Investoři jsou v posledních letech svědky tolika geopolitických krizí, až vůči nim tak trochu otupěli. Minimálně to lze odvodit z aktuálního dění na trhu s ropou. Ten i přes eskalaci konfliktu na Blízkém východě totiž zůstává víceméně klidný. Jinými slovy, ceny sice rostly, ale zatím nikterak dramaticky – od konce září poskočila severomořská ropa Brent o zhruba sedm dolarů za barel. To vše přitom navzdory skutečnosti, že riziko války v energeticky nejkritičtějším regionu planety dle CNN roste.
V rámci zvažovaných scénářů hrozí mimo jiné to, že by Izrael v odvetě za raketový útok Íránu na jeho území mohl zasáhnout právě tamní ropný průmysl. „Odhaduje se, že pokud by došlo k trvalému poklesu íránské produkce o milion barelů denně, vedlo by to příští rok k maximálnímu zvýšení ceny ropy zhruba o 20 dolarů za barel,“ přibližuje pro CNBC Daan Struyven, který je spoluzodpovědný za globální výzkum komodit ve společnosti Goldman Sachs.
Zároveň dodává, že tento scénář by platil za předpokladu, že by ropný kartel OPEC+ nereagoval zvýšením produkce. V případě, že by klíčoví členové kartelu, jako jsou Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, část ztrát vyrovnali, bylo by zdražení oproti původnímu odhadu zhruba poloviční.
„Trh je lhostejný vůči geopolitickým rizikům. Pokud vyloženě nejsme svědky toho, že klesá počet barelů, jako jsme to nedávno viděli v Libyi, dopad není příliš velký,“ konstatuje zakladatel společnosti Rapidan Bob McNall. „Myslím, že investoři doufají a očekávají, že Izrael bude možná zdrženlivý ve své reakci a že nedojde k výraznému narušení produkce a toku energie,“ doplňuje.
Začátek širšího konfliktu?
Írán, který je rovněž členem OPEC+ a představuje klíčového hráče na světovém trhu s ropou, produkuje téměř čtyři miliony barelů této strategické suroviny denně. Sečteno, podtrženo, pokud se íránská infrastruktura skutečně stane terčem izraelské odvety, mohla by být ohrožena čtyři procenta světových dodávek černého zlata.
Hlavní energetický analytik společnosti MST Marquee Saul Kavonic upozornil, že cílem by se konkrétně mohl stát ostrov Kharg, který zajišťuje 90 procent vývozu ropy ze země. „Větší obavy mám ale z toho, že se bude jednat o začátek širšího konfliktu, který by mohl ovlivnit tranzit přes Hormuzský průliv,“ říká.
To by samozřejmě ovlivnilo i další producenty. Právě zmíněný průliv mezi Ománem a Íránem je součást klíčového kanálu, kterým prochází přibližně pětina denní světové produkce ropy. Jinak řečeno, jde o strategicky významnou vodní cestu spojující Blízký východ se světovými trhy.
Tak trochu „náladový“ trh
Od října minulého roku, kdy ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Hamásem začal, docházelo na trhu s ropou jen k „omezeným narušením“. Ceny se dostávaly pod tlak hlavně kvůli zvýšené produkci v USA a nedostatečné poptávce ze strany Číny.
Nálada by se ale mohla změnit. Ceny americké lehké ropy WTI zaznamenaly už třetí po sobě jdoucí seanci ve znamení růstu. Stalo se tak právě poté, co Írán zaútočil balistickými raketami na Izrael. „V případě plnohodnotné války by Brent pravděpodobně vystřelil nad 100 dolarů za barel, přičemž jakékoliv potenciální uzavření průlivu by ohrozilo ceny až 150 dolary za barel, případně více,“ píše CNBC s odkazem na zprávu společnosti Fitch Solutions. Vzápětí nicméně dodává, že pravděpodobnost takovéto eskalace zůstává „relativně nízká“.
Na druhou stranu nutno podotknout, že nejde zdaleka o nejpesimičtější predikci toho, kam až by se ceny ropy mohly vlivem potenciální války vyšplhat. Bjarne Schieldrop, hlavní komoditní analytik švédské banky SEB, v rozhovoru pro stejný web vyjádřil obavu, že by surovina vlivem napětí mohla zdražit i nad hranici 200 dolarů za barel, což by v případě ropy Brent odpovídalo navýšení o zhruba 160 procent oproti současné ceně. V době psaní tohoto článku se zmíněná komodita obchodovala za více než 78 dolarů za barel, což je stále pod letošním maximem 91 dolarů.
Pohonné hmoty by vlivem konfliktu zdražily jen mírně
Rostoucí ceny ropy by se samozřejmě mohly promítnout i v cenách pohonných hmot, včetně těch v Česku. Navýšení, které by se vztahovalo přímo na potenciální válku mezi Íránem a Izraelem, by však pravděpodobně bylo jen mírné. Alespoň podle senior portfolio manažera společnosti Amundi Petra Zajíce. „Mohlo by se jednat o zvýšení cen v řádu desetihaléřů v průměrné ceně. Aktuálně ceny benzinu a nafty více ovlivňuje slabší kurz koruny vůči dolaru,“ uvádí pro server Seznam zprávy.
Na jaké hodnoty se ropa v následujících dnech vyšplhá, zůstává v tuto chvíli samozřejmě nejasné. Zároveň je ale potřeba připomenout, že podobné odhady je vždy nutné brát s rezervou.
Ceny ropy vyletěly naposledy velice strmě třeba i vlivem ruské invaze na Ukrajinu, a to dokonce až na úroveň na 130 dolarů za barel. Velké narušení dodávek nicméně válka dosud nikdy nezpůsobila, přičemž ceny nakonec po určitém časovém období znovu padly dolů. V prvé řadě tedy bude záležet zejména na tom, jak Izrael na úterní útok zareaguje.
