Ministerstvo dopravy tvrdí, že získá až třikrát více peněz než z prodeje dálničních známekUž v dubnu má vláda schválit koncepci zavedení elektronického mýta v ČR. Plánuje, že ho začne na silnicích vybírat v roce 2006.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že získá až třikrát více peněz než z prodeje dálničních známek
Už v dubnu má vláda schválit koncepci zavedení elektronického mýta v ČR. Plánuje, že ho začne na silnicích vybírat v roce 2006.PROFIT získal informace, na jejichž základě bud vláda rozhodovat.
Změnit devět zákonů, šest vyhlášek a jedno nařízení vlády. To je minimum, co musí vláda udělat, aby mohla od řidičů mýtné vybírat. „Dále předpokládáme vznik dvou nových právních předpisů - jedné vyhlášky a jednoho nařízení vlády. První konkrétní návrhy změn některých zákonů by měly být předloženy v druhém pololetí tohoto roku,“ doplňuje mluvčí ministerstva dopravy (MD) Ludmila Roubcová. Podle harmonogramu má být legislativa k mýtnému hotova do konce roku. Schvalování zákonů se však může protáhnout. Pavel Přibyl z dopravní fakulty ČVUT o tom nepochybuje: „Úvahy o spuštění systému v roce 2006 považuji spíše za optimistický odhad. Je totiž nutné vyjádřit všeobecnou politickou podporu tomuto kroku, což se dosud nestalo. Změna zákonů a příprava výběrového řízení si podle mého odhadu vyžádá alespoň dva roky.“ Exministr dopravy Antonín Peltrám doporučuje zavést mýtné co nejdříve, jinak zahraniční dopravci levnou silniční síť v Česku zahltí.
Platit budou i autobusy
Jako optimální se podle ministerstva jeví zpoplatnit zhruba tři tisíce kilometrů silnic v zemi, a to pro nákladní vozidla a autobusy (viz mapka). Dnes řidiči platí za 712 kilometrů komunikací. Zatímco nyní jsou dálničními známkami zpoplatněny jen dálnice a rychlostní komunikace, ministerstvo dopravy chce, aby řidiči platili i za více než tisíc kilometrů silnic I. třídy. Ministerstvo vybralo komunikace využívané hlavně k mezinárodní přepravě (viz tabulka). „Vzhledem ke snaze zavést mýtné co nejdříve se zdá rozumné zpoplatnit zpočátku vozidla s největší povolenou hmotností nad 12 tun (kamiony). Podle možností pak i vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny (autobusy). Modelově se lze zabývat zpoplatněním všech kategorií vozidel, za která je odváděna silniční daň nebo všech motorových vozidel, reálně se však o těchto variantách zatím neuvažuje,“ doporučuje ministerstvo vládě. Kamiony by měly za jeden ujetý kilometr platit 3,50 až 4,90 Kč, autobusy 1,30 až 1,90 Kč. V případě nastavení vyšší sazby dojde podle ministerstva k tomu, že zmíněná vozidla budou ve větší míře užívat nezpoplatněné silnice, které by tak byly nadměrně zatěžovány.
Do silnic mají přitéci miliardy
Ministerstvo plánuje, že v květnu začne pracovat zvláštní tým, který bude mít projekt mýtného na starosti. „Mně osobně se jeví zajímavé, s ohledem na potřebu rychlého projednávání a rychlého postupu, ustanovit na zavedení mýtného tým, v jehož čele by mohl stát vládní zmocněnec,“ myslí si ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr. Z mýtného by měl fond získat v prvním roce fungování přes 3,5 mld. korun. Ministerstvo kalkuluje s tím, že životnost systému elektronického mýta bude 12 let. Za tu dobu by měl fond dopravy utržit bezmála 37 mld. korun. MD slibuje, že z mýtného získá až třikrát více než z prodeje dálničních známek. Dopravci, kteří dosud platí v dálničních známkách za kilometr jízdy po zpoplatněné silnici asi 1,40 koruny, si na rozdíl od ministerstva nemyslí, že to bude vidět na kvalitě silnic. “ Pokud v ČR bude zpoplatněno tři tisíce kilometrů dálnic a silnic první třídy, stejně to nebude znamenat žádný výraznější výběr prostředků na infrastrukturu,“ říká generální sekretář sdružení dopravců Česmad Bohemia Tomáš Špryňar.
Existuje více variant
Ministerstvo navrhuje vyhlásit do konce roku výběrové řízení na dodavatele a provozovatele systému. To však nepůjde, pokud se do té doby nepodaří změnit zákony. Podle Švagra se v zásadě uvažuje o třech modelech provozování systému elektronického mýta. „Za optimální model považuji, když mýtné bude vybírat společnost, kde akcionářem bude privátní firma, ale i stát, respektive jím pověřená instituce. Tento subjekt by pak přijal úvěry a provozoval by pro stát mýtný systém. Za to by získal provizi a z ní by splácel dluh. Tato varianta znamená, že bychom inkasovali poplatky okamžitě.“
Kontrolu zajistí stovky policistů
Celý rok 2005 by měla zabrat výstavba infrastruktury za dvě až tři miliardy korun. Bude potřeba postavit kontrolní brány, které by monitorovaly pohyb vozidel po zpoplatněných silnicích. Jedna brána stojí podle fondu dopravy 16 až 21 milionů korun. „My jsme navrhovali devadesát čtyři bran vybavených kontrolními lasery a snímači. Nepřetržitou čtyřiadvacetihodinovou kontrolu vozidel mělo zajistit také osmdesát policejních vozů a osm set padesát policistů,“ řekl Profitu Peltrám. Podle MD by měl provoz a kontrola výběru elektronického mýtného zaměstnat téměř 600 lidí. Investicím se neubrání ani řidiči. Auta, která budou jezdit po zpoplatněných silnicích, bude třeba vybavit zvláštními palubními jednotkami. Kus má stát asi 10 tisíc korun. O to se řidiči zvýší kredit, který může projezdit. Ostré zkoušky systému jsou zatím naplánovány na poslední dva měsíce roku 2005. Než začne systém fungovat, vláda utratí podle hrubých odhadů jen za mzdy, sociální zabezpečení, vybavení kanceláří, cestovné, právníky, odborné studie a analýzy nejméně 160 milionů korun.
Plánované zpoplatnění komunikací první třídy
Silnice úsek délka
I/2 Praha - Kutná Hora 60,5
I/3 Č. Budějovice - D. Dvořiště 37,1
I/4 Skalka - Strakonice 57,3
I/4 Strakonice - Strážný 50,9
I/7 Slaný východ - Chomutov 60,9
I/7 Chomutov - - Hora Sv. Šebestiána 13,7
I/12 Praha - Kolín 47,1
I/13 Karlovy Vary - Teplice 98,0
I/13 Děčín - Svor 28,1
I/19 Tábor - Pelhřimov 45,9
I/20 Písek - České Budějovice 43,2
I/34 České Budějovice - Humpolec 108,3
I/35 Hranice - Bílá 68,6
I/38 Poděbrady - Jihlava 95,1
I/38 Jihlava - Znojmo 80,9
I/38 Znojmo - Hatě 12,0
I/43 Brno - Svitavy 61,7
I/50 Holubice - Starý Hrozenkov 45,0
I/53 Pohořelice - Znojmo 35,7
I/63 Teplice - Děčín 40,0
Součet 1090,0