I téměř ve čtvrtině 21. století se platy mužů a žen stále liší. V některých zemích více, v jiných méně, rozdíl je však stále patrný a v některých oblastech představuje více než 30 procent platu. Jaký je přesný důvod tohoto problému, se snažily zjistit bezmála tři desítky vědců pod vedením profesora Andrewa Pennera z Kalifornské Univerzity v Irvine. V rámci svého průzkumu se zaměřili na 15 zemí včetně Česka.
Dosud byl za hlavní příčinu nerovností v odměňování obou pohlaví považován fakt, že muži a ženy pracují v rozdílných zaměstnáních a na jiných pracovištích. Konkrétně muži zpravidla končili ve firmách a na pozicích s vyšší průměrnou mzdou. Jak ale vyplývá z průzkumu, jedná se jen o polovinu celého problému. Tu druhou představuje rozdíl ve výdělcích žen a mužů, kteří vykonávají stejnou práci na stejném pracovišti.
„Nerovné odměňování žen a mužů za stejnou práci je stále velmi významnou příčinou gender pay gap (GPG), a to platí pro všechny sledované země,“ říká Alena Křížková, vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR, která se na tomto výzkumu podílela. K analýze v Česku využívala data Informačního systému o platu a Informačního systému o průměrném výdělku, který spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nejmenší rozdíl je ve Francii a Maďarsku
Sledovány byly rozdíly mezi celkovými ročními výdělky žen a mužů ve věkovém rozmezí 30–55 let. Zjištěné odchylky se vešly do rozmezí devět až třiatřicet procent, přičemž největší rozdíl v platu byl patrný v Jižní Koreji, nejmenší pak v Maďarsku. Pokud jde o Českou republiku, tady je průměrný roční plat žen nižší o 24 procent, o dva procentní body méně než v USA.
V případě stejné pozice na totožném pracovišti jsou rozdíly o něco menší. Nejvýraznější odchylka v platech obou pohlaví je v Japonsku, kde mají ženy zhruba o 27 procent menší výplatu. Nejvyrovnanější je pak situace ve Francii. Tam je rozdíl ,jen‘ šestiprocentní. V České republice si muži na stejných pozicích vydělají zhruba o 12 procent více.
Částečně pozitivní je zpráva, že většina sledovaných zemí celkový GPG alespoň mírně snižuje, a to včetně rozdílu na stejném pracovním místě, tedy právě s výjimkou střední a východní Evropy. „V Česku sice mírně klesá GPG na stejné pozici, ale roste celkový GPG, to znamená, že GPG je čím dál více způsoben tím, že muži a ženy pracují na různě odměňovaných pozicích. V Maďarsku a Slovinsku dokonce roste jak celkový GPG, tak i GPG na stejné pozici,“ doplňuje Křížková.
Do budoucna se podle vědců bude potřeba zaměřit jak na rovnost v odměňování za stejnou práci, tak i na rovnost v přijímání, povyšování a v dalších procesech umisťování žen a mužů do různých pozic na trhu práce. Například v Česku nerovnost v odměňování významně souvisí s mateřstvím a kariérní pauzou, nedostupností zařízení péče o nejmenší děti, nedostatečnou podporou sdílení rodičovské mezi partnery a genderovými stereotypy spojenými s mateřstvím.
