Za 99 dolarů můžete zanechat stopu na Měsíci, i když jen mikroskopickou. Americký startup LifeShip nabízí komukoli možnost vyslat do vesmíru DNA, která bude moci být využita například v případě, že se Země stane neobyvatelnou.
Letos v dubnu nesla izraelská sonda Berešit na Měsíc Lunární knihovnu. Kromě digitálního archivu lidské historie a civilizace obsahovala i syntetickou pryskyřici, v níž bylo uloženo 100 milionů buněk od 25 lidí a dalších organismů, stejně jako tisíce želvušek, zřejmě nejodolnějšího živočišného druhu, který dokáže přežít extrémní teploty i radiaci. Knihovnu do sondy umístila nezisková organizace Arch Mission, jejímž cílem je ve vesmíru vytvořit jakousi zálohu lidské civilizace.
Izraelská sonda sice havarovala a na měsíční povrch dopadla v rychlosti přes 500 kilometrů za hodinu hodně tvrdě, podle odborníků je ale Lunární knihovna v pořádku a jejímu obsahu se nic nestalo.
Lákala by vás možnost poslat své DNA na Měsíc?
Startup LifeShip chce projekt od Arch Mission využít i komerčně. V syntetické pryskyřici hodlá na Měsíc dopravit DNA lidí, kteří budou ochotni zaplatit 99 dolarů.
„Poskytnete nám vzorek slin, my pak vezmeme vaše DNA a uchováme ho ve vesmíru navěky,“ slibuje zakladatel startupu Ben Haldeman v prohlášení pro web IEEE Spectrum.
„Navěky“ je však zřejmě přehnané tvrzení. Sám Haldeman přiznává, že neví, jak dlouho vzorek ve vesmíru vydrží. „Nemůžeme garantovat milion let na Měsíci, ale nějakou dobu by tam DNA měla vydržet,“ řekl. Dobou trvanlivosti vzorku DNA si není jistý ani Nova Spivack, zakladatel Arch Mission. „Hlavními problémy jsou žár a radiace. Je potřeba vytvořit ochranný štít. Ještě jsme jej nevybrali, ale na vývoji pracujeme,“ slíbil.
Zlatá horečka mezi nebem a zemí. Investory láká vesmír
Haldeman by chtěl první vzorky DNA poslat na Měsíc už letos na podzim. Za tímto účelem rozjíždí crowdfundingovou kampaň na kickstarteru, kde nabízí sady na odebrání vzorku slin, které pak zájemci pošlou společnosti zpět. LifeShip pak ze slin získá vzorek DNA, který následně v rámci další vesmírné mise vyšle do vesmíru.
„Lidé se budou moci dívat na Měsíc a při tom cítit spojitost se vším životem a že jsou součástí velkého příběhu Země,“ představuje si Haldeman. „Je možné, že život na Zemi začal tím, že sem bylo něco posláno. Ať už úmyslně, či odlomením z jiné planety. Možná jsme nyní ve fázi vysazování našich vlastních semínek života do vesmíru.“
| Putování DNA |
|---|
| Jednou z teorií o vzniku života na Zemi je hypotéza takzvané vesmírné panspermie. Teorie předpokládá, že život se mohl na naši planetu dostat ve formě organických molekul spolu s dopadem nějakého vesmírného tělesa. Tuto teorii podporoval sám objevitel DNA, britský biolog Francis Crick. Strukturu deoxyribonukleové kyseliny objevil spolu s Jamesem Watsonem v roce 1953, o devět let později za to dostali Nobelovu cenu. |
Dále čtěte:
Musk pošle lidi k Měsíci. Japonský miliardář Maezawa se tam vydá za pět let
Muskova Crew Dragon je z vesmírné mise zpět. Loď dosedla na hladinu Atlantiku
Blue Origin uskutečnil suborbitální let pro NASA. Modul dosáhl výšky 107 kilometrů
NASA chce urychlit měsíční projekty. V rozpočtu bude žádat o půl miliardy dolarů navíc
Nové vesmírné závody: Američané se do pěti let vrátí na Měsíc
NASA: První žena na Měsíci bude Američanka
Na oběžné dráze Země hrozila srážka. SpaceX odmítl uhnout evropskému satelitu
