedošlo ke změně právních předpisů, ČTÚ nebude moci TPP v předložené podobě vydat, neboť by tím překročil zákonné zmocnění. Upozornil i na to, že současné zákony neukládají provozovatelům TV Nova a Prima TV ve vztahu k digitalizaci vůbec žádné povinnosti. Jinými slovy, když se komerční televize rozhodnou si své analogové licence ponechat až do roku 2017, respektive 2018, kdy mají vypršet, a nekývnou na případnou novou nabídku takzvaných bonusových licencí, zřejmě s nimi nikdo nehne. Jde o fatální pochybení Poslanecké sněmovny, která před lety schválila prodloužení licencí, ač věděla, že se chystá digitalizace. Lze se sice odvolávat na naše mezinárodní závazky, ovšem podle některých právních názorů nejsou tak neúprosné, jak se tvrdí. Dvořákovi prý bylo na ministerstvu za dopis poněkud vyčiněno. Kritika se měla týkat faktu, že ČTÚ nikde předtím požadavek na změnu zákona nevznesl, ač je k tomu zmocněn. Zda bude TPP přijat, je velmi nejisté. Šéf ČTÚ dnes říká, že návrh každopádně předloží do vlády, jak kabinet požaduje, přičemž k němu připíše i všechny právní konsekvence „Jsou dvě možnosti. Buď TPP vydáme jako čistě naše direktivní nařízení, nebo půjde o výsledek dohody všech zúčastněných subjektů. My jsme samozřejmě pro dohodu,“ podotýká.
Z postojů obou regulátorů, RRTV i ČTÚ, je patrné, že se snaží celou věc přehrát na vládu a Parlament. Na jedné straně je jejich postoj pochopitelný a logický, na druhé nelze nevidět alibismus a pud sebezáchovy. Těch, kteří odmítnou osobní odpovědnost za krach projektu, bude nepochybně daleko více.