„Chladné letní ráno, slunce stoupá nad Pálavou, probudíte se uprostřed vinohradu a první, co vidíte, když otevřete oči, je dominanta mikulovského dietrichsteinského zámku. To vše může být za 66 tisíc navždy vaše.“
Nějak takto by mohla vypadat reklama na malou pěchotní betonovou pevnost, kterou právě nyní prodává ministerstvo obrany. Jde o jeden ze stovek pohraničních řopíků, jichž se vojáci postupně zbavují. Oficiální inzerát je přitom mnohem prozaičtější, posuďte sami: „Objekt stálého lehkého opevnění s vlastním pozemkem o výměře 79 metrů čtverečních, nacházející se jižně od středu města, uprostřed vinohradu cirka 80 metrů od ulice Vídeňské, poblíž cyklostezek a,Mikulovské aleje‘ Objekt je bez inženýrských sítí. Nachází se v CHKO Pálava.“
Ovšem i přes tuto úřednickou mluvu je víc než pravděpodobné, že do 8. července, kdy končí termín pro podání nabídek zájemců, jich na ministerstvo dorazí hned několik a řopík se prodá za mnohem víc než oněch minimálních 66 tisíc korun.
Ostatně tak to probíhá už řadu let.
Zatímco velkých budov a rozsáhlých nemovitostí se armáda zbavuje velmi složitě a cenu musí několikrát snížit, pohraniční opevnění se stává stále atraktivnějším artiklem. A už zdaleka ne pouze pro nadšence se zelenými mozky, pro něž jiná barva oblečení než khaki neexistuje a vojenství je hlavní náplní jejich života. Řopíky jsou stále víc v hledáčku běžných lidí, kteří betonové stavby kupují buď jako investici, nebo jako místo, kde se dá trávit nejen víkend, ale i delší dovolená.
Dvanáct let prodejů
„Převody těchto objektu° na jiné subjekty ve větším měřítku se datují od roku 2008, kdy byly uzavřeny první převodní smlouvy.
Přesto i v současnosti v některých čá stech republiky, vzhledem k celkovému počtu opevňovacích staveb, teprve probíhá jejich geometrické zaměřování. Týká se především pohraničních oblastí Cˇech, když na Moravě a ve Slezsku jsou všechny až na ojedinělé výjimky tyto objekty zaměřeny,“ uvádí se v manuálu, který ministerstvo obrany sepsalo pro všechny zájemce o betonové pevnosti a sruby nejrůznějších velikostí.
I přes často velmi lákavou cenu a umístění v zajímavých lokalitách zůstává jedno „ale“. A tučným písmem jej zmiňuje i ministerská příručka: „Pokud jsou do výběrových řízení zařazovány objekty opevnění, jsou to zpravidla pevnosti stojící na vlastních pozemcích, tedy v příslušnosti hospodaření ministerstva obrany. Výš e uvedené objekty jsou na cizích pozemcích jen velmi málo. Jiná situace je s přístupy k těmto objektu°m, které vedou naopak v téměř 100 procentech případu° přes pozemky jiných vlastníku°. Přístup si případný nabyvatel sjednává následně s těmito vlastníky pozemku° sám.“
Jiné formy renovace
Že řopík nemusí skončit jako muzeum, sklad či sklep, kde se daří žampionům, si kdokoli může ověřit v malé obci Vratěnín na Znojemsku. Jeden z tamějších řopíků se dostal do rukou mladého a odvážného architekta Jana Tyrpekla. Ten na betonových základech vybudoval za zhruba padesát tisíc korun vysokou dřevěnou útulnu s panoramatickým oknem, posezením a malými kamny. Zastavěná plocha sice činí pouhých dvanáct metrů čtverečních, díky členitosti a prosvětlení útulny ovšem prostor nijak stísněně nepůsobí.
„Já jsem chtěl zkusit ukázat i jiné formy renovace a využití těchto objektů. Jeden jsem proto zakoupil a koncepčně si načrtl zhruba deset způsobů využití. K realizaci jsem nakonec vybral útulnu,“ popsal Tyrpekl webu Aktuálně.cz, proč si pořídil řopík a našel mu nové využití.
Noc tu teď může strávit kdokoli, objekt je v databázi webu airbnb.com, během letošní sezony se cena pohybuje kolem osmi set korun.
Televize i meteostanice
I když vratěnínský případ je spíše o architektuře a zážitku, už i v České republice se objevilo několik podnikavců, kteří pevnosti vyčistili, natřeli, vymalovali, interiér vybavili pohodlnou postelí a třeba i moderními technologiemi včetně televize a z betonových staveb udělali penziony.
„Bunkr napájí energie ze solárního panelu umístěného na bývalém vojenském stožáru postaveném na střeše bunkru.
Uvnitř je vybavený skládací postelí nepravidelného tvaru v nejdelších rozměrech, televizí s možností připojení vlastního USB, malým plynovým topením na kartuše, meteostanicí s aktuálním počasím, LED osvětlením, UV osvětlením, měničem na 220 V s možností připojit zařízení do 150 W, plynovým vařičem, základním nádobím, dřevem pro venkovní oheň a kanystrem na 15 litrů užitkové vody,“ píše se třeba na webu Bunkering.cz, který nabízí k přespání hned tři pevnosti.
Jak vidno, s řopíky se dá vymyslet řada věcí a především zábavy. Pokud člověk propadne své fantazii a navíc se domluví s majitelem přilehlého pozemku, aby se do pevnosti mohl dostat, prostor pro rodinnou zábavu nebo byznys není omezen. Jejich stavitelé ze třicátých let by se nejspíše dost divili, ale právě změna funkce a oživení je tím nejlepším, co mohlo více než 80 let staré betonové stavby potkat.
Jak koupit řopík V případě rozhodnutí o převodu, respektive prodeji objektu je uplatňován stejný systém jako u každé jiné nemovitosti. kupní ceny vycházejí ze znalecké ho posudku na stanovení ceny, a to vždy podle vyšší hodnoty z ceny zjištěné dle cenového předpisu a ceny obvyklé v místě a čase. Výběrové řízení má zpravidla stanoveno jediné kritérium, tedy nabídku nejvyšší ceny.
Zdroj: MINIStErStVo oBraNY Čr Vzor 37 Lehké opevnění vzor 37 (dobově lehké opevnění nového typu, lidově řopík) je železobetonová pevnůstka lehkého opevnění budovaného v rámci výstavby československého opevnění. Lidové označení „řopík“ vzniklo již v druhé polovině třicátých let podle zkratky ŘO P (Ředitelství opevňovacích prací). ŘO P výstavbu řídilo a zadávalo externím stavebním firmám.
Zdroj: Wikipedia
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
