PENZIJNÍ FONDY Po několika letech koncentrace penzijních fondů bude letošní rok velmi pravděpodobně prvním, v němž jejich počet neklesne, nýbrž naroste. Na podzim by totiž měl svoji činnost zahájit Aegon penzijní fond. Deset velkých fondů penzijního připojištění letos zřejmě získá jedenáctého do počtu.
PENZIJNÍ FONDY Po několika letech koncentrace penzijních fondů bude letošní rok velmi pravděpodobně prvním, v němž jejich počet neklesne, nýbrž naroste. Na podzim by totiž měl svoji činnost zahájit Aegon penzijní fond.
Deset velkých fondů penzijního připojištění letos zřejmě získá jedenáctého do počtu. Tím by měl být Aegon penzijní fond, pokud ovšem státní dozor schválí žádost o udělení licence.
Na penzijním trhu probíhala řadu let koncentrace, z původních 44 aktivně činných fondů jich zbylo deset. Do konce roku 2001 se v likvidaci ocitlo celkem dvanáct fondů. Do systému dobrovolného penzijního připojištění je v současnosti zapojeno 3,7 milionu lidí, což je už šedesát procent všech ekonomicky aktivních. V jejich prospěch fondy evidují 141 miliard korun.
Noví vlastníci do fondů dosud vstupovali především cestou fúzí či koupí. Loni proběhla fúze Hornického penzijního fondu s ČSOB penzijní fond Progres a došlo k několika akcionářským změnám. Stoprocentním vlastníkem Generali Penzijního fondu se stala Generali pojišťovna, Zemský penzijní fond získala ČSOB a majitelem Winterthur penzijního fondu se stala společnost Axa.
Všech deset aktivních penzijních fondů českého trhu má za zády velké a konsolidované finanční skupiny, a vstup nového hráče je tak možný zřejmě pouze cestou získání licence a založení nového fondu. A to by se mělo stát právě letos na podzim.
Aegon je mezinárodní finanční koncern, který se řadí mezi největší pojišťovací skupiny na světě. Téměř 80 procent aktivit tvoří životní a důchodové pojištění. Jeho obrat dosáhl v roce 2005 více než 30 miliard eur a čistý zisk představoval 2,7 miliardy eur. Hlavní sídlo Aegonu je v holandském Haagu. Od roku 2003 působí i na Slovensku, kde významně ovlivnil důchodovou reformu.
NIŽŠÍ, ALE DOBRÉ
Jaké zhodnocení připsaly svým klientům penzijní fondy? Výnosy jsou letos oproti loňsku mírně nižší kvůli horšímu vývoji na finančních trzích, nicméně měly by se v průměru pohybovat kolem tří procent. Za rok 2005 přitom připsaly největší fondy výnosy kolem čtyř procent.
Penzijní fond České pojišťovny připíše klientům za loňský rok zhodnocení 3,3 procenta. Penzijní fond Komerční banky tři procenta a ING penzijní fond 3,6 procenta. U dalších fondů se dosud neuskutečnily valné hromady, které výši výnosů musí schválit, nicméně povinnost zveřejnit je mají ze zákona do konce června.
A letošní rok? Podle údajů Asociace penzijních fondů nejvíce nových účastníků získaly v prvním čtvrtletí Penzijní fond České pojišťovny (38 tisíc), Penzijní fond České spořitelny a Penzijní fond Komerční banky (shodně po 19 tisících).
Nejvíce aktivních účastníků penzijního připojištění (1,012 milionu) měl na konci března fond České pojišťovny. Za ním následovala AXA s 591 tisíci klienty. Na třetím místě byl PF České spořitelny s 569 tisíci připojištěnými osobami. Za letošní první čtvrtletí vytvořily penzijní fondy celkem zisk 1,41 miliardy korun, proti 1,07 miliardy ve stejném období loni, potvrdil prezident Asociace Jiří Rusnok. KROMĚ
PENZE LEPŠÍ DANĚ
Penzijní připojištění se může chlubit třemi velkými výhodami - státní podporou, daňovými úlevami a příspěvkem zaměstnavatele. To z něj dělá produkt, který je zajímavý pro spoustu lidí. Státní příspěvky se poskytují všem klientům, kteří si platí penzijní připojištění. Nejnižší částka, kterou lze od státu získat, je 50 korun - na stokorunovou úložku. Nejvíce dostanou ti, kdo ukládají 500 korun, státní příspěvek v tom případě činí 150 korun. Státní příspěvek získá ovšem pouze ten, kdo spoří minimálně pět let a současně začne z fondu vybírat penzi až v 60 letech.
Část měsíční úložky, která převyšuje 500 korun, si lze odečíst od daňového základu, a dosáhnout tak úspory na daních. Ovšem od daňového základu si za rok lze odečíst maximálně 12 tisíc korun. To odpovídá ročnímu vkladu do fondu ve výši 18 tisíc korun.
Na penzijní spoření může přispívat i zaměstnavatel, který si příspěvek může odečíst ze svého daňového základu až do výše tří procent měsíčního vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění (hrubé mzdy) zaměstnance. Zaměstnavatel z něj nemusí ani platit sociální a zdravotní pojištění, ovšem pouze do limitu pěti procent hrubé mzdy zaměstnance. Do stejné výše jej ani zaměstnanec nemusí zdanit.
VÝŠE STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU K PENZIJNÍMU PŘIPOJIŠTĚNÍ
| měsíční příspěvek účastníka 100 Kč150 Kč200 Kč250 Kč300 Kč350 Kč400 Kč450 Kč500 a více | měsíční státní příspěvek 50 Kč 70 Kč 90 Kč 105 Kč 120 Kč 130 Kč 140 Kč 145 Kč 150 Kč |
DAŇOVÉ ÚLEVY U PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ
Účastník penzijního připojištění může podle zákona o dani z příjmu snížit svůj základ daně o jím zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, snížené o 6000 korun ročně. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňované období, činí 12 000 korun.
Zaměstnavatel má možnost zahrnout do svých daňových nákladů příspěvky na penzijní připojištění zaplacené zaměstnanci na účet penzijního fondu, a to do výše tří procent vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance.
Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je osvobozen od odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Od 1. 1. 2007 je toto osvobození limitováno do výše pěti procent vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance.
Zaměstnanci se příspěvky zaměstnavatele nezdaňují až do výše pěti procent vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance.
