Není to fantazie. Moderní technologie už pokročily tak daleko, že se díky nim dokázali lékaři setkat s astronauty pobývajícími na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Holoportace týmu zdravotnických odborníků v čele s chirurgem NASA Josefem Schmidem byla první úspěšnou misí svého druhu.
„Je to zcela nový způsob lidské komunikace na obrovské vzdálenosti i zbrusu nový způsob lidského zkoumání. Naše fyzické tělo na místě není, ale naše lidská entita ano,“ uvedl Schmid. Lékařský tým se na stanici takto přenesl již 8. října loňského roku, ačkoliv světová média informovala o události teprve nyní. Jak to všechno proběhlo?
Technologie ,holoportace‘, která tuto akci umožnila, funguje na principech snímání obrazu. Jako taková je schopna zrekonstruovat, zkomprimovat a přenést sledovaný objekt – v tomto případě skupinu lidí – do 3D modelu. Ten následně promítne do náhlavní soupravy HoloLens, díky čemuž se jejímu nositeli zobrazí de facto přímo před očima.
Zásluhou kombinaci těchto dvou systémů mohli uživatelé z řad astronautů nacházejících se na oběžné dráze lékaře nejen spatřit, ale také je slyšet a plnohodnotně s nimi komunikovat. Společnost Microsoft používá uvedenou technologii již od roku 2016, v tak extrémním prostřední, jakým nekonečný vesmír bezesporu je, ale byla nasazena vůbec poprvé.
Bez ohledu na vzdálenost
Podle NASA je celá událost předzvěstí rozsáhlejšího použití hologramů na budoucích vesmírných misích. Agentura má výhledově v plánu vyzkoušet obousměrnou komunikaci, v rámci níž se budou moci astronauti takto sami zjevovat před očima i lidem ,dole‘ na Zemi. Rozšířenou realitu chce navíc NASA kombinovat s technologií, která dokáže simulovat dotyk.
Možné budoucí aplikace hologramů ve vesmíru jsou podle vládního úřadu dalekosáhlé. Mohly by podpořit řadu věcí - od pokročilé lékařské péče přes vykonávání různých vědeckých úkolů až po zajišťování pravidelného kontaktu astronautů s jejich rodinami. Holoportace by mohla být rovněž mimořádně užitečná pro budoucí cesty posádek do hlubokého vesmíru, například do destinací typu Marsu a podobně, kde se počítá s tím, že kosmonauti budou čelit významným komunikačním problémům s oboustranným zpožděním až 20 minut. V neposlední řadě ale může zmíněná technologie pomoci i lidem žijících v odlehlých koutech planety – ať už jde třeba o pracovníky ropných plošin nebo vědce provádějící výzkum na Antarktidě.
Hologramy jako trend
O tom, že hologramy přestávají být nedosažitelnou technologickou vymožeností, nýbrž trendem, svědčí mnohé. Například česká společnost Ugo! Media získala nedávno od Egyptského muzea v Káhiře jednu velice lukrativní zakázku na jejich výrobu. Kromě něj ale firma spolupracuje i s celou řadou renomovaných značek, jakými jsou třeba Puma, Nike nebo Coca-Cola. Podle zakladatele firmy Marka Kolaříka se v budoucnosti hologramy mohou využívat v obchodech, na letištích, v muzeích nebo při setkáních na dálku.
Hologramy v poslední době proměňují rovněž cirkusy, které se čím dál častěji setkávají s odporem aktivistů bojujících za zákaz drezury. Při projekci zvířat na ně sází třeba francouzský l’Écocirque. Vedení cirkusu neváhalo do této technologie v minulosti zainvestovat velký objem peněz, a nyní má na svá unikátní představení ze strany diváků velmi příznivý ohlas.
Hologramy v nedávné době využil například i britský prince Charles, který pomocí jednoho takového hovořil na Světovém energetickém summitu budoucnosti v Abú Dhabí, nebo před ním zesnulý král popu Michael Jackson či rapper Tupac Shakur v rámci svých ,posmrtných‘ turné.