Na Sněžku to půjde rychleji

Obcím v době ekonomické krize teče do rozpočtů méně peněz. Musejí proto tvrdě uvažovat, na jaké projekty finance nasměrují, než se situace zlepší. Obecně mají přednost projekty, na něž přispěje Evropská unie. Zelenou dostala například města na řešení sociálně problémových sídlišť.

Autor: Czechtourism.cz

Řada měst v době poklesu svých příjmů zvažuje, jestli může uskutečnit tu kterou naplánovanou investici. Základem většinou je, zda vlastní prostředky stačí na potřebné spolufinancování evropských dotací. I tato bariéra by ale mohla brzy padnout. Evropská komise totiž uvažuje o protikrizovém opatření právě v této oblasti. Pro letošní a příští rok by podmínku spolufinancování mohla zrušit. Rozhodnutí Bruselu by mohlo padnout do konce měsíce tak, aby mohlo od druhé poloviny roku začít fakticky fungovat.

Někde se ovšem svých projektů nevzdají ani v případě, že návrh neprojde. Třeba stavba nové lanovky na nejvyšší tuzemskou horu Sněžku je naplánována už na příští rok. Radnice v Peci pod Sněžkou, která stavbu připravuje, snížila plánované náklady, aby měla větší šanci uspět při žádosti o dotaci z evropských fondů.

„Teoreticky je možné postavit celou stavbu za jeden rok,“ tvrdí starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek. Radnice původně náklady vyčíslila na 420 milionů korun, nyní jsou o 90 milionů nižší. „Třicet milionů korun ušetříme na objektu spodní stanice lanovky, který jsme přeprojektovali a zmenšili. Dalších šedesát milionů ušetříme, protože jsme se stali plátci daně z přidané hodnoty,“ vysvětluje Tomášek.

Pec původně zamýšlela získat peníze z dotací podporujících turistický ruch. Jako průchodnější se ale ukazuje cesta, že o peníze bude žádat z titulu podpory dopravy. „Je tu menší konkurence projektů a také více peněz,“ vysvětluje starosta. Kromě evropské dotace je Pec připravena na stavbu lanovky uvolnit 70 milionů korun ze svého rozpočtu.

Záměr výstavby nové lanovky podpořil také hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. „Vedení kraje bude projekt rekonstrukce lanovky na Sněžku podporovat a snažit se získat z Evropské unie potřebné dotace. Lanovka má nadregionální význam, protože toto zařízení slouží turistům z celé republiky,“ dodává Franc.

O vybudování lanovky se v Peci pod Sněžkou hovoří od roku 1990, diskuze ochránců přírody a radnice o její podobě skončily dohodou, že lanovka sice povede až na vrchol, nezvýší se však hodinová kapacita 250 cestujících. Nová lanovka bude mít místo dosavadních otevřených sedaček pro dva pasažéry komfortnější čtyřmístné kabinky. Ročně služeb lanovky využije kolem 200 tisíc turistů, z toho zhruba polovina se nechá vyvézt až na Sněžku. Jízda z dolní stanice, která leží v nadmořské výšce 890 metrů, do horní stanice v 1594 metrech, nyní trvá zhruba 25 minut. Nová lanovka by cestu měla zvládnout asi o deset minut rychleji.

V Pardubicích zatím raději přibrzdili

Naopak plánovaný terminál, který měl násobně zvýšit kapacitu letiště v Pardubicích, se v nejbližších letech stavět nebude. Kraj i město se rozhodly, že v období hospodářské krize se raději pouze zaměří na okolní infrastrukturu a ušetří tak polovinu předpokládaných nákladů.

MĚSTA VYBRANÁ PRO DOTACE

Regenerace bytových domů

Bohumín, Brno, Břeclav, České Budějovice, Český Těšín, Děčín, Frýdek-Místek, Havířov, Hodonín, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jirkov, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Kopřivnice, Kroměříž, Liberec, Litvínov, Mladá Boleslav, Most, Náchod, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Orlová, Ostrava, Pardubice, Písek, Přerov, Příbram, Strakonice, Tábor, Třebíč, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Vsetín, Znojmo

• *Projekty na řešení romských komunit Brno, Kladno, Most, Orlová, Ostrava, Přerov Pramen: www.strukturalni-fondy.cz „Z necelé miliardy se náklady sníží zhruba na 450 milionů korun,“ vysvětluje hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Podle Jana Andrlíka, šéfa společnosti East Bohemian Airport (EBA), která letiště provozuje, vloni kvůli krizi klesl počet odbavených cestujících. Další čtyři až pět let letiště zvládne případné navyšování počtu pasažérů i bez nového terminálu. Letiště se proto pokusí s pomocí dotací vylepšit technické zázemí, startovací a přistávací plochu, vybuduje technický dvůr či kruhový objezd. Letiště chce přesto získat na modernizaci evropské dotace a v současnosti připravuje projekt. Náklady Andrlík odhaduje na 450 milionů korun. Letištní terminál s navazující infrastrukturou by měl stát necelou miliardu korun. „Prioritu má čerpání dotací, které jsou na rozvoj letiště připraveny. V dotačních pravidlech není napsáno, že by to mělo jít jenom na terminál, takže bychom o peníze neměli přijít. Všechno konzultujeme s odborníky,“ věří náměstek primátora Alexandr Krejčíř. Ještě než ale EBA podá žádost o dotace, akcionáři (kraj a město) nejprve musí mít jistotu, že armáda, která areál vlastní, nezmění plány. Stvrdit to má osmiletá nájemní smlouva. „Bohužel se to komplikuje tím, že došlo na ministerstvu obrany k personálním změnám. Budu chtít vědět, zda nové vedení ctí avizovanou dohodu,“ říká Martínek. Na sídliště míří přes čtyři miliardy Pro některé radnice se naopak od tohoto měsíce šance na evropské peníze značně zvýšily. Vybraná tuzemská města se můžou ucházet o 4,11 miliardy korun, které bude rozdělovat ministerstvo pro místní rozvoj. Dotace z Integrovaného operačního programu jsou určeny na oživení takzvaných problémových sídlišť. Regenerovat se za ně mohou veřejná prostranství i bytové domy. Vyhlášená částka představuje

80 procent z celkové sumy, kterou mohou města na oživení problémových sídlišť do roku 2013 z evropských fondů získat. O dotaci mohou žádat ale jen sídla, která mají od ministerstva schválený Integrovaný plán rozvoje města. Z těchto měst se mohou o dotace ucházet i vlastníci bytových domů, mezi nimi například také bytová družstva. Integrované plány 41 měst v Česku stačil ještě v březnu schválit bývalý ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda.

Šest měst (Brno, Kladno, Most, Orlová, Ostrava, Přerov) se bude moci navíc ucházet také o peníze pro pilotní projekty zaměřené na řešení romských komunit ohrožených sociálním vyloučením.

Z evropských dotací budou moci města zaplatit například obnovu zeleně, parkové úpravy, výstavbu a opravy dopravní infrastruktury nebo dětská hřiště. Vlastníci bytových domů mohou dotace použít například na zateplení obvodového pláště, k sanaci základů, rekonstrukci technického vybavení domů, výměnu či modernizaci lodžií a balkonů, případně pro zajištění moderního sociálního bydlení při renovacích stávajících budov.

Žádost o schválení Integrovaného plánu rozvoje měst na obnovu méně rozvinutých lokalit si mohlo podat každé město nad 20 tisíc obyvatel s výjimkou Prahy.

**Víc půjde i na zelené úspory

Ministerstvo životního prostředí zase uvolnilo podmínky pro čerpání podpory z programu Zelená úsporám, zaměřeného na zateplování domácností, výstavbu takzvan