CENTRÁLNÍ REGISTRAČNÍ MÍSTO Evropská unie vyžaduje, aby šlo zřídit firmu na jednom úřadě. Česko to neplní. V přístupové smlouvě se Česko zavázalo EU, že od prvního května letošního roku budou mít podnikatelé v tuzemsku možnost vyřešit všechny nutné formality k založení firmy či získání živnostenského listu v jedné kanceláři.
CENTRÁLNÍ REGISTRAČNÍ MÍSTO Evropská unie vyžaduje, aby šlo zřídit firmu na jednom úřadě. Česko to neplní. V přístupové smlouvě se Česko zavázalo EU, že od prvního května letošního roku budou mít podnikatelé v tuzemsku možnost vyřešit všechny nutné formality k založení firmy či získání živnostenského listu v jedné kanceláři. Státní správa ale k tomuto datu příslušný systém neotevřela, podobnou službu však nabízí Hospodářská komora ČR. Ta nyní umožňuje dnes vyřízení živnostenského listu pro všechny obory ve svých regionálních místech v osmi desítkách měst. Obchodní společnost je v nich možné založit jen v Moravskoslezském kraji, protože jde o administrativně náročnější proces vyžadující například přítomnost notáře. „V e většině případů zjistí začínající podnikatelé na příslušném regionálním místě vše potřebné, samotný administrativní proces na všech příslušných úřadech už ale absolvují sami,“ uvedla mluvčí komory Viktorie Plívová. Za informace podnikatelé platí. Vyřízení živnostenského listu přijde na tisíc korun, koncese je dražší. „Setkáváme se však například stím, že někteří pracovníci živnostenských úřadů podnikatele odrazují od využívání služeb hospodářské komory. Odmítají přebírat dokumenty, které regionální místa zpracují a podnikatelům doporučují, aby celý proces absolvovali sami,“ dodala Plívová. N ejde jen o řevnivost mezi kancelářemi různých institucí. Závazek možnost vyřídit formality v jednom místě a nebude muset chodit od kanceláře ke kanceláři. SMLOUVA BUDE, PENÍZE NE Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí ustavené začátkem roku nakonec vybralo z několika variant vítězné řešení. Úlohu tzv. Centrálního registračního místa (CRM) budou mít živnostenské úřady. Budou spolupracovat s Informačními místy pro podnikatele (IMP) hospodářské komory, jejichž role se oproti dnešku nezmění - budou poskytovat informace a poradenskou činnost. „Konkrétně pomohou podnikatelům při podávání žádostí, informují je o problematice související s jejich druhem podnikání,“ řekl Martin Turnovský, ředitel sekce podpory podnikání a investic Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Širšího využití by pak došla také 150milionová státní dotace na vytvoření sítě IMP. Jakou smluvní podobu bude tato symbióza veřejného a soukromého sektoru mít, zatím ministerstvo neřeší. Prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek na jaře nabídl, že IMP budou vykonávat úlohu Centrálních registračních míst a služby poskytovat podnikatelům zdarma, pokud na ně ministerstvo tuto funkci převede, uzavře veřejnoprávní smlouvu a poskytne prostředky ze svého rozpočtu. Podle Turnovského však ministerstvo s dalšími platbami pro hospodářskou komoru nepočítá. HOTOVO ZA TŘI ROKY „Zavádění Centrálních registračních míst je v celoevropském měřítku teprve v začátcích,“ říká Turnovský. Pro inspiraci v zahraničí byli ministerští úředníci v P ortugalsku. Portugalci vytvořili Centra formalit pro podnikatele před sedmi lety. Založit právní subjekt a získat oprávnění podnikat tam tehdy trvalo průměrně šest měsíců. Vytvořením dvanácti zvláštních center, kde jsou zástupci všech úřadů, ale například i notář, se podařilo zkrátit registraci v průměru na jedenáct dní. Tato služba však funguje jen pro právnické osoby. Zavedení portugalského modelu v Česku by znamenalo zřídit nová centra, a tedy dodatečné investiční i provozní náklady. Ministerští úředníci zvažovali iDrábkovu variantu, aby Centrálním registračním místem byla IMP hospodářské komory. Nakonec však zvítězily živnostenské úřady, které už dnes provádějí podstatnou část úkonů potřebných k začátku podnikání i jeho pokračování. Další výhodou oproti komorovým IMP je pak jejich poměrně hustá síť. Vítězná varianta, jíž se má zabývat vláda, sice nepočítá s tím, že by se úředníci sesedli do jednoho úřadu, ale jednodušší by měla být komunikace mezi nimi. N áklady na tato Centrální registrační místa by se neměly šplhat do astronomických výšin. „Přímo v souvislosti s projektem CRM se počítá pouze s náklady na proškolení pracovníků živnostenských úřadů, a to v řádu několika desítek tisíc korun z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu. Počítá se s hospodárnějším využíváním dosavadních prostředků vynakládaných na provoz živnostenských úřadů, veřejné správy a IMP hospodářské komory,“ konstatoval Turnovský. Pilotní projekty odstartují nejspíš na přelomu října a listopadu letošního roku. Kompletně by měla být Česká republika vybavena Centrálními registračními místy v roce 2007. CO MUSÍ SPLŇOVAT BUDOUCÍ PODNIKATEL**
* Musí být způsobilá fyzická nebo právnická osoba. Právní úpravou tohoto pojmu se zabývá občanský zákoník a obchodní zákoník a není nijak jednoduchá (hlavně u právnických osob). V začátku podnikání pak je nejkomplikovanější tzv. dvojí registrace. Obchodní rejstřík chce po budoucím podnikateli, aby prokázal, že nejpozději dnem zápisu bude mít živnostenský list či jiné oprávnění. Konkrétně obchodní firma tedy jako ještě právně neexistující společnost žádá na živnostenském úřadě o živnostenský list nebo koncesi. Potom může žádat o zápis do obchodního rejstříku. Poté - když už právně existuje - musí opět na živnostenský úřad. Lehké to nemají ani cizinci, kteří chtějí v Česku podnikat. Užijí si při získání povolení k pobytu.
* Musí být plnoletý, způsobilý právním úkonům, bezúhonný, doložit, že nemá daňové nedoplatky a nedluží na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
* Podle činnosti musí splnit požadavky na odbornou způsobilost.
* Musí se zaregistrovat pro daňové účely. * Nutná je registrace u správy sociálního zabezpečení. Podnikatel, který má víc než 25 zaměstnanců, se musí přihlásit do rejstříku organizací. Pokud má méně než 25 pracovníků, musí se přihlásit do rejstříku malých organizací.
* Zaregistrovat se musí i u příslušné zdravotní pojišťovny.
* Zaměstnavatel má oznamovací a další povinnosti vůči úřadům práce, a to o volných místech nebo jejich obsazení.
* S podnikáním potom přicházejí další povinnosti, například v oblasti dodávky energií, ochrany životního prostředí, hygieny, bezpečnosti zdraví při práci či evidenci motorových vozidel.
