Karolína Peake ví, jak zeštíhlit státní správu. Veronika Nedvědová dupe na spojení pozemkové agendy do jednoho úřadu z nynějších dvou
K ořezávání tuku ze státní správy přirovnala vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) odvážný plán miliardových úspor napříč všemi ministerstvy. Navrhla některé úřady zrušit, jiné sloučit a razantně zeštíhlit. „K resortům, které redukci potřebují nejvíc, patří zemědělství,“ tvrdí Peake.
Šéf agrárního resortu Petr Bendl (ODS) na jisté restrukturalizaci podřízených organizací pracuje. V šibeničním čase řeší vznik Státního pozemkového úřadu. Má vyrůst na základech současných pozemkových úřadů a Pozemkového fondu odsouzeného k zániku k letošnímu Silvestru.
Nový celostátní úřad má tedy na činnost obou organizací navázat hned od Nového roku. První osamělý běžec se stamilionovými úsporami se teď snaží prorazit zdi parlamentu. Sněmovna má totiž jiné starosti než dohánět skluz, který od samého začátku nabral vládní návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ). Kabinet ho až v květnu doručil do dolní komory, kterou zdržují obstrukce a návraty k zákonům vráceným Senátem.
Poslanci se k druhému čtení předlohy ukotvující nový úřad dostali minulou středu večer. Dál by ji měli posunout poslední zářijový týden.
Úřední odpor „Spojením obou úřadů se k 1. lednu příštího roku sníží počet zaměstnanců proti letošku téměř o 200, což představuje asi patnáct procent. Počty lidí budou dál klesat s tím, jak bude ubývat spravovaného majetku. Přibližně sto milionů korun mají dosáhnout roční úspory na provozu v dalších letech,“ vyčísluje Veronika Nedvědová, jež je pověřená náročným úkolem připravit a rozchodit úplně novou instituci. Lidem jde o místa, některým o vysoké posty, a není divu, že koordinátorka pro vznik SPÚ, jak se funkce Nedvědové oficiálně jmenuje, to nemá jednoduché. Ke smůle přátel současných pořádků povolal ministr Bendl na pomoc ženu, která se v pozemkové a restituční agendě dobře orientuje. Dříve přímo pracovala na pozemkovém úřadu, později jako poslankyně za ODS doprovázela sněmovnou zákony k pozemkovým úpravám či katastru nemovitostí. K Ústavnímu soudu ČR dávala spolu s kolegy stížnost proti takzvané restituční tečce.
„Vůbec poprvé se slučuje právnická osoba zřízená státem a úřady řízené ministerstvem do nové formy - organizační složky státu,“ zdůrazňuje Nedvědová. Nový úřad bude pokračovat v privatizaci půdy a dalšího majetku státu, dokončovat restituce a hlavně posilovat vlastnické vztahy k půdě díky většímu tempu pozemkových úprav.
Se současným ředitelem Ústředního pozemkového úřadu Jaroslavem Vítkem se Nedvědová zcela neshodne na představách o struktuře nové organizace. Vítek, který řídí přes 900 lidí na 77 okresních a 13 krajských pracovištích, považuje za potřebné posílit krajský článek, uvedl v nedávném rozhovoru v týdeníku Zemědělec. Nedvědová naopak obhajuje jako velmi důležitá pracoviště na okresech. „Je odtud blíž ke starostům a vlastníkům půdy, se kterými je potřeba řešit pozemkové úpravy,“ vysvětluje. Zachování okresních pracovišť podpořil také poslanec Jiří Papež (ODS), který s návrhem uspěl i v zemědělském výboru.
Týdeník Euro nedávno upozornil na pražskou restituční kauzu, ve které Vítek jako nejvyšší šéf pozemkového úřadu hraje důležitou roli. Jeho úřad chce vydat restituentům pozemek na Žižkově, který už přitom kdysi převedl městu. Vítka, bývalého tajemníka starosty Prahy 1 Filipa Dvořáka (ODS), dosadil do vedení Ústředního pozemkového úřadu tehdejší ministr Petr Gandalovič (ODS). Za údajné přihrávání veřejných zakázek na pozemkové úpravy vybraným firmám ale musel křeslo na čas opustit.
Nesmrtelný fond Nový státní úřad podřízený ministerstvu zemědělství nevzniká primárně kvůli úsporám, ty budou vítaným bonusem celé operace. Hlavním důvodem je vládou dané zrušení Pozemkového fondu. Původně měl skončit už v závěru roku 2009. Topolánkova vláda mu dala další tři roky života, aby rozprodal ještě tisíce hektarů půdy a budov a dokončil restituce. Poslanec Ladislav Skopal (ČSSD) chce existenci svébytného fondu prodloužit ještě o rok.
„Založení nového úřadu se nedá stihnout.
Je kolem toho spousta problematických věcí, přijdou církevní restituce a bude v tom velký chaos,“ obává se Skopal. Se spolustraníky se přitom staví proti církevním restitucím.
Svým pozměňovacím návrhem Skopal oživuje spor o peníze, na němž se zákon o SPÚ zadrhl na jaře ve vládě. Miliardy z prodávané státní půdy a pronájmů erárního majetku chce poslanec věnovat zemědělcům. Tomu se ovšem ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) bránil a odmítal Bendlův návrh, aby tyto výnosy dál sloužily přímo ze zákona agrárnímu resortu.
Příjmy nového úřadu, který bude organizační složkou státu přímo napojenou na státní rozpočet, chce mít strážce státní kasy plně pod kontrolou. Přetahovaná mezi Bendlem a Kalouskem skončila v kabinetu kompromisem. Na žádném zvláštním účtu vybrané peníze nebudou, do zemědělského resortu přitom mohou dál proudit. Přesun ovšem nemá garantovat zákon, ale jen vládní usnesení.
Za deset let, co Pozemkový fond funguje, vypomohl agrárnímu sektoru zhruba dvanácti miliardami korun. Dalších 2,3 miliardy korun na různé podpory v zemědělství, lesnictví a protipovodňovou prevenci má poslat ještě letos. S takovým požadavkem přišli čtyři poslanci z vedení sněmovního zemědělského výboru. I tak by měl fond po sobě zanechat stamiliony, které spadnou do státního rozpočtu.
„Na účtu teď máme zhruba tři miliardy korun. A to ještě můžeme počítat s dalšími příjmy za privatizovanou půdu a z nájmů,“ říká šéf Pozemkového fondu Petr Šťovíček. Zdroje fondu jsou vyšší díky tomu, že přestal prodávat pozemky na splátky a všichni kupující musejí platit najednou plnou cenou. Bruselu totiž vadilo, že stát prodejem polností a luk na bezúročné třicetileté splátky poskytuje nedovolenou veřejnou pomoc. Možnost splátek se opět vrací, ale už s úroky.
Plus pro rozpočet „Navázání na státní rozpočet zajišťuje větší transparentnost veřejných financí, což současná podoba mimorozpočtového fondu neumožňuje. Snížit celkové náklady i počet pracovníků je v době nutnosti úspor určitě dobrá věc,“ oceňuje na rodícím se úřadu místopředseda TOP 09 Pavol Lukša. Ve sněmovně vede zemědělský výbor, který předlohu o SPÚ nedávno pustil dál. Lukša na rozdíl od opozice dává novému úřadu šanci, že s Novým rokem vznikne.
Do státního rozpočtu by z něj v příštím roce mohlo přitéct více než 1,6 miliardy korun.
„Počítáme, že například prodej půdy může vynést přes 1,1 miliardy korun. Příjmy z privatizace majetku a pronájmu dosáhnou hodnoty kolem 380 milionů,“ upřesňuje Šťovíček. Na chod SPÚ má státní pokladna vydat miliardu. K odstátnění je určeno ještě asi 120 tisíc hektarů zemědělské půdy. K tomu Pozemkový fond spravuje zhruba 48 tisíc hektarů blokovaných pro církev a přes 15 tisíc neprodejných hektarů zařazených do státní rezervy. Spolu s nimi převezme nový celostátní úřad i restituční spory, ve kterých se žalující domáhají odškodnění ve výši 400 milionů korun.
Ke smůle přátel současných pořádků povolal ministr zemědělství Bendl na pomoc ženu, která se v pozemkové a restituční agendě dobře orientuje
O autorovi| Táňa Králová, kralova@mf.cz
