Společnost na burzu vstoupí již za týden, o drobné investory nemá manažer emise zájem
Jako v detektivce si mohli připadat ti, kdo v minulých dnech zjišťovali informace o připravované emisi akcií holandské společnosti Zentiva B. V. (EURO 21 a 22/2004). Prospekt tohoto cenného papíru je neveřejný. Informace o podniku, jeho záměrech a minulých výsledcích proto dostalo v tuzemsku proti podpisu a závazku, že je nebudou dále šířit, jen několik desítek profesionálních investorů. Podobně jako s prospektem je to i s ostatními informacemi. Jejich držitelé o nich byli s týdeníkem EURO ochotni hovořit jen za podmínky, že zůstanou v anonymitě.
Čtyřikrát levněji.
Prvním rozporem mezi přísně faktografickým prospektem emitenta a mediálními prohlášeními manažerů emise je, na co budou získané peníze použity. Sliby: úhrada starých závazků a zahraniční expanze, argumenty, na které investoři rádi slyší. Realita: z emise v hodnotě 2,7 miliardy korun budou více než dvě miliardy použity na zaplacení nevyplacených dividend z minulých let z prioritních akcií držených fondy Warburg Pincus. Na tyto akcie, respektive na nevyplacené dividendy z nich, se váže právo na dividendu ve výši čtrnácti procent ročně. A právě takto zhodnocenou investici chtějí nyní venture kapitalisté z Warburg Pincus získat zpět. Pro srovnání: financování úvěrem z cizích zdrojů by vyšlo firmu výrazně levněji – v letech 2001 a 2002 jí banky půjčovaly v průměru za 5,5 procenta, v loňském roce získala úvěry za necelá tři procenta.
Expanze nebude.
„Do roku 2008 aktuálně nepředpokládáme koupi žádné výrobní společnosti,“ stojí v analýze Wood & Co., českého spolumanažera emise, čerpající z informací managementu firmy. Zentiva podle ní nepočítá ani se zvýšením výdajů na prodej a marketing, ty by se měly udržet jako doposud na úrovni osmnácti procent tržeb. Důvodem, proč Zentiva přesto hovoří o zahraniční expanzi, jsou výrazně nižší prodeje léků v zemích nové Evropy. Zentiva má za to, že současné výdaje na úrovni 100 dolarů ročně budou rychle růst k průměru západní Evropy, kde na jednoho člověka ročně připadají léky za 347 dolarů. Manažer emise soudí, že trh v Polsku, Rusku, na Slovensku a v Česku vzroste během pěti let o osmdesát procent.
Jen co ukládá zákon.
Pro investora, především drobného, je při rozhodování, zda investovat nebo ne, důležitým argumentem kultura správy společnosti. Obavy z přeměn akcií na listinné, rušení obchodovatelnosti cenných papírů, svolávání valných hromad na odlehlá místa a další legální praktiky, které se ale neslučují s kvalitním corporate governance a investors relations, jsou ještě v živé paměti. Mimochodem, veřejnou obchodovatelnost a přeměnu na listinné cenné papíry prodělaly také akcie Zentivy poté, co do ní v roce 1998 vstoupily fondy Warburg Pincus. Jak je na tom podnik s informační otevřeností dnes? Minimálně z diskusí na www.patria.cz, kde si anonymně vyměňují názory jednotliví obchodníci a investoři, vypadá, že o moc lépe ne. „Obracím se na Vás jako akcionář: Proč není na www.zentiva.cz žádná zmínka o konání řádné valné hromady? Pouze v Hospodářských novinách vyšel inzerát 30. dubna 2004,“ dožaduje se jeden z diskutujících. „Vážený pane inženýre, uveřejněním inzerátu jsme splnili veškeré povinnosti, které nám k oznámení konání řádné valné hromady ukládá zákon. Zveřejnění inzerátu na webových stránkách společnosti není zákonem požadováno,“ odpověděl mu PR manažer Zentivy Jaromír Vích.
Koupit, ale nakrátko.
Otázku, zda koupit, nebo nekoupit, ve většině společností vyřešili ve prospěch koupit. Nikdo si nechce nechat ujít příležitost být u zrození nové veřejné emise akcií. Zájem o mají i podílové fondy. Drží se ale dost při zdi a investují jen menší částky, takové, aby jim nikdo nemohl vytknout, že u IPO chyběly, zároveň ale tolik, aby dokázaly zdůvodnit, kdyby se cena akcií krátce po vstupu na burzu propadla. „Jestliže mám na fondu limit, že do jednoho cenného papíru mohu investovat maximálně deset procent portfolia, v tomto případě investuji dvě procenta,“ řekl týdeníku EURO jeden z finančníků. Na rozhodnutí, zda upsat akcie společnosti Zentiva ještě před jejich vstupem na burzu, mají investoři již jen dva dny. V úterý 22. června manažer emise nabídku ukončí a těm, kteří nabídli největší cenu, předá akcie. Již nyní je jasné, že se bude pohybovat blízko horní části stanoveného cenového rozpětí 400 až 525 korun. Obavy z propadu kursu jsou minimálně krátkodobě nejspíše zbytečné. Organizátor emise Merrill Lynch a vedoucí spolumanažeři ABN AMRO Rotschild, HSBC, ING a UBS jsou motivováni, aby byl vstup na burzu úspěšný. V nejbližších měsících tak budou akcie podporovat stabilizačními nákupy v případě, že by hrozil propad kursu. Až ale vyinkasují svou odměnu dosahující deseti procent z objemu emise, těžko odhadnout, kam se kurs vydá. Na trh se navíc časem dostanou také akcie Warburg Pincus (mohou prodat až po 180 dnech od vstupu na burzu) a managementu (mohou prodávat po roce od vstupu). Konzervativní dlouhodobí investoři by měli s nákupem ještě nějakou chvíli počkat.
