Studie pro Evropskou komisi konstatuje, že přechod na tendry preferovaných dodavatelů účinných látek neznamená zhoršení dostupnosti
Pokud se našel někdo takový, kdo si snad někdy myslel, že snížit výdaje za léky bude v Česku něco snadného, pak ho hlavní téma týdeníku Euro nepochybně vyvede z omylu. Přes veškeré rozdíly v pohledu na to, jak by se měla dělat zdravotní reforma, asi všichni v běžném životě chápou, že existuje něco na způsob množstevní slevy. A že kdo si ji nevyjedná, přestože nakupuje ve velkém, musí být tak trochu truhlík. Stejně tak je všeobecně akceptováno, že soutěž dodavatelů, zvlášť když je připravena korektně, má také za následek pokles cen.
Když se ovšem objeví nápad, jak tyhle elementární moudra uplatnit při nákupu léků, strhne se mela. Ambasadoři intervenují, experti se zdaleka dovážejí, média všemi možnými nástroji přesvědčují, pacientská sdružení mobilizují, lobbisti běhají a firmy platí. Cože, Holandsko a tendry na preferované dodavatele, co to je za zpozdilý nápad? Vždyť oni sami od toho odstupují!
Tyhle podle všeho finančně motivované zprávy přinesla některá česká média a servery, které není třeba zmiňovat. Čtenáři Eura si zaslouží trochu vyváženější popis toho, o co jde a co za tím vězí. Co jiného než peníze, ale hodně peněz. Potenciálně hovoříme o miliardách korun, které někdo může uspořit, ale někdo o ně samozřejmě také přijde.
V tom zpozdilém království u Severního moře se jejich ministerstvo zdravotnictví ústy příslušného odboru, který má lékovou politiku na starost, v oficiální korespondenci distancovalo od experta, „který není státním úředníkem, ale zaměstnancem soukromé společnosti a nereprezentuje názory ministerstva“. Navíc zdůrazňují, že aukce preferovaných dodavatelů účinných látek budou pokračovat a na této politice národní regulátor nic nemění. Vše co se mění, je skutečnost, že Holanďané od příštího roku ponechají regulaci marží lékáren na jejich dohodě s pojišťovnami. Samy pojišťovny pak informují, že dnes je soutěženo celkem 162 účinných látek. Ne všechny jsou skutečně pro pojišťovny zdrojem podstatných úspor, ale 30 finančně nejvýznamnějších z nich ušetřilo v loňském roce ve srovnání s rokem 2008 zcela nezanedbatelnou sumu 283 milionů eur, a na celkových úsporách se tyto přípravky podílely asi 75 procenty. Holandské pojišťovny od příštího roku trochu pozmění systém, jakým se soutěží, bude se jednat o soutěž o slevy na skutečně vydané léky.
Detaily a úskalí přechodu na aukce preferovaných dodavatelů v Česku (a nejen tam) najdete uvnitř čísla, domnívám se, že ve vzácně vyvážené podobě. Legitimní je starost o pacienta: zda přechod na model, kdy v lékárnách bude od jedné účinné látky méně různých krabiček, jeho zdraví nepoškodí. K tomu jedna studie zpracovaná odborníky na zdravotní ekonomii z London School of Economics na zakázku Evropské komise v říjnu 2009, která studovala přínosy a rizika po všechny zúčastněné včetně pacientů, a je velmi opatrná ve svých závěrech. Pokud jde o pacienty, konstatuje, že přechod na tendry preferovaných dodavatelů účinných látek „neznamená zhoršení dostupnosti, problémy s bezpečností či hrozby pro kvalitu péče.“ Kdo ztrácí, jsou v první řadě dodavatelé, kteří mohou přijít o trh.
Na závěr trocha statistik: Holandsko je bohatá země s legendárním sklonem k šetrnosti (znáte ty fóry srovnávající Nizozemce se Skoty). Na léky a spotřební zdravotní pomůcky podle posledního přehledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj dává v paritě kupní síly 472,5 dolaru na osobu, zatímco nesrovnatelně chudší Česko 408,3 dolaru (údaje jsou za rok 2009). Průkopníky v oblasti hromadných aukcí od preferovaných dodavatelů jsou Novozélanďané, jejichž výdaje za tyhle položky byly 275,9 dolaru. Jejich národní symbol je nelétavý pták, který skoro nevidí. Ale čich, přátelé, ten má kiwi skvělý.