Menu Zavřít

Na Šik(mé) ploše

5. 5. 2006
Autor: Euro.cz

Jak se stal ředitel IMOB bílým koněm a co z toho vzešlo

Půl miliardy korun stát ještě stále neztratil a je možné je získat zpět. Tímto argumentem zdůvodňuje šéf České konsolidační agentury (ČKA) Zdeněk Čáp svou zdrženlivost ve zveřejňování konkrétních údajů o transakci s penězi komanditní společnosti Galileo Real (GR). Zejména je utajováno jméno švýcarské banky, do níž byly státní peníze podvodně převedeny. Přesto již padla trestní oznámení a budou padat i hlavy.

Podruhé to nevyšlo.

Případ byl odhalen vlastně náhodou. ČKA rozhodla, že bude komanditní společnost Galileo Real prodávat, ale nejdříve z ní stáhne půl miliardy korun v hotovosti. Jan Šik, ředitel firmy IMOB, která je pověřeným správcem GR, se nejprve nějaký čas vymlouval na technické problémy, ale potom kápl božskou. Peníze nemá a neví, jak je dostat zpět. Investoval je prý ve Švýcarsku, aby je zhodnotil. Vrátit se mají až 30. června. Problém je v tom, že to ředitel udělal proti vůli dozorčí rady, která mu tento způsob nakládání s penězi zamítla již v roce 2004. Navíc není jasné, kde peníze nyní jsou a kdo jimi ve skutečnosti disponuje. Tento pokus přitom Šik učinil již dříve a vše vyšlo. Nic neobjevil ani externí auditor.
Vedení ČKA ihned poté, co zjistilo stav věcí, v pátek 28. dubna podalo trestní oznámení na policii a začalo podnikat kroky k záchraně peněz. Až do uzávěrky tohoto čísla policisté agenturu nekontaktovali s žádostí o spolupráci. Informace z trestního oznámení však okamžitě začaly unikat do médií.
Šik nyní říká: „Jsem sám poškozený, využili mě.“ Kdo ho využil, však neříká. V trestním oznámení ale figurují dvě další jména: Šik tvrdí, že zhodnocení peněz nabídl Miloš Skořepa a nabídku zprostředkoval František Savov.
Skořepa je v ČR znám z případu vytunelované brokerské společnosti KTP Quantum. Společnost Swiss Asset Management (SAM), kde je jednatelem, nabízela záchranu KTP před krachem, ale posléze se ukázalo, že je sama jejím dlužníkem a byla odsouzena k zaplacení 152 milionů korun na účet správce konkurzní podstaty KTP.
SAM spolupracovala s maličkou švýcarskou bankou Anker Bank zaměřenou na offshorové bankovnictví. Ta se v Česku rovněž objevila. Pro změnu jako podílník ve společnosti AutoCont On Line, která byla generálním dodavatelem projektu Internet do škol.
Dalo by se tedy spekulovat, že peníze z Galileo Real jsou právě v Anker Bank. Generální ředitel ČKA Zdeněk Čáp však v této souvislosti hovoří o významné švýcarské bance, a to tahle při bilanční sumě řádově ve stovkách milionů dolarů nepochybně není.
František Savov je zase postavou známou z kauz kolem svazáckého majetku. Jako majitel firmy Adore Holding údajně ovlivňoval privatizaci nakladatelství Mladá fronta. V médiích o tom hovořili zaměstnanci MF.

MM25_AI

Hampl versus Sobotka.

Samozřejmě vznikají spekulace, nakolik mohli vedoucí pracovníci ČKA únik peněz ovlivnit. Ministr financí Bohuslav Sobotka našel viníky ve dvou členech představenstva, kteří byli zároveň členy dozorčí rady IMOB. Chystá proto návrh na odvolání Mojmíra Hampla a Jiřího Jurána z jejich pozic v ČKA. Oba se brání. Jurán tvrdí, že nepochybil a je připraven doložit zápisy z jednání rady zákaz vydaný Šikovi pro podobné operace i finanční výkazy, z nichž vyplývá, že peníze byly stále vedeny jako prostředky na účtu, a nikoli jako investice.
Mojmír Hampl jde ještě dál. Obvinil ministra financí, že jde o záminku pro jeho odstranění z ČKA, protože bránil veřejné finance před ministrovými pokusy navýšit státní pomoc ČSOB v případě známé kauzy pohledávek s právní vadou.
Nad touto argumentací nelze jen mávnout rukou. Je skutečností, že Mojmír Hampl informoval o aktivitách ministra Sobotky dozorčí radu ČKA, které tehdy ještě předsedal Vlastimil Tlustý. Rada pak vydala usnesení, v němž zakázala jakékoli transakce, při nichž by došlo k poškození zájmů agentury, a zablokovala tím Sobotkou a ČSOB připravovanou transakci.
V prohlášení, které Hampl vydal, upozorňuje, že k návrhu na odvolání přistoupil ministr financí právě v den, kdy Hampl podával vysvětlení Policii ČR ve věci trestního oznámení na ministra Sobotku pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci, které se týká právě řešení pohledávek ČSOB. „V tomto vysvětlení jsem policejním orgánům znovu popsal z mého pohledu nestandardní chování ministra financí při jednáních s ČSOB. Stejně tak jsem zopakoval, že mě ministr financí nepřímo nabádal k obcházení dozorčí rady ČKA, a tudíž obcházení zákona o ČKA,“ uvádí se v Hamplově prohlášení. Hovoří se v něm i o tom, že nebyl schopen rozumně vysvětlit, proč se některých jednání ve věci pohledávek z ČSOB účastnil následně na pozvání MF i zástupce advokátní kanceláře Jansta, Kostka, když ČKA jej nikdy nezvala a ministr se nedávno od jeho účasti na jím organizovaných jednáních zcela nepochopitelně distancoval. Konflikt mezi Hamplem a Sobotkou je tedy dlouhodobější a o tom, že pod mladým ekonomem se v ČKA houpe křeslo, se na trhu hovořilo již dříve. Jistě mu nepomohly ani informace, že by se mohl ocitnout na seznamu, z něhož bude prezident Václav Klaus koncem roku vybírat dva nové členy bankovní rady ČNB.

Klíčová plná moc.

Jeden zaměstnanec ČKA, byť bývalý, však podvodnou transakci opravdu umožnil. K tomu, aby Jan Šik mohl manipulovat s prostředky Galilea Real, musel mít zmocnění vystavené dvěma členy představenstva IMOB. Týdeník EURO má informace, že na plné moci je vedle Šika podepsán ještě Vladimír Hořejší, dnes náměstek ministryně informatiky. Ten byl předsedou představenstva IMOB do července 2005. Před nástupem na ministerstvo pracoval jako informatik v ČKA a s jejím současným vedením údajně neměl nejlepší vztahy.
Tato plná moc je možná nadějí i pro stát. Zmocnění pro ředitele sice musí podle stanov podepsat dva členové představenstva a nikde není dáno, že jedním z nich nemůže být sám ředitel, nicméně podle právníků jde o ne zcela standardní postup. Možná i proto šla ztracená půlmiliarda z původního účtu u ČSOB na jiný účet velké české banky a z ní teprve do Švýcarska.
Jenže aby se to mohlo stát, musel na to kývnout analytický odbor ministerstva financí. Ten peníze propustil, aniž by se obtěžoval v ČKA zeptat, ale minulý týden podal také trestní oznámení. „Odpovědnost ministerstva financí a ministra samého však nikdo nehledá,“ upozorňuje nyní Mojmír Hampl. Jediným jasným výsledkem skandálu je tedy zatím pozastavení prodeje Galilea Real. Na firmu, v níž jsou ještě aktiva v účetní hodnotě 2,3 miliardy korun, měli zájemci podávat nabídky do konce minulého týdne. Teď musí čekat do září.

  • Našli jste v článku chybu?