TRH S MOTORKAMI - Pryč jsou časy, kdy českému motocyklovému trhu vládli domácí výrobci. Kdo chce dnes uspět v oboru, musí se držet jednoduchého receptu: dovážet z Číny motorky rozložené na díly, v tuzemsku je montovat a pak masově prodávat v maloobchodní síti včetně supermarketů. Byznys to není špatný. Jestliže se před deseti lety prodalo jen pár tisícovek motorek, loni to už bylo 25 tisíc kusů. Konkurence je ale tvrdá. V roce 2000 bojovala na trhu dvacítka značek, loni statistiky registrovaly…
Zájemci o motorku si v loňském roce mohli vybírat z přibližně 150 značek. Na počátku 90. let jich přitom na trhu bylo jen několik. Segmentu velkých motorek s objemem válce nad 50 kubických centimetrů tehdy dominovala domácí Jawa, které sekundovala značka ČZ. Vedle nich se začala prosazovat velká japonská trojka Honda, Yamaha a Suzuki. V oblasti malých motorek se nejvíce prodávaly slovenské mopedy Babetta, malé jawy a svoji labutí píseň zpívaly východoněmecké simsony. „Celkem jsme registrovali asi dvacítku značek, vesměs tradičních výrobců,“ říká tajemník Svazu dovozců automobilů Pavel Tunkl.
Situace se začala měnit v polovině minulého desetiletí. Jawa prošla privatizací a ponořila se do hlubokých ekonomických problémů. Jihočeská Čezeta zkrachovala úplně. Stejně tak dopadla slovenská Babetta, její oblíbené mopedy se šlapkami začaly mizet z trhu. Německé simsony sice ještě dožívaly u prodejců, ale s cenou kolem padesáti tisíc korun byly neprodejné. „Babettu jsme ještě donedávna vedli v evidenci jako aktivního dovozce, ale to bylo spíše už jen z piety. V posledních letech se už do Česka tyto mopedy nevozí,“ říká Tunkl.
NEJVĚTŠÍ VÝSTAVOU JSOU HOLEŠOVICE
Nejvýznamnější tuzemskou akcí v oblasti motorek je veletrh Motocykl, který každé jaro pořádá na holešovickém Výstavišti společnost Incheba. Letos v březnu na něm byla k vidění přehršle čínských motorek. Zastoupeny byly například značky Daelim, Hyosung, Chunlan, Jianshe, Linhai, Kentoya nebo Keeway. Nechyběla ani trojice hlavních japonských producentů – Suzuki, Honda a Yamaha. Američané ukázali novinky značky Harley-Davidson, Italové Mototo Guzzi, Malaguti nebo skútry Piaggio. A co Češi? Hlavním tahákem Jawy a Motoscootu byla padesátka v retro stylu s názvem „New Pionyr Black Death“. K dalším zajímavostem patřily modely ruského Uralu nebo čtyřkolky Polaris.
Nástup Manetu
Situace využil moravský podnikatel Pavel Mikula, který začal importovat slovenské mopedy Manet-Korado. Byly to jednoduché stroje se šlapkami a spolehlivým motorem Puch, které stály kolem dvaceti tisíc korun. V druhé polovině devadesátých let to byly nejprodávanější motorky vůbec, ve statistikách porážely i Japonce. „Byla to doba Manetu, naše mopedy se prodávaly jako housky na krámě, prodejci si pro ně k nám jezdili každý den s mnoha nákladními auty,“ vzpomíná Mikula.
Za Manetem se začaly do Česka nenápadně valit motorky z kategorie takzvané „levné Asie“. Úplně první byly na trhu dva indické mopedy – Hero Ankur a Hero Gizmo, které začala složené v krabicích vozit firma Vosy pražského podnikatele Zdeňka Sýkory. „Mopedy jsme montovali v Kolíně a prodávali po celé republice za ceny kolem dvaceti tisíc korun. Ve své době jsme měli slušné úspěchy,“ říká Sýkora.
Stále hustěji začalo být také v segmentu velkých motorek. Japoncům začali úspěšně konkurovat hlavně Italové s Cagivami a značkou Moto Guzzi. Dobře se etablovalo také německé BMW, jehož stroje dováží pražská firma AuTec. Stále lepší výsledky začal mít americký Harley-Davidson. Pomalu, ale jistě se začaly v Česku objevovat exotické značky. Chvíli se tu prodávaly ukrajinské motocykly se sajdkárou Dněpr, ale jejich kvalita byla pro zákazníky nepřijatelná.
„Někdy na přelomu tisíciletí začala móda masových dovozů z Asie, hlavně z Číny. Recept byl jednoduchý. U čínského výrobce nakoupil český importér motorky rozložené na díly. Do tuzemska je přivezl v kontejneru, smontoval někde za Prahou a nechal si je homologovat pro provoz na místních silnicích. Prodejcům, včetně supermarketů, je pak nabídl za nízké ceny. Jednalo se zpočátku hlavně o malé skútry, později se takto začaly vozit i větší motocykly. Tento obchodní koncept změnil celý trh,“ tvrdí tajemník Tunkl.
JAK DÁT MOTORKU DO DANÍ
Podnikáte a v obchodním majetku máte zařazený osobní automobil. Pro cesty například v přeplněné Praze byste si rádi pořídili ještě motorku. Jak ji dát do daňových výdajů? Pokud by vstupní cena nepřesáhla částku 40 000 korun a motocykl bude využíván k dosažení, udržení či zajištění příjmů, potom ho lze zahrnout do daňově uznatelných výdajů. Pokud by však vstupní cena přesáhla částku 40 000 korun, jednalo by se o hmotný majetek dle § 26 odst. 2 zák. o daních z příjmů, a výdaje na pořízení hmotného majetku nejsou daňově uznatelnými výdaji. V tomto případě byste podle zákona o daních z příjmů zařadil motorku do druhé odpisové skupiny a odepisoval do daňových výdajů po dobu šesti let. V obou případech jste povinen podobně jako u motorového vozidla zařazeného do majetku vést evidenci jízd a v té rozlišovat mezi cestami v souvislosti s vaší podnikatelskou činností a cestami soukromými. Do daňové uznatelných výdajů pak uplatníte pouze část vztahující se ke služebním cestám.
Čínská lavina v marketech
V současnosti nabízí každý větší supermarket hned několik skútrů exotických názvů. Počet motocyklových značek na trhu vzrostl z dvacítky na neuvěřitelných sto padesát značek. V žebříčku prodejů za loňský rok se sice na stupních vítězů udržely Yamaha, Honda a Suzuki, pronásleduje je ale peloton čínských značek, o kterých v Česku málokdo něco slyšel. Čtvrtá je značka Qingqi, následují Kymco, JMstar, Keeway, Kentoya, Bashan a desítku uzavírá Shenke. Až šestnáctá je Kawasaki, sedmnáctá Aprilia a na devatenáctém místě KTM.
„Domácí Jawa se už nevejde ani do první dvacítky, za první letošní tři měsíce prodala jen 83 motocyklů,“ říká Tunkl. Za ohromný počet značek na trhu podle jeho slov můžou dvě věci. Jednak zmíněná módní vlna dovozů z Číny, jednak skutečnost, že čeští dovozci dávají motorkám svoje vlastní značky. „Často se jedná o tentýž stroj, v tuzemsku je ale prodáván pod dvěma či více značkami. Trh je kvůli tomu nyní nepřehledný, nelze vlastně ani přesně říci, kolik je celkem dovozců,“ vysvětluje Tunkl.
Cestou vlastní značky jde i podnikatel Pavel Mikula. „Éra manetů pominula, když zkrachovaly slovenské Považské strojírny. Nedávno jsme doprodali poslední mopedy a abychom přežili, museli jsme se přizpůsobit trhu a začít také dovážet ze zahraničí. Nejdříve to byly turecké mopedy, pak skútry z Tchajwanu. Ale i Tchajwanci museli ustoupit od produkce skútrů kvůli levné konkurenci z asijské pevniny, takže jsme uzavřeli smlouvu s Číňany. Dovážíme hned několik motorek, které v Česku prodáváme pod vlastní značkou MP Korado. Nechal jsem si ji zaregistrovat loni,“ říká Mikula.
- *Jawa žije z tradice REGISTRACE MOTOCYKLŮ ZA ROK 2007 značka - prodaných kusů Yamaha - 2634 Honda - 2139 Suzuki - 1611 Qingqi - 1195 Kymco - 943 Jmstar - 877 Keeway - 824 Kentoya - 803 Bashan - 639 Shenke - 636 Access - 607 CF Moto - 581 Baotian - 549 Peugeot - 452 Wangye - 420 Kawasaki - 416 Aprilia - 381 Meiduo - 357 KTM - 343 TMEC - 327 Pramen: Svaz dovozců automobilů A co domácí výrobci? Produkce motocyklů nepředstavuje v současné České republice ani třetinu procenta vyrobených motorových vozidel, ročně se vyprodukuje jen asi tisícovka motorek. Drtivá většina z nich nese značku týnecké Jawy. Druhým největším českým producentem je opavská firma Motoscoot. Potom jsou na trhu menší hráči, například výrobci takzvaných minibiků nebo plochodrážních speciálů. Jawa dodnes přežívá z prvorepublikové tradice. Založil ji v roce 1929 v Praze František Janeček, sláva firmy neskončila ani rokem 1945, kdy na základě znárodňovacích dekretů přešla do majetku státu. Naopak, na svět přišly nejmodernější motocykly své doby. Ale po roce 1990 se v továrně nakupily tisíce neprodaných motocyklů a podnik se předlužil. Následovala dlouhá privatizační anabáze, ve které nakonec podnik skončil pod křídly Jihostroje Velešín. Jak se továrně daří dnes? „Po roce 1990 jsme museli překonávat řadu překážek a změn, včetně politických vlivů, ” říká generální ředitel Jawy Vladimír Zasadil. Jako příklady uvádí nástup východoasijské konkurence v segmentu malolitrážních motocyklů, dlouholetou celní bariéru vývozu do států bývalého Sovětského svazu či vývoj kurzových relací v neprospěch exportu. „Jsme si vědomi dlouhého období stagnace ve vývoji komerčních motocyklů Jawa v posledních desetiletích minulého století. Proto se nyní snažíme, podobně jako celý trh, globalizovat naši výrobu. Například pro motocykly 650 používáme motory Rotax. Ve výrobě a vývoji malých motocyklů jsme s partnery Motoscoot a Tmec utvořili alianci Jawa Family, která mimo jiné dala na trh i obnovený Pionýr. Tahounem tohoto vývoje byla česká firma Motoscoot,“ dodává. Jawa ztratila tradiční trhy a v Česku toho moc neprodává. Kde je tedy odbytiště týnecké firmy? „Vyvážíme do Evropy, Jižní Ameriky, Asie i bývalého Sovětského svazu – ovšem jiné počty motocyklů, než tomu bylo dříve. Ve světě máme síť dovozců a dealerů. Tak jako trh je v pohybu, je v neustálém pohybu i naše prodejní a servisní síť. Nyní máme například velmi agilní dovozce v Jižní Americe, v Polsku, Finsku a v Německu. Máme nové šance i v Rusku,“ tvrdí Zasadil. Motoscoot vyrábí v Číně NEJVÍCE MOTOREK KUPUJE POLICIE I motocyklový trh má podobně jako auta své fleety, tedy hromadné prodeje institucionálním zákazníkům. Největší počet motocyklů poptává v Česku policie. Poslední tendr se konal před dvěma roky a týkal se nákupu 40 silničních motocyklů pro dálniční policisty. Celková cena zakázky převyšovala 15 milionů korun. Dalšími typickými fleetovými zákazníky jsou kurýrní firmy a půjčovny. Opavská firma Motoscoot, součást zmíněné Jawa Family, existuje sice už od roku 1992, ale až donedávna se zabývala pouhým dovozem motorek. Firma také spolupracovala s Jawou při exportech do Asie. Před třemi lety podepsali zástupci Motoscootu licenční smlouvu o užívání ochranné známky Jawa, a tím začala spolupráce v oblasti výroby i vývoje a prodeje motocyklů. Výsledkem je nový model v retrostylu slavného Pionýra – Jawa new Pionyr. Během necelých dvou měsíců byl vyroben funkční vzorek a motorka se poprvé ukázala na výstavě Motocykl 2006. Příznačné je, že velkosériově se nevyrábí v Opavě, ale v Číně. „Od sklonku roku 2006 exportujeme stále častěji do celé Evropy, například Rumunska, Bulharska, Polska ale také do Německa, Holandska a Pobaltí,“ říká majitel firmy Pavel Brída. Loni firma v Česku představila další novinky – Jawu 125 Duck a Jawu Pionyr Black Death. „Letos jsme ukázali na jarním veletrhu další verzi pionýra – model Black Death s obsahem 140 kubíků. Letos v červenci se chystáme zájemcům nabídnout další motorky a skútry,“ dodává. MOTORKY MAJÍ VLASTNÍ SOUTĚŽ Jednostopé stroje mají, podobně jako auta, v Česku soutěž o motocykl roku. Každoročně ji pořádá Klub motoristických novinářů ve spolupráci se Svazem dovozců automobilů. Motorkou roku se letos stala Honda CB 1000R. Přihlášené stroje soupeřily o vítězství v šesti kategoriích (skútry a mopedy, endura včetně cestovních, naked bikes, cestovní silniční motocykly, choppery, sportovní silniční motocykly). Vítězové ankety Motocykl roku 1997 – Honda CBR1100XX Super Blackbird 1998 – Yamaha YZF-R1 1999 – Suzuki GSX1300R Hayabusa 2000 – Kawasaki ZX-12R Ninja 2001 – Suzuki GSX1000R 2002 – Honda VFR 800 2003 – Honda CBR600RR 2004 – Honda CBR1000RR Fireblade 2005 – BMW R 1200 GS 2006 – BMW R 1200 GS Adventure 2007 – KTM 990 Adventure 2008 – Honda CB 1000R Příležitost je ve specializaci**
Kdo by se chtěl v současnosti prosadit na českém motocyklovém trhu, má dvě možnosti. Buďto trumfnout zavedené značky masovým dovozem z Číny, nebo nabízet speciality. Někteří podnikatelé dovážejí různé tříkolky a čtyřkolky, většinou se jedná o takzvaná hobby vozítka pro volný čas. Jeden z importérů zkouší zase štěstí s ruskými motocykly Ural.
Módou letošního léta jsou elektroskútry, které nepohání spalovací motor, ale baterie. Majitel skútru si jednoduše v garáži dobije stroj ze zásuvky a může počítat se zhruba stokilometrovým dojezdem. Nevýhodou těchto strojů je ale velká hmotnost a poměrně vysoké pořizovací ceny.
Příležitosti jsou také ve výrobě či dovozu doplňků pro motocyklisty. Nejedná se jen o ochranné přílby, ale také o oblečení, rukavice a další doplňky. Značka Renapur se například snaží prosadit s přírodním prostředkem vhodným na impregnaci motooblečení. Mezi její produkty patří také prostředek na čištění motooblečení od hmyzu, šmíru či mazu.
Podnikatel Karel Bittner zase nabízí stříbrné šperky pro motorkáře. MG sport Czecho se specializuje na motokrosové oblečení. Další firmy nabízejí chrániče hrudi, zad, kolen či loktů. Specialitou pro fajnšmekry jsou závodní silniční boty, které mají uvnitř instalovánu ještě jednu speciální botičku s výstuhami a kloubem.
