Menu Zavřít

Na boj se suchem šlo za poslední čtyři roky 29 miliard korun. Plánují se větší závlahy

7. 1. 2019
Autor: Pixabay.com

Ministerstvo zemědělství v posledních čtyřech letech dalo na opatření proti suchu 29,4 miliard korun, většinou z peněz Evropské unie. V programech plánuje pokračovat, chce ale zvětšit dotace na obnovu a modernizace závlah, do kterých plánuje dát až 1,1 miliardy korun do roku 2022. Zatím se v programu, který funguje od roku 2016, utratilo 82 milionů korun.

„Od roku 2015 jsme na opatření proti suchu a nedostatku vody vynaložili z národního rozpočtu 7,4 miliardy korun a ze zdrojů Evropské unie 21,6 miliardy. Zaměřili jsme se na zadržování vody v krajině i na zabezpečení vodních zdrojů. Dlouhá období sucha z loňského i předloňského roku potvrzují, že naše programy byly načasovány správně,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Do budoucna by se mělo více investovat do závlahových systémů. V současnosti jsou podle úřadu využívány závlahy na 60 tisíc hektarů, v roce 1993 byla celková zavlažovatelná plocha o 100 tisíc hektarů větší. „Dotace jsou podmíněny aplikací nových, úsporných technologií a zařízení na dávky vody i na snížení spotřeby energie. Zatím vynaložená částka je 61 milionů korun, do roku 2022 se plánuje 1,1 miliardy korun,“ dodal resort.

Velké investice se také plánují dát do stavby přehrad, například pod plánovanou Skaličkou v povodí Bečvy pokračují výkupy pozemků. Dokončené jsou studie proveditelnosti středočeských Kryr, Senomat a Šanova, projektové práce se provádí také na větší přehradě ve Vlachovicích, kde ministerstvo chce předložit návrh na výkup pozemků vládě koncem letošního prvního čtvrtletí. Je také podaná žádost o vydání územního rozhodnutí k Novým Heřminovům. „Zároveň s přípravou nádrží zpracováváme komplexní návrhy přírodě blízkých opatření v povodích, kde je naplánovaná výstavba vodních děl,“ dodal Toman.


Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte

 Sucho - ilustrační foto


Z národních peněz šlo v posledních tří letech na obnovu, odbahnění a výstavbu rybníků a nádrží do velikosti dvou hektarů 450 milionů korun. Na podporu drobných toků a malých nádrží pak obce nebo státní podniky Lesy ČR a podniky Povodí získaly 1,1 miliardy korun. „Peníze ze státního rozpočtu pomohly rekonstruovat, odbahnit a postavit malé rybníky, případně obnovit jezy a vyčistit koryta malých vodních toků. Zadržená voda zlepšuje stav podzemní vody, mikroklima a může být využívána jako zdroj užitkové vody k závlahám, hašení požárů,“ dodal mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Dalších 1,2 miliardy šly za poslední tři roky na rozšiřování infrastruktury vodovodů a kanalizací, další projekty za 1,3 miliardy korun jsou připravené.

Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.

Škody za loňské sucho odhadlo ministerstvo již dříve až na 11 miliard korun. Zemědělci a pěstitelé stromu budou moci získat jako kompenzaci až dvě miliardy korun.

MM25_AI

Přečtěte si:

Změny klimatu ohrožují sklizeň pšenice v Evropě. Obilí špatně odolává výkyvům

Norsko, Švýcarsko, Lanžhot. Vědci sledují globální změnu klimatu i v Česku

V prach se obrátíš. Startovní čárou pro řešení sucha je záchrana půdy

Ekolog Josef Fanta: Přestali jsme uvažovat selským rozumem

 Krajinný a lesnický ekolog Josef Fanta

  • Našli jste v článku chybu?