K dobré vinotéce někdy stačí jediná vinná apelace Jak může mezi nejlepší vinotéky patřit podnik, kde lidé nejvíc pijí krabicové víno a kde prodávají vína z jediné apelace? Celkem jednoduše. Zaprvé samozřejmě nejde o bezdomovecká krabicová vína, ale takzvané bag-in-boxy plněné většinou celkem kvalitními víny základní apelace (svého druhu klasifikace) vin de pays nebo Côtes du Rhône.
A zadruhé do jižní části Côtes du Rhône spadají i nejslavnější vyhlášené apelace jako mocná červená Chateauneuf-du-Pape, Gigondas, Vacqueyras nebo rustikálnější a zemitější Rasteau. Takže máte na jednom místě pohromadě tolik dobrých vín, kolik jich nevydají mnohé celé země.
Navíc má Côtes du Rhône jednu velkou výhodu: většina vín odsud včetně některých Chateauneufdu-Pape můžete celkem bez trápení pít už ve velmi mladém věku, klidně po dvou třech letech. Což se určitě nedá říct třeba o slavné Hermitage ze severní Rhôny, Bordeaux nebo italském Barolu, které i po čtyřech letech v puse chutná jako šmirgl a začne vás odměňovat až kolem svých desátých narozenin. Takže sázka na jižní Rhônu určitě nebyla v případě majitelů vinoték Na břehu Rhôny Filipa Hotového a Karla Karafiáta náhodná.
A navíc se evidentně vyplácí. K první vinotéce na Výtoni přibyl po čase další podnik v moderní zástavbě v Karlíně a dvojici nedávno rozšířily pobočky v hipsterské části Vršovic a na Rašínově nábřeží. Ta se příznačně jmenuje Za rohem, protože skutečně sídlí jen za rohem od první vinotéky na Výtoni, od ostatních se liší tím, že zde víno neteče z bag-in -boxů. Pobočka Za rohem je komornější, prodávají tady pouze lahve a také se tu pořádají degustace.
Že Hotový s Karafiátem, kteří se v úspěšné obchodníky s vínem proměnili z klasických vinných nadšenců, co se kdysi prostě zamilovali do malebného údolí Rhôny (celkem pochopitelná věc), neskončí s jedinou vinotékou, bylo jasné každému, kdo kdy vkročil do jejich prvního podniku na Výtoni. Nebo do něj spíš zkusil vkročit, protože už záhy po otevření tady začalo být téměř každý večer plno – sen všech podnikatelů. Ne náhodou. Na břehu Rhôny se skutečně cítíte jako na břehu Rhôny. Hned po vstupu vinotéka evokuje idylickou venkovskou Francii, kam nepronikne stres města a všedních dnů.
A nejde jen o víno. Hotový s Karafiátem dobře vědí, že v civilizovaných zemích k němu lidé vždycky jedí a také že k francouzskému vínu prostě patří francouzské delikatesy: tedy poctivé paštiky, rillettes, sýry, klobásy, olivy nebo prostě jen čerstvá bageta s miskou olivového oleje. To vše Na břehu Rhôny mají. Když jsem naposled usedl v karlínské vinotéce, dal jsem si misku černých oliv a také delikátně nahořklý a pořádně minerální Viognier, bílou odrůdu typickou právě pro Rhônu, z níž se na severu této apelace vyrábí i slavné a drahé Condrieu.
V hipsterském Karlíně, který se ovšem večer stále vylidňuje, bylo ve všední den plno. Někteří lidé z vinného byznysu se na Hotového s Karafiátem dívají skrz prsty kvůli „krabicovému“ vínu, podle mě je ale dobře, že lidem v jednom podniku umožňují pít lacinější – a také tím poznávat různá – vína a současně si klidně dopřát lahev Chateauneuf-du-Pape za dva tisíce korun, když se chcete trochu víc odvázat. Majitelé Na břehu Rhôny jsou autentičtější v tom, že si všechna vína dovážejí sami, takže u nich vždycky ochutnáte něco, co jinde nemají.
Mnohé dobré vinotéky si sice také dovážejí vlastní víno, většinou ho ale kombinují s tím od největších velkoobchodů, takže v nich často narazíte na úplně stejné víno – liší se jen ceny. Anebo podléhají náhlým módním vlnám, což má za následek třeba to, že vám teď v každé lepší vinotéce automaticky nabízejí moravského Galu. Ne že by jeho víno bylo špatné, jen všeho moc škodí. Je to stejné, jako když před časem nešlo v televizi utéct před Miroslavem Donutilem, rozdavač dobré lidové nálady byl všude.
To se vám Na břehu Rhôny nestane. Tady si můžete dát třeba výborné jednoodrůdové ( Grenache) Chateauneuf-du-Pape Domaine du Bois de Saint Jean. Mladá číšnice ho sice nejdřív nechtěla otevřít, protože prý zrovna dražší Chateauneuf-du-Pape obvykle neotvírají, pak mě ale vzala za bar do vinné -ho humidoru, a nechala mě dokonce vybrat lahev. Tu navíc dekantovala s tím, že co se nevypije, to nechá v karafě do druhého dne. Vypilo se všechno.
Určitě i proto, že víno mělo ideální teplotu, pro takhle mocné červené jedna z nejdůležitějších věcí. Ostatně i podle toho rozeznáte dobrou vinotéku od té horší.
Na břehu Rhôny ? Na Hrobci 1, Praha 2 ? Rohanské nábřeží 7, Praha 8 ? Rašínovo nábřeží 410/32, Praha 2 ? Francouzská 246/84, Praha 10 ? www.nabrehurhony.cz
