Na Číňany zapomeňte

Rozvoz jídel by měl prospět zaměstnancům i zaměstnavatelům

Zapomenou čeští manažeři na přeplněné restaurace, rychlovky z fast-foodu a čínská bistra? Podaří-li se pražskému podnikateli Luďku Nezmarovi, majiteli agentury Protocol Service, uskutečnit nový projekt Tommy Food, pak je to pravděpodobné. „Základ tvoří rozvoz teplých obědů na objednávku. Inspirovali jsme se v Maďarsku, kde to funguje již několik let a jen v Budapešti se denně rozveze 150 000 jídel, především menším, například právnickým a konzultačním firmám či podnikům se službami,“ vysvětluje Luděk Nezmar a dodává, že jen v Praze bude možné časem dodat až desítky tisíc obědů denně.

Oběd přímo v kanceláři.

Rozvoz jídel na objednávku reaguje na situaci, kdy řada firem zejména v centru Prahy nemá vlastní jídelny. „V Česku nic srovnatelného s naším projektem kromě rozvozu jídel pro skupiny důchodců neexistuje. Nanejvýše si můžete nechat poslat pizzu nebo čínu. Chcete-li něco jiného, musíte si objednat přímo z restaurace a pod sto korun se určitě nedostanete, navíc platíte dopravu. Ta je u nás již v ceně jídla,“ tvrdí Nezmar. „Rozvoz jídel je dobrý pro zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnanci si mohou dát opravdu to, co chtějí, a najíst se v klidu. Zaměstnavatelé zase nemusí řešit, netoulají-li se jejich pracovníci pod záminkou oběda po městě,“ dodává.

Marketingové zacílení.

Jádrem projektu Tommy Food je propracovaný marketing. Začíná bezplatným čtrnáctideníkem. Jen pro Prahu počítá Nezmar s padesáti a časem až osmdesáti tisíci výtisky. Součástí časopisu zaměřeného na zdraví, výživu a recepty je také jídelníček na příštích čtrnáct dnů. Každý den si můžete vybrat ze třinácti položek a brzy jich bude osmnáct. „Žádné jídlo se nebude opakovat častěji než jednou za čtyři týdny, později to prodloužíme na šest,“ slibuje Šárka Janouchová odpovědná za propagaci. Kromě časopisu má projekt i webové stránky www.tommyfood.cz a bezplatnou telefonní linku. Web, telefonní linka, fax i řidič slouží k objednávání jídel. Zákazník si musí objednat do osmi hodin večer předchozího dne a může až na čtrnáct dnů dopředu. Minimální odběr neexistuje a platit lze v hotovosti i stravenkami společností, jako jsou Sodexo, Ticket Restaurant a další, nebo využít online plateb či oběd uhradit kartou prostřednictvím terminálu u řidiče.

Reklamní podpora.

Výnosy z jídel však nejsou jediným příjmem projektu. „Prodáváme reklamu v časopise, na krabičkách a na webu, který by měly navštěvovat až desetitisíce lidí denně. Navíc každý zákazník obdrží od řidiče při dodání leták. V Maďarsku největší firma distribuuje 50 000 jídel denně a tedy stejný počet letáků. I auta mají na střeše reklamní panel,“ vysvětluje Nezmar. Oranžové vozy s nápisy Tommy Food v pražských ulicích určitě nepřehlédnete. Každé auto najede denně až 300 kilometrů, a proto je zajímavým reklamním médiem. „Maďarská firma vysílá denně 210 vozů,“ dodává Nezmar s tím, že právě příjmy z reklamy udržují nízké ceny jídel - hlavní chod stojí průměrně 60 korun a menu začíná od 79 korun.

Oranžovomodré ladění.

Klíčovou roli při formulaci projektu Tommy Food sehrál marketingový průzkum agentury Petrotest. Proběhl formou skupinových diskusí za účasti dvaceti respondentů z Prahy a analyzoval chování potenciálních zákazníků. Zaměřil se také na vzhled krabiček, časopisu, barevný design a chutě dvaceti jídel. „Test pomohl upřesnit obsah časopisu - respondenti si pochvalovali detailní popis objednávání a placení, ale chyběly jim informace o přípravě jídel, jejich složení a nutriční hodnotě. Také jsme zjistili, že navržené balení v bílých miskách vyhovuje a že oranžovomodrá folie s informačními prvky vyvolává v lidech očekávání, že je pod ní něco chutného,“ shrnuje vedoucí výzkumu Petrotestu Jiří Hlaváček. Oranžová barva může povzbuzovat chuť k jídlu, a proto jsou oranžovomodré kromě folií na krabičkách i auta, časopis a webové stránky. Průzkum také odhalil, že by mohl vzniknout klub žen poskytující zpětnou vazbu a radící další jídla. „Zeptali jsme se také, je-li nutné projekt spojovat s celebritami. Ukázalo se však, že lidé jsou jimi přesyceni a zajímá je člověk s podobnými problémy. Třeba to, že má stejně jako oni jen třicet minut na oběd,“ vysvětluje Hlaváček.

Skončil v nemocnici.

Hlavním Nezmarovým problémem bylo najít vhodné výrobní prostory. „Marketingový průzkum ukázal, že v důsledku neexistence takové služby v Česku bude poptávka tak velká, že ji v rámci našeho cateringu, který je součástí Protocol Service, nezvládneme. Hledali jsme proto větší prostory a nakonec jsme skončili v nemocnici,“ říká Nezmar a dodává, že toto prostředí zajišťuje i perfektní hygienické podmínky. To dokládá i certifikát HACCP (HACCP je systém řízení kvality zabývající se kontrolou výroby potravin - pozn. red.), jejž vlastní Nezmarem pronajatá kuchyně Nemocnice Na Františku. Podmínkou pronájmu kuchyně však bylo, že zajistí stravování pacientů a zaměstnanců nemocnice. Nezmarova firma musí tedy zvládat dva provozy - jeden pro nemocnici a druhý pro pražské zákazníky.

Česká vylepšení.

Když Nezmar získal vhodné výrobní prostory, přesunul svou pozornost k detailům projektu. „Nechali jsme vyvinout krabičky včetně krycí folie, což včetně testování funkčnosti a dodržení hygienických norem trvalo dva měsíce,“ vysvětluje Nezmar. V Česku však nebyl jídelní misky a folie nikdo schopen vyrobit, a proto bylo nutné se obrátit do Maďarska. Stejný problém měl i s balícím strojem o hodinové kapacitě pět set jídel - ten mu sice dodávala domácí firma, ale většinu dílů musela dovézt z Itálie. Při přípravě projektu Nezmar vymyslel několik zlepšení. „Maďaři na misky používají aluminiový kryt, my jsme vyvinuli speciální folii, která je na rozdíl od hliníku pružná a netrhá se. Také ji lze snadno odstranit a umožňuje pozdější ohřívání jídla v mikrovlnné troubě,“ pochvaluje si Nezmar.

Potravinářský high-tech.

O celkových nákladech na projekt nechce Nezmar příliš hovořit, ale připouští, že byly mnohem vyšší než deset milionů korun. „Kromě zmíněné balicí linky jsme koupili nové vybavení kuchyně a pět aut,“ vysvětluje Nezmar. Každý vůz pojme až tři sta jídel. Původně to bylo čtyři sta, společnost Tommy Food však zaručuje dodávat jídlo teplé, a proto do vozů pořídila speciální tepelné boxy. Čas hraje klíčovou roli - zákazník musí dostat jídlo nejpozději tři hodiny od uvaření a od desíti hodin do jedné. Aby Nezmar zajistil maximální rychlost přepravy obědů ke strávníkům, koupil speciální software na optimalizaci rozvozu a do všech vozů instaloval GPS napojený na TMC systém, který hlásí aktuální stav dopravy.

Mimo metropoli.

V první fázi se bude jídlo rozvážet jen po Praze a nejbližším okolí. Do tří až čtyř měsíců však Nezmar chce expandovat do zbytku republiky a pak do zahraničí. „Máme už přesný plán. Nemůžeme nic ponechat náhodě, po našem vstupu na trh se určitě objeví konkurence,“ domnívá se Nezmar. Mezinárodní ambici projektu dokládá i název. „'Tommy' v britské angličtině znamená jídlo s sebou,“ vysvětluje. Než ale začne Nezmar se svými oranžovými vozy zásobovat celou republiku, musí přesvědčit pražské zákazníky. Zkušební provoz sice začal teprve 1. října, ale již nyní oranžové dodávky Tommy Food obsluhují desítky zákazníků denně, přestože Nezmar dosud nikde neinzeroval. Ozvali se i první větší klienti. „Jednáme s Celním úřadem Praha-Ruzyně a se společností LMC provozující server Jobs.cz - celkem by mohlo jít minimálně o sto padesát obědů,“ pochvaluje si Nezmar a věří, že po oficiálním zahájení projektu (pátek 27. října - pozn. red.) se počet zákazníků výrazně zvýší. Úspěch projektu předpovídají i zástupci agentury Petrotest. „Cílová skupina se jeví jako dostatečně velká, aby se Tommy Food na českém trhu uplatnil,“ tvrdí Jiří Hlaváček z agentury Petrorest.