Zlatopramen a Březňák. To jsou dvě značky, které v Ústí nad Labem okupují většinu hospod. Už sedm let tuto zdánlivě nenarušitelnou hegemonii nabourává produkce minipivovaru Na Rychtě. Především díky práci vrchního sládka Jaroslava Rottenborna, který shodou okolností oběma regionálními pivovary prošel. Ve velké výrobně strávil téměř padesát let, výzva pracovat v minipivovaru jej v roce 2010 dokázala „nakopnout“: „Tady si s výrobou dokážu lépe pohrát.“ V pivovarské restauraci Na Rychtě se leskne čerstvě vypulírovaná měděná varna, ročně v ní navaří zhruba tisíc hektolitrů. „Naprostá většina z toho, zhruba 75 procent, je světlý ležák Mazel,“ popisuje Rottenborn. Svá piva jinam nedodává, chce mít přehled o tom, jak výčepní s jeho výrobky zacházejí. „Zařízení tady kontrolujeme několikrát týdně. Když chcete mít čisto, musí být na pípě velký protoč, do čehož se většině výčepních v jiných restauracích nechce,“ krčí rameny.
Nedávno rozšířili sklep o další tank.
A šlo o titěrnou práci – nádoba se musí skládat a svařovat až v podzemí, protože ji nedokázali úzkými chodbami historické budovy protlačit. Díky vyšší kapacitě bude Rottenborn moci celoročně vařit pšeničnou Ústeckou rychtářku, kterou dnes nápojový lístek uvádí jako sezonní speciál. Je to klasický pšeničný weizenbier, který voní sladem, v kyselkavé chuti se míchá hřebíček s banánovým odérem. Přestože lehká pšeničná piva mají hlavní sezonu především v letních měsících, Ústecké rychtářce na pitelnosti neubírá žádné roční období. Světlý ležák Mazel 12° je zase pivo silně vonící po chmelu, v ústech se prezentující správně vyladěným řízem, ostrou chutí a výraznou hořkostí, která zůstává dlouho po dopití. Korunuje jej i dobrá pitelnost.
Pivovar Na Rychtě Klášterní 75/9, Ústí nad Labem Sládek: Jaroslav Rottenborn
