Na dopisy zapomeňte

Trh expresních zásilek už nyní vynáší dvě miliardy

V posledních týdnech roku se tradičně ve většině firem dohánějí plány a také zásluhou předvánočního shonu rostou tržby. To jsou důvody, proč pravé žně zažívá na konci roku také odvětví zabývající se přepravou zásilek. Kurýrní firmy, jak takovým službám většina z nás ne zcela správně říká, nyní přijímají a doručují nejvíce zakázek. Hrubé odhady uvádějí, že jejich byznys v Česku představuje nejméně dvoumiliardový trh.Firemní zástupci navíc tvrdí, že každoročně roste o desítky procent.
„Na konci roku je poptávka po našich službách skutečně nejvyšší,“ potvrzuje Ivo Hurych, jednatel menší firmy CT – Parcel Express, která působí v oboru teprve od poloviny loňského roku. Hurych říká, že to obecně platí pro celé odvětví.

Péefka to nevytrhnou.

Tradiční produkt, se kterým se asi většina byznysmenů nebo zaměstnanců setkala, je obálka s dokumenty, které bylo třeba doručit co nejrychleji či nejspolehlivěji k adresátovi. Ovšem novoroční blahopřání nebo účetní doklady nejsou na konci roku důvodem kulminující poptávky po kurýrech. Dokumenty už dávno nejsou pro zasilatelské firmy klíčovou položkou jejich obratu. „Významně se zvyšuje podíl přepravy zbožových zásilek,“ vysvětluje Lucie Jandová, marketingová ředitelka společnosti DHL International, která je největším hráčem na českém „kurýrním trhu“. Před deseti lety představovaly dokumenty 80 procent všech přepravovaných zásilek, zatímco dnes je poměr zboží a dokumentů vyrovnaný. „V blízké budoucnosti bude zboží jednoznačně hlavní přepravovanou komoditou,“ tvrdí Jandová. Její konkurent Hurych říká, že tradičním dokumentům odzvonil umíráček s nástupem internetu. „Informace si dnes firmy vyměňují prostřednictvím e-mailu, nejvíce dokumentů nyní přepravují finanční instituce,“ tvrdí Hurych.

Smluvní skladník.

Zasilatelské firmy stále častěji obsluhují sklady svých klientů: už se neodesílají kurýrem zásilky se zbožím jenom v případě výpadku firemní distribuce, ale mnozí výrobci nebo obchodníci starost o distribuci smluvně přenechávají zasilatelským firmám. „Pro exportéry to může být výhodnější, než držet vlastní sklady,“ vysvětluje jednatel Ivo Hurych.
Tento trend je přitom tak silný, že DHL International již před lety reagovala vybudováním celosvětové sítě logistických skladů a distribučních center. „Zabezpečují nejen expresní přepravu, ale suplují také skladovací a někdy i montážní kapacity výrobců,“ říká Lucie Jandová. Takový systém využívá například firma Philips, která distribuuje součástky z jednoho centrálního skladu právě prostřednictvím zasilatelské firmy. Jandová uvádí, že expresní přepravci se mají v nejbližších dvou až třech letech stále více podílet nejen na přímé distribuci výrobků, ale například i na poprodejním servisu.

Miliardoví špióni.

Odhadem 90 procent tržního koláče si mezi sebou rozdělily nadnárodní společnosti, ale ani drobty, které zbyly menším lokálním hráčům, neznamenají strádání. Na trhu panuje tvrdá konkurence, a podle toho také vypadá informační politika společností: většinu ekonomických dotazů odbývají strohým „no comment“. Jak ostrá soutěž mezi firmami panuje, názorně předvedl ředitel marketingu České pošty Pavel Wenisch. Ten na položené otázky nejdříve reagoval velmi ostře: „Otázky považuji za skrytou hospodářskou špionáž, pravděpodobně ve prospěch třetího subjektu usilujícího o vstup do tohoto tržního segmentu.“ I z několika málo informačních zdrojů se však přeci jen dá složit hrubý obrázek trhu.
Marketingová ředitelka Lucie Jandová předpovídá, že tržby české pobočky DHL International překročí v příštím roce miliardovou hranici. „Poslední výzkum říká, že na trhu máme podíl 55 procent,“ dodává Jandová, letos očekávaný obrat ale nechce prozradit. Nápovědou však může být jiná informace – průzkumy trhu, které si DHL zadává u agentury AISA, tvrdí, že celý trh každoročně roste o deset procent, zatímco jednička trhu si polepší o patnáct procent. Vcelku snadný výpočet částečně komplikuje skutečnost, že poslední výzkum si DHL zadávala před dvěma lety a na výsledky nejčerstvějšího teprve čeká.

DHL, EMS, UPS...

Týdeník EURO má k dispozici data z obdobného šetření, jež uvádějí, že DHL má na trhu mezinárodních expresních zásilek podíl 58 procent. Vzhledem k tomu, že tento údaj v podstatě souhlasí s tvrzením šéfky marketingu DHL a protože navíc oslovené firmy odmítly jakékoliv podrobnosti poskytnout, je možné dát prostor starším datům. Patnáctiprocentní podíl patří službě EMS provozované v tuzemsku Českou poštou, 20 procent má United Parcel Service (UPS) následovaná se šesti procenty firmou TNT. Zatímco jeden z manažerů v oboru tvrdí, že TNT svůj podíl v posledních dvou letech zvýšil na úkor UPS, jiný názor konstatuje, že obě společnosti mají nyní zhruba vyrovnané pozice.
Dalším z větších hráčů na trhu je se třemi procenty FedEx. Na menší konkurenty tak zbývá zhruba šest procent. Třebaže z očekávané miliardy výnosů a přibližně padesátiprocentního podílu DHL lze odvodit, že trh mezinárodních zásilek je asi dvoumiliardový, nelze tato čísla otrocky přepočítat jako podíl jednotlivých hráčů na výnosech. Jde totiž o podíl měřený počtem přepravených zásilek, přičemž zjednodušeně platí, že malé zásilky s dokumenty přinášejí mnohem menší výnosy než objemná přeprava zboží.

Nejen cizina.

Potíž je v tom, že branže kurýrních služeb nežije jenom ze zahraničních zásilek. Ty jsou pro velkou čtyřku DHL – UPS – TNT – FedEx, ale například i pro malý CT Parcel Express, sice klíčové a představují zhruba 90 až 95 procent zásilek, vedle těchto firem ale existují i společnosti, které svůj byznys naopak postavily na lokální přepravě. Nejznámější z nich je firma Messenger – ale ani ta neuvádí svůj tržní podíl. Společník firmy David Voverka říká, že Messenger doručuje do zahraničí jen dvě procenta zakázek. A také naprostá většina z tuzemských zásilek – 86 procent – neopustí hranice města podání.
Do určité míry o potenciálu trhu národní expresní přepravy zásilek vypovídá výzkum, který letos v červenci uskutečnila česká pobočka společnosti DPD vlastněné francouzskou poštou La Poste. Ta oslovila vzorek 353 středních a velkých podniků působících v České republice. Z tohoto poměrně reprezentativního souboru jen osm procent podniků posílá své expresní balíkové zásilky do zahraničí, a 63 procent firem dokonce službu dosud vůbec nevyužívá.

Co, kdo a kam?

Na základě výzkumu placeného DPD přepravuje 59 procent podniků expresně zboží, v dalších jedenácti procentech zásilek jsou náhradní díly a tři procenta připadají na obchodní vzorky. Dokumenty představují jen třináct procent zásilek.
„Naše služby využívají všechna odvětví, tudíž nemůžeme určit tři hlavní,“ tvrdí sice ředitel firmy UPS Petr Zháňal, jeho ostatní konkurenti se ale vcelku snadno shodují na oborovém struktuře nejčastějších klientů: automobilový průmysl, hi-tech, elektroprůmysl a farmaceutický průmysl. V průměru 70 procent zakázek připadá na firmy se zahraničním kapitálem. „Mezi českými firmami převládají exportéři,“ říká Lucie Jandová z DHL.

Business to business.

Ať už jde o přepravu dokumentů, polotovarů nebo hotového zboží, až dosud je pro kurýrní branži klíčovým segmentem mezifiremní trh označovaný jako B2B podle mezinárodně srozumitelného termínu business to business. Doručování zásilek přímo spotřebitelům zatím obstarávají především pošty, případně lokální „messangeři“. Také nadnárodní hráči se ale pomalu začínají o tuto oblast zajímat.
„Doručování zásilek fyzickým osobám na jejich domácí adresy je v současné mezinárodní expresní přepravě možné označit za oblast vyžadující rozvoj,“ připouští trochu složitě marketingová šéfka DHL Lucie Jandová. Jinými slovy: je to oblast, které firma zatím nevěnovala tolik pozornosti, a nyní se na ni hodlá více zaměřit. Poptávka klientů, jejichž byznys funguje v režimu business to customer (B2C), je totiž stále silnější. Například DHL ve Spojených státech už dodává spotřebitelům zboží, které si objednali na stránkách internetového obchodu Amazon.com. Také v Česku tuto službu zasilatelská jednička nabízí. „Jde ale o velmi malé objemy zásilek,“ říká Jandová. Upřesňuje, že přímo domů ke spotřebitelům v Česku doručuje firma dvě procenta ze všech přepravovaných zásilek. Branže je totiž zatím „nastavena“ především na zásilky v režimu B2B a rozšíření působnosti o další segment trhu si vyžádá další rozsáhlé investice, které s ohledem na nedostatečnou poptávku zatím rozhodně nebudou rentabilní. Proniknout do segmentu B2C znamená rozšířit systém tak, aby byl schopný obsluhovat klienty i mimo běžnou pracovní dobu.

Očekávaný eurotřesk.

Silným impulsem pro další rozvoji odvětví má být očekávané přijetí České republiky do Evropské unie. „Odstranění celních bariér povede k významnému zrychlení přepravních časů,“ říká například marketingová analytička TNT Leona Ujčíková. Samotné zrychlení přepravy ale nemá být jediným efektem. „Očekávat lze také posílení obchodních vazeb na země unie a z toho plynoucí nárůst přepravovaných objemů,“ míní Lucie Jandová z DHL.
Hlavním efektem rozšíření unie bude ještě ostřejší konkurence, což uvítají především klienti kurýrní branže. Ale i pro kurýry vyplývá z otevření evropských bran radostná zpráva. Nejenom z faktu, že na základě výzkumu firmy DPD zatím směřuje do ciziny jen osm procent firemních zásilek, je jasné, že expresní přeprava směrem za hranice se může těšit na další růst.