Ministr dopravy Dan Ťok půjde za hejtmany s prosíkem. Svého času sice kývl na to, že jim nezavede mýtné na nových úsecích silnic prvních tříd, teď se ale ukazuje, že tahle bohorovnost by také mohla zbořit celý mýtný tendr. Bude je tedy přemlouvat, aby mu alespoň něco dovolili.
Schůzka, která proběhne v pátek, bude mít zvláštní nádech. Vláda totiž přerušila jednání o nulových sazbách mýtného systému a vyslala Ťoka, aby si s hejtmany ještě promluvil. Je to dost paradoxní zejména proto, že Ťok mluvil s hejtmany už jednou před měsícem a výsledkem oné diskuse byl právě návrh nulového mýtného.
Z pohledu premiéra Andreje Babiše je to poměrně logický krok. Tím, že vláda chtěla zavést mýto na nových úsecích jedniček a teď se ho prostě vzdá, přijde o více než miliardu korun do rozpočtu každým rokem. Připomeňme, že Andrej Babiš hledá peníze, kde se dá, aby udržel rozumný schodek rozpočtu a přitom naplnil všechny své populistické sliby jako nižší daň na pivo či řezané květiny a tak dále. O tom, jak je hladový, by mohly povídat Lesy ČR, Budvar a další státní firmy, ale to by byl jiný příběh.
Není to ale jen miliarda z mýta, která premiéra trápí. Jde tu o samotný princip tendru. Stát si v něm vymínil, že chce k současným 230 zpoplatnit dalších 900 kilometrů silnic prvních tříd. Tohle rozhodnutí se ukázalo jako naprosto klíčový faktor, který vyřadil z výběrového řízení mikrovlnnou technologii. Důvod je ten, že je ekonomický nesmysl stavět brány na silnicích s malým provozem, nevyplatí se.
Přečtěte si rozhovor s šéfem Kapsche:
Georg Kapsch: Mýto si celé vezměte. Je to pro vás nejlepší
Ve více než desetimiliardovém tendru pak prohrála firma Kapsch, protože si k nákladům musela napočítat budování satelitu na silnice prvních tříd. Kapsch, jak víme, je silná a bohatá firma, která neváhá se stížnostmi u soudů i Evropské komise. Tendr, který se za právně velmi křehkých okolností a po letech vleklých jednání, stihl nakonec odvolat, vrátit a podepsat za necelé tři hodiny, tam jistě skončí také.
A logicky se nabízí otázka, proč chtěl stát zprovoznit mýto na 900 kilometrech nových silnic, zásadně tím ovlivnil nákladovost výběrového řízení a pak se rozhodl, že satelity zůstanou vypnuté a nic se vybírat nebude (tedy začne se jen monitorovat intenzita provozu a podobně, ale výnos z toho nebude žádný). Kapsch už spočítal, že kdyby tohle tajemství řekl stát rovnou, mohlo se za mýto v příštích deseti letech vydat nějakých 6 a ne 10,75 miliardy.
I když jde o čísla Kapsche, které je třeba brát s rezervou, jasné je, že nedává smysl si objednat a zaplatit něco, co ve skutečnosti ani nechcete. Okolnosti, proč se tak stalo, budou určitě EK i soudy zajímat. Takže: Jestli má celý mýtný tendr dávat ekonomický smysl, je potřeba vysoutěžené podmínky dodržet a mýto na jedničkách nechat pro výběr zapnuté. Koneckonců silnice krajům nepatří a poradní hlas, který mají, nemůže mít takovou váhu.
Jejich obavy, že kamiony sjedou na silnice druhých a třetích tříd, jsou dost dětinské. Pro tranzitní dopravu nedávají malé silnice smysl, navíc provoz se dá upravit značkami. A stejně jako negativně, může mýto mít i pozitivní efekt, že z jedniček, kde přestanou jezdit zadarmo, se kamiony raději vrátí na dálnice. Danu Ťokovi nebude co závidět. Dostat kartáč od hejtmanů a ještě od šéfa, to je na velkého panáka, aby to vydržel.
Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta: