Ministerstvo dopravy více než pět let zkoumá rozsah zpoplatnění silnic. Objednalo si již osmou studii
V absurdním dramatu kolem českého mýta může jít o detail. Přesně ale vykresluje situaci, která dospěla až k tomu, že stát nebyl schopen za deset let vybrat nástupce firmy Kapsch. Mezi lety 2011 a 2016 si objednal sedm studií, aby zjistil, kolik silnic se má v Česku zpoplatnit. Nejenže studie na stejné téma dopadly pokaždé jinak, ale nyní resort Dana Ťoka zjišťuje totéž poosmé.
Výběrčí mýta, firma Kapsch, dostala novou zakázku na tři roky za 5,2 miliardy bez výběrového řízení. Bylo to kvůli tomu, že ministerstvo dopravy (MD) nestihlo včas připravit výběrové řízení, ve kterém by našlo jejího nástupce. Že je to nepřípustné, řekl i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jenž krok ministerstva dopravy označil za správní delikt a uložil mu milionovou pokutu. Než se ale onen delikt udál, předcházela mu série zmatků, kterou by neměl žádný státní úřad dopustit.
Za všechny hovoří stoh studií na stejné téma – rozsah zpoplatnění silnic. Aby bylo hned od začátku jasno, dokument o tom je jedním z nejdůležitějších kamenů výběrového řízení na mýtný systém. Není-li on, nelze výběrové řízení vypsat. Stát si v něm vymiňuje, kolik kilometrů dálnic, případně silnic nižších tříd bude pro kamiony zpoplatněno.
Podle rozsahu se nejen určuje cena tendru, ale i vhodná technologie výběru.
Na silnicích nižších tříd s malou intenzitou provozu je totiž ekonomicky nesmyslné stavět mýtné brány a je vhodnější využít satelitní technologii.
Správně napsaná studie o rozsahu zpoplatnění tedy může rozhodnout o miliardách korun a nahrát budoucímu vítězi mýtného tendru.
První dokument, ke kterému se týdeník Euro dobral, pochází už z května 2011. Tehdy seděl na úřadu coby jeho šéf nestraník Radek Šmerda, jenž nahradil po aféře s finančními půjčkami svého předchůdce Víta Bártu (VV). Pod studií s kostrbatým názvem Vývoj zvažovaného rozsahu pro zpoplatnění pozemních komunikací výkonovým zpoplatněním po roce 2016 dle základních koncepčních dokumentů MD v časové ose je podepsáno České vysoké učení technické a společnost Deloitte. Z analýzy vyplynula délka zpoplatněných silnic I. třídy 4164 kilometrů a 990 kilometrů silnic II. třídy. Mýto na silnicích III. třídy, pokud by se o něm vůbec uvažovalo, mohlo být efektivní na cca 99 kilometrech jejich délky.
Rok a půl poté má ministerstvo na stole Koncepci zpoplatňování silniční infrastruktury a rozvoje mýtného systému.
Vytvořila ji znovu společnost Deloitte. O zpoplatnění silnic II. a III. třídy se v ní už neuvažuje a porovnává jednotlivé varianty zpoplatnění. Zatímco dokument z roku 2011 spíše nahrával satelitnímu systému výběru mýta, autoři této studie doporučují i hybridní systém. Stát by za rozšíření mýta utratil maximálně 4,4 miliardy, přičemž ročně by mu kamiony přinesly navíc na poplatcích 2,5 miliardy. Důležité je připomenout, že tehdy experti hleděli do dnešních dnů, kdy končí stará smlouva s Kapschem a měl ho nahradit potenciálně nový provozovatel mýta.
V roce 2013 už začínalo jít do tuhého a hrozilo, že se řádné výběrové řízení na nástupce Kapsche nestihne. Ministerstvo dopravy ale stále přemýšlelo, kolik kilometrů silnic v Česku zpoplatní. V lednu téhož roku samo vypracovalo studii s názvem Dokument MD ke koncepci rozvoje mýtného systému po roce 2017. Její závěry odkazují na předchozí materiál firmy Deloitte a stát tím říká, že chce zpoplatnit 740 kilometrů dálnic, 431 kilometrů rychlostních silnic, 4183 kilometrů silnic I. třídy. Vítězí satelitní nebo hybridní technologie.
V říjnu téhož roku vzniká však na ministerstvu další dokument Rozvoj systému elektronického mýta v ČR – koncepce zpoplatnění pozemních komunikací v ČR, ve kterém stojí, že uchazeč o zakázku bude muset nabídnout systém výběru mýta i jiným vlastníkům silnic. Počítalo se tedy se stavbou soukromých dálnic formou PPP projektů.
V srpnu 2015 ale jako by se vše vrátilo na začátek. Hodnocení možností rozšíření výkonového zpoplatnění na silnicích I. třídy zpracovávala opět společnost Deloitte, tentokrát ovšem pro ředitelství silnic, tedy organizaci podřízenou ministerstvu dopravy.
Mýto se mělo začít vybírat na dalších 224 kilometrech silnic I. třídy, a to pomocí mikrovlnného systému. Květen 2016. Ministr dopravy Dan Ťok už ví, že se tendr na mýto nedá stihnout. Materiál Modely zpoplatnění pozemních komunikací po roce 2019 se už dívá na další období a doporučuje nerozšiřovat rozsah zpoplatnění, pokud bude k dispozici jen mikrovlnná technologie.
Rozšíření na silnice I. třídy radí firma Deloitte jen při vybudování satelitního nebo hybridního systému výběru mýta.
„Rozšíření na silnice II. a nižší třídy vyžaduje masivní legislativní a procesní změny, které bude nutné zajistit jak v národním prostředí, tak i u EK. Nelze doporučit, riziko časového prodlení je příliš vysoké,“ hovoří dokument dále.
Loni v říjnu pak zástupci hnutí ANO přicházejí na jednání koaličních expertů pro dopravu s jiným návrhem. Rozsah silnic I. tříd zvýšit o zhruba tisíc kilometrů, potažmo dva tisíce, ale zároveň snížit nebo zrušit silniční daň.
Ministerstvo dopravy pro týdeník Euro nespočítalo, kolik studie stály.
Řádově však jistě lze mluvit o milionech až desítkách milionů korun.
Vyhozeny prý nebyly. „Všechny tyto dokumenty ministerstvo dopravy využilo a využívá právě při současném posuzování výchozího rozsahu zpoplatnění pozemních komunikací po roce 2019,“ tvrdí mluvčí resortu Tomáš Neřold.
Ministerstvo ale nyní zkoumá rozsah zpoplatnění silnic znovu. „V současné době analyzujeme budoucí rozsah těchto pozemních komunikací ve spolupráci s projektovým manažerem. Bude základním vstupem zadávací dokumentace v připravovaném zadávacím řízení na veřejnou zakázku na dodávku a provoz Systému elektronického mýta po roce 2019,“ říká mluvčí ministerstva dopravy.
Oním projektovým manažerem je společnost Deloitte, ministerstvo s ní podepsalo smlouvu za 30 milionů loni v říjnu. Tak schválně, jak to vyjde tentokrát.
Studie ministerstva dopravy a ŘSD ke zpoplatnění silnic
2011 Analýza výnosů a nákladů na rozšíření elektronického mýta při zavedení výkonového zpoplatnění silnic I., II. a III. třídy pro vozidla nad 3,5 tuny 2012 Koncepce zpoplatňování silniční infrastruktury a rozvoje mýtného systému v ČR 2013 Dokument MD ke koncepci rozvoje mýtného systému po roce 2017 2013 Rozvoj systému elektronického mýta v ČR – koncepce zpoplatnění pozemních komunikací v ČR 2015 Hodnocení možností rozšíření výkonového zpoplatnění na silnicích I. třídy 2016 Modely zpoplatnění pozemních komunikací po roce 2019 2016 Zástupci hnutí ANO předkládají na jednání koaličních expertů pro dopravu návrh na zvětšení rozsahu zpoplatněných úseků o zhruba jeden tisíc kilometrů silnic I. třídy, případně dva tisíce kilometrů v případě snížení či zrušení silniční daně
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
