Česká republika se chystá v příštích dvou letech na zavedení elektronického mýtného. Měla by tak následovat dva sousedy, Rakousko a Německo a souběžně s Českem by se pro výkonové zpoplatnění mělo rozhodnout také Slovensko. Je zajímavé sledovat, jak se tento projekt vyvíjí. Velká debata se vede o tom, zda je vhodnější mikrovlnná nebo satelitní technologie. Každý ze systémů má své pro a proti, v obou případech lze najít silné a slabé stránky. Zarážející však je, že ač mýto postihne pouze a jenom autodopravce, nikoho nenapadlo se obrátit právě na ně.
Hlouběji do vlastních zdrojů.
Řekne-li se elektronické mýtné, každý hovoří o tom, jaký přinese výdělek do státní kasy, kam se budou vydělané peníze investovat a který ze systémů bude levnější a ekonomicky přínosnější. Běžný dopravce může tyto diskuse jen poslouchat a s lítostí konstatovat, že jde o debatu, která pro něj znamená jediné: sáhnout ještě hlouběji do vlastních zdrojů a připravit se na další boj o to, jak neohrozit samotnou existenci firmy a její ekonomickou stabilitu.
Akceptovali jsme, že je třeba elektronické mýto na českých silnicích zavést. Když už však máme nést náklady, které souvisejí i s naprostým zanedbáním rozvoje alternativních dopravních cest, měl by náš hlas získat větší význam. Nějaký čas už pozorně sleduji, jak oba systémy u jižních a západních sousedů fungují a vyšlo mi z toho, co vlastně by Česku nejlépe vyhovovalo. Když už máme platit, ať je to co nejjednodušší a co nejspravedlivější.
Požadujeme, aby nám samotné zpoplatnění nepřinášelo zbytečné náklady navíc, například v čase stráveném v servisech montováním nejrůznějších palubních jednotek. Zde je třeba upozornit na různorodost technologií: například v Rakousku zabere instalace takzvané OBU jednotky neboli Go Boxu pouhé tři minuty, zatímco například v Německu se živí další firmy tím, že instalace vyžaduje kvalifikovanou externí pomoc.
Podmínky pro cizince.
Na druhou stranu princip spravedlnosti, aby platili všichni účastníci provozu stejně a nebyli jedni před druhými zvýhodňováni, vyžaduje, aby fungoval systém, který neumožní placení mýtného obcházet. Tak tomu ostatně je v Německu. Mnozí nákladní autodopravci říkají, že tam stačí nezaplatit u manuálního boxu, nebo vypnout automatickou palubní jednotku a ušetříte desetitisíce.
Vedle toho je ještě několik různých okruhů, na které je třeba brát zřetel. Například fakt, že mýtné nebudou v České republice platit jen čeští dopravci. Pro naše zahraniční kolegy musí být vytvořeny takové podmínky, aby se jim se systémem pracovalo co nejjednodušeji, nevytvářely se třeba jazykové bariéry a k dispozici jim byli profesionální pracovníci, kteří budou schopni rychle poradit.
Jednoznačně chápu úředníky, že nyní diskutují o tom, jak elektronické mýtné nastavit. Rozhodování není jednoduché, neboť státní pokladna potřebuje co největší příjmy. Nemělo by se ale přehlížet, že výkonové zpoplatnění bude zasahovat do činnosti velké většiny podnikatelů v České republice. Těm by se mělo vyjít vstříc tím, že systém bude pohodlný, jednoduchý a bez „porodních bolestí“.
