Specifická atmosféra ani výjimečné umístění nestačí. Majitelé by měli věnovat pozornost také kuchyni
Pokud má restaurace výhled na řeku a panorama města za ní, je to pro hosty příjemný bonus. Jestliže je však situována přímo na palubě lodi, byť napevno uvázané k navigaci, potom skýtá kouzlo suchozemcům obzvlášť potěšující. Restaurace botelu Admirál tuto výhodu má. Navíc nabízí interiér podobný salonům slavných lodí velkých mořeplavců. Bohatá až téměř rozmařilá výzdoba, kdy se ušlechtilé dřevo stropního žebroví potkává s měděnými i mosaznými prvky a lahvemi těch nejlepších destilátů – samozřejmě s rumem v čele – se blyští ve světle opálových lustrů. Vysoké polstrování židlí a odpovídající založení evokují prestižní posezení v důstojnické jídelně věhlasné lodi z dob velkých námořních objevů. Tu a tam se sice přistihnete při myšlence, že méně bývá více, nakonec však lesku a přepychu prostory podlehnete.
Nemístný experiment
Jestliže bude nabídka jídel jen z poloviny tak honosná a jejich provedení stejně oslňující, je se nač těšit, říkáte si v duchu, probírajíce se lístkem. Položek není mnoho, pokrmů z ryb a darů moře dokonce v botelu najdete méně, než by jeden čekal. Ovšem vybírat je z čeho, to zase ano.
Polévka nastaví kuchaři zrcadlo, oprašuji letitou pravdu, takže pro začátek volím lodníkovu gulášovou. Dobrá volba, nutno přiznat. Gulášovka, jakou by zřejmě přivítali na každé lodi, je vřelá, hustá, vonící, s kousky slušného masa. Chuti vévodí rezolutní tón papriky v tom správném hořkosladkém akordu, provázený – což by měla být samozřejmost, ale bohužel není – vskutku chutnými bramborami. Nerozvařenými, hladce lojovitými.
Uklidněn ouverturou programu, snad i lehce ukolébán latentním pohupováním lodi, očekávám, do jakých výšin se doberou jednotlivé chody. Stevardi pracují přesně, jen jim chybí trocha optimismu. Na odiv místo toho dávají rozladěnost z poloprázdného lokálu a těžko ukrývají nudu. Až těsně před hostem se „hodí do figury“ a opráší profesní um i výraz.
Hned druhé dějství ale představu o dobrém prožitku z jídla vážně narušuje. A to přímo u kořenů. Špagety aglio olio s olivovým olejem, krevetami, petrželkou, cherry rajčaty a chilli. Dejme tomu, že ingredience navíc oproti tradiční receptuře jsou kuchařovým podpisem. Jenže tímto zaklínadlem nyní mistři kuchyně často ospravedlňují kotrmelcovité a zhusta protismyslné vlastní vstupy do dobou prověřených partitur. Pokud upravovat, potom by mělo jednoznačně jít o vylepšení krmě, ne naopak.
V aglio olio nesmí chybět olivový olej, naopak máslo, jakkoli ho mám rád, toto jídlo „vraždí“. Do projevu chuti musí promluvit česnek, nejde to tak, aby byl postřehnutelný jen okem a prost jakéhokoli výrazu. Velký otazník pak visí nad krevetami. Když už tam tedy musejí být – šlo o ty nejmenší, velikosti košilových knoflíčků, z koktejlových balení – se zatnutím zubů budiž. Ovšem jejich vstup by měl hýřit čerstvostí, vůní moře a čistou, lehce nasládlou chutí masa. Tyhle nabízely jedinou „vůni“, všechny pachy z lednice! Zbytečné, roztřepané tomaty se zpola staženou cípatou slupkou také moc parády nenadělaly. Pokud nešlo o omyl a kuchař nenabídl „důstojnické jídelně“ jídlo určené pro lodní posádku, či dokonce pro osazenstvo šatlavy, byl to, promiňte prosím, podpis člověka profesně nepříliš gramotného. Neumím si ani představit, jak může v kuchyni s nabídkou italských těstovin chybět olivový olej. Pokud však nechybí, proč jej nepoužít?! Kvalitu špaget samých ponechávám bez komentáře.
Hanba zelenině
Chilský mořský vlk na grilu s čerstvým chřestem, černým kořenem, císařskými lusky a vařeným bramborem se předvedl přece jen v lepší formě. Ryba může být tak velká, aby se filé výškou podobalo steaku, to prý ano. Nesrovnal jsem se ale s tučností chutného bílého masa a absencí jakéhokoli koření. Při okrajích bylo filé krupičkovaté a suché, teprve blíže ke středu se dostávalo do kýženého stupně propečení. Lehce se oddělovalo a oplývalo šťávami.
Ostatní vstupy však byly komponovány trochu nešťastně. Hlavičky zeleného chřestu se ztrácely v kupě fazolí doslova i chuťově, ani slonovinové válečky černého kořene nesvedly nabídnout jadrnější part. Příliš mnoho nedůrazné zeleniny ve spojení s masem, které snad nebylo ani osolené, předvedlo neveselé dietní představení. Opět ovšem zdůrazňuji kvalitu vařených brambor, které byly po gulášovce i zde ozdobou. Na druhou stranu je to trochu smutné – v takové slibné společnosti.
Pokud jde o jehněčí korunku se špenátem, houbami šitake, červenou řepou a grilovanými batáty, tady kuchařský tým odvedl vcelku slušnou práci. Především maso, růžové jako čumáčky selátek, neslo znatelný otisk kuchařovy zběhlosti při práci s ním. Jen znovu ta kombinace zeleniny: halda špenátu na hranici rozbředlosti, o místo marně bojující houba, rurální, i když potlačený vstup řepy, a batáty připravené ve fritéze nesoucí všechny stopy pokrmů, které v ní byly chystané dříve. Celek se tak opět rozplizl do podivného šarivari chutí, které si nerozuměly a maso nepodpořily. Jen se praly mezi sebou.
Vanilková panna cotta s karamelizovaným pomerančem ukázala stejně rozháraný průběh chutí. Smetana, hladká a viskózní, dostala řádně „za uši“ přehršlí vanilky. Do toho ostře vstoupily mladé jahody, v tomto čase až drakonicky nakyslé. Pomeranč nabídl hořkou fanfáru na konci, takže výsledným dojmem byly opět rozpaky. Snad ona hořkost s adstringencí měla působit digestivně, potom možná. Mohlo by to však více ladit, to lze přece dokázat.
Působivý interiér ani výhled na město v tomto případě neměly šanci zabodovat při podpoře příjemného zážitku. Spíše zbyl pocit, jako by šéfkuchař ke konci dlouhé plavby vymetl spíž a vařil z toho, co bylo po ruce. Méně tolerantnější posádka by si s ním snadno poradila – skončil by s konopnou kravatou na ráhně.
Plusy
+ působivá, byť trochu přezdobená výzdoba
+ solidní práce obsluhy, odhlédneme-li od otrávenosti z prázdného lokálu
+ vcelku uspokojivý výběr vín, snad s výjimkou základních řad
Minusy
- prapodivné kombinace kuchařovy včetně jejich úpravy
- vzhledem k úrovni jídel přemrštěné ceny
- přecenění atmosféry i místa a z něho vyplývající pouze jeho prostřední využití
Botel Admirál
Hořejší nábřeží, 150 00 Praha 5
tel.: +420 257 321 302
fax: +420 257 319 516
e-mail: info@admiral-botel.cz
http: www.admiral-botel.cz
Otevírací doba restaurace Po–Pá 11.00–24.00 So, Ne 11.00–22:00
Kuchyně mezinárodní s vysokým podílem české
Země původu nabízených vín ČR, Francie, Itálie, Nový svět, Španělsko
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku
Marinované tygří krevety na salátu z rucoly, frisé, radicio a sušených tomatů s česnekovou bagetou 195 Kč
Grilovaný kozí sýr na toustu na špenátovém salátu s červenou řepou, restovanou pancettou, shitake a balsamikovým octem 170 Kč
Žampiónový krém se šlehačkou 60 Kč
Salát z celeru a karotky s cherry tomaty, mladým špenátem, křepelčím vajíčkem a parmezánem 145 Kč
Rizoto z mořských ryb a darů moře – losos, tuňák, candát, tygří krevety, mušle, rak, Arborio rýže se šafránem a sýrem Grana Padano (200 g) 345 Kč
Argentinský rumpsteak s fazolovými lusky s omáčkou z brandy a zeleného pepře, opečené grenaille (250 g) 365 Kč
Kukuřičné kuře „Saltimboca“ s parmskou šunkou, čerstvou šalvějí a císařskými lusky, lyonské brambory (200 g) 285 Kč
Králičí hřbet pečený na cibulkách s divokým kořením a listovým špenátem, lyonské brambory (200 g) 285 Kč
Francouzská kachní prsa Barberie s kumquatovým ragú, mandlemi a kachními Foie Gras, restované batáty (220 g) 365 Kč
Špagety Otakar s kuřecími prsíčky, smetanovou omáčku, petrželkou, sypané parmezánem (100 g) 185 Kč
Teplý jablkový závin se šlehačkou 75 Kč
Výběr z vinného lístku
Moet & Chandon Brut Impérial 2100 Kč
Veltlínské zelené (Habánské sklepy – Morava) 260 Kč
Pinot grigio del Veneto IGT r. 2010 (Saccheto, Veneto – Itálie) 525 Kč
Baron de Ley Rioja blanco r. 2007 (Rioja – Španělsko) 550 Kč
Chardonnay Koonunga Hill r. 2008 (Penfolds – Austrálie) 690 Kč
Caliterra sauvignon blanc r. 2009 (Central Valley – Chile) 690 Kč
Riesling AOC r. 2008 Trimbach (Alsase – Francie) 790 Kč
Crozes Hermitage Mule Blanche r. 2004 (Cotes du Rhône – Francie) 1280 Kč
Rosé d’Anjou AOC r. 2010 Domaine Chupin (Val de Loir – Francie) 525 Kč
Rulandské modré pozdní sběr r. 2008 (Velkopavlovická oblast – Habánské sklepy) 495 Kč
Laroche merlot r. 2008 (Vin de Pay D’oc – Francie) 650 Kč
Beringer zinfandel r. 2007 (Beringer Founder’s Estate – California) 760 Kč
Pinotage Paradycloof r. 2007 (Stellenbosch – South Africa) 760 Kč
Villa Antinori Rosso IGT r. 2006 (Antinori, Toscana – Itálie) 980 Kč
Chianti Classico Riserva DOCG r. 2006 (Tenute Marchese, Antinori – Itálie) 1180 Kč
Chateau Clément-Pichon, Cru Burgeois r. 2006 (Bordeaux, Haut Medoc – Francie) 1980 Kč
