Česká republika má velký potenciál pro církevní turistiku. Zatím takřka nevyužitý
Nový celovečerní film, výstavy, konference, slavnostní mše a oslavy, případně také turistická hra na principu geocachingu nazvaná CM-caching. To všechno je v plánu na letošní rok, kdy uplyne 1150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Do Česka při té příležitosti možná dorazí i papež Benedikt XVI., kterého sem už před více než třemi roky, kdy poprvé přijel na návštěvu České republiky, pozval biskupský sbor. „Ohledně účasti papeže na oslavách nemám žádné nové informace. Plán svých cest zveřejňuje obvykle až asi tři měsíce předem,“ uvedl Aleš Pištora, mluvčí pražského arcibiskupství.
Pokud papež oznámí, že pozvání přijal, přinese to obyvatelům Česka kromě duchovních i čistě materiální benefity. Kromě reklamy pro zemi lze počítat s tím, že v hojném počtu přijedou poutníci ze zahraničí. V roce 2009 jich do České republiky putovalo 300 tisíc, a pokud by kvůli případné červencové návštěvě z Vatikánu přijel stejný počet lidí, přineslo by to jihomoravským hoteliérům i restauracím skvělé obchody. K zahraničním turistům je ještě třeba připočítat i domácí, kteří na Velehrad dorazí z jiných částí republiky.
Velehradské proměny Na pouť na Velehrad v den svátku svatých Cyrila a Metoděje každoročně přichází kolem 30 tisíc poutníků, na koncert lidí dobré vůle, který se koná o den dříve, zavítá asi 25 tisíc diváků. „Pokud by přijel papež, byly by to statisíce lidí,“ domnívá se Josef Kořenek, tajemník projektu Velehrad 2013 i zmíněného koncertu. Nepochybně by dorazilo mnoho Slováků, Maďarů a Rakušanů, o něco méně návštěvníků by zřejmě přijelo z Polska, kde není cyrilometodějská tradice tak známá.
Zázemí na Velehradě se podle Kořenka v posledních dvaceti letech významně proměnilo.
„Když tam v roce 1990 přijel papež a dorazilo půl milionu lidí, místní podnikatelé se těšili, jaké budou obchody. Jenže poutníci se žádnou nabídkou nepočítali, a tak se vybavili svačinami. Většinu těch párků v rohlících a hranolek, které tam nabízeli, mohli vyhodit,“ vzpomíná Kořenek. Místo ale zůstalo prakticky bez zázemí ještě dlouho. Až v roce 2000 se začal olomoucký arcibiskup zajímat o to, jak to změnit. „U politiků neuspěl. Byla doba opoziční smlouvy a politici měli evidentně jiné priority, pojem církevní turistika jim nic neříkal a nechtěli o něm ani slyšet. Vlastními silami a spoluprací s místními samosprávami a Zlínským krajem se změna nakonec podařila,“ tvrdí Kořenek.
Dnes je na Velehradě a v jeho okolí několik hotelů včetně čtyřhvězdičkových, ale i levnější zázemí pro méně majetné poutníky. Nedaleko vznikl i nový kemp. „Pořád ale pochopitelně máme co dohánět, ostatní poutní místa ve středoevropském regionu mají kvůli našemu zamrznutí v době komunismu náskok,“ tvrdí Kořenek.
Jak přilákat turisty Na cyrilometodějské oslavy se připravuje i uherskohradišťská cestovka Veligradtour. Pro své klienty letos připravila například cestu do Říma, na které se vydají po stopách svatých věrozvěstů. Dostat do Česka, a především na jižní Moravu klienty ze zahraničí je pro ni ale podstatně těžší. „Zkoušeli jsme přilákat hlavně italské turisty, a to prostřednictvím reklamy na internetu, ale nedaří se to,“ říká jednatelka Milena Schneyderová Kubaniková. „V době, kdy si všechno můžete zařídit na síti sami, je o služby incomingových cestovek malý zájem,“ myslí si. Jak ale dodává, pokud by nakonec přijel Benedikt XVI., zájem o jejich služby pravděpodobně výrazně vzroste.
Přibližně 850 hostů, z nichž 95 procent přijíždí z Německa, každoročně do Česka přiveze pražská cestovka Petr Křížek. Ta nabízí osm typizovaných cest, ale každá prý má svůj originální program. „Velký zájem je o české církevní dějiny a českou náboženskou současnost. Zájem je o setkání s aktéry sociálních a pastoračních projektů církví i o spirituální nabídky typu Meditační zahrada v Plzni, křížová cesta v kostele Panny Marie Královny míru v pražské Lhotce a podobně. Roste i poptávka po cestách do regionů a o Slovensko,“ říká majitel cestovky Petr Křížek.
Jak se o cestovce němečtí klienti dozvídají? „V Německu vůbec neinzeruji. Pětaosmdesát procent našich skupin představují ty, které už o nás slyšely od někoho, kdo s námi v Česku byl – ať už je to farář z vedlejší vesnice, sbor z diecéze nebo jiná skupina ministrantů. Hlásí se sami. Tedy efekt sněhové koule,“ říká majitel Petr Křížek.
Ne vše ale nechává cestovka náhodě – zbylých 15 procent turistů, kteří přijedou, reaguje na každoroční „dopisovou kampaň“, která cílí na bavorské a saské diecéze a informuje o programu cest.
„V minulém roce jsme byli na ‚Katholikentagu‘ (celoněmecké setkání katolíků – pozn. red.) v Mannheimu, ale tato účast pro nás neměla takřka vůbec žádný význam,“ říká Křížek.
Němečtí poutníci mají zájem i o letošní cyrilometodějské výročí. „Několik německých farností v roce 2013 vyrazí Po stopách svatých Cyrila a Metoděje a jejich dědictví – jedná se o kombinovaný program Slovensko (Nitra), Maďarsko (Ostřihom) a Morava (Velehrad a další místa). Máme jen čtyři zaměstnance, a tedy málo sil, ale kdybychom tento program více nabízeli, velmi dobře by se prodával,“ tvrdí Křížek.
Odlišnost poutní turistiky v zahraničí popisuje Jindřich Miklas, kterému patří prostějovská cestovní kancelář Miklastour. „V západní Evropě jsou diecézní nebo profesní cestovky, které mají své členy nebo klienty, o něž se starají, a každoročně spolu vyrážejí na poutě.
V některých zemích je slabším poutníkům i finančně pomáháno z peněz z církevní daně a v čele cestovky občas stojí biskup, takže je tam maximální podpora ze stran církevní hierarchie.“ Konečně průvodce Dokladem toho, že v Česku se pojem církevní turistika začíná pomalu zabydlovat, je skutečnost, že na veletrzích Go a Regiontour, které se konaly nedávno v Brně, měla církevní turistika zvláštní sekci.
Představen byl mimo jiné společný projekt čtyř moravských krajů, průvodce Duchovní dědictví Moravy a Slezska. I ten přímo reaguje na 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Moravu. Praktická pomůcka pro domácí i zahraniční poutníky obsahuje návrhy výletů, výřezy map s vyznačením jednotlivých církevních a poutních míst či poutních cest. „Mezi vytipovanými cíli jsou popsány trasy jak pro pěší, tak i pro cyklisty a automobilisty,“ dodává náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Václav Božek. Zájemci si průvodce budou moci stáhnout i do mobilů.
Kolik lidí ročně moravské a slezské památky navštíví, není jasné. „Data jsou podchycena pouze tam, kde se platí vstupné, například ze Slovanského hradiště v Mikulčicích. Za poslední tři roky tam návštěvnost stoupala a v letošním roce, kdy se bude slavit výročí příchodu věrozvěstů, lze očekávat rekordní návštěvnost,“ říká Václav Božek, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje. Zatímco v roce 2010 Slovanské hradiště navštívilo 16 461 hostů, loni už jich přijelo o čtyři tisíce více.
Španělská inspirace V posledních letech roste také zájem o takzvanou Svatojakubskou cestu – putování do španělského Santiaga de Compostela. Zvláště v posledním desetiletí výrazně přispívá k růstu cestovního ruchu ve Španělsku. Katedrálu každoročně navštíví čtyři miliony poutníků a počet těch, kteří se vydají alespoň na část poutě po stezce vedoucí z francouzských Pyrenejí, přesahuje 300 tisíc. V nejchudší části Španělska, v Galicii, živí mnohé místní právě jen poutní stezka.
Vyjít do Santiaga de Compostela je ale možné prakticky odkudkoliv v Evropě a přes Českou republiku chodí poutníci z Německa či Polska. Síť ubytoven je zatím poměrně řídká, nicméně každoročně přibývají. Občanské sdružení Ultreia už se spojilo s Klubem českých turistů a stalo se tak jediným, komu „turisté“ dovolili přilepovat speciální značky – svatojakubské mušle – na ukazatele na čtyřech různých cestách vedoucích přes Česko.
Společnost Centrála cestovního ruchu – jižní Morava před dvěma lety vypracovala projekt Svatojakubská stezka na jižní Moravě, v rámci kterého byla vyznačena trasa Brno–Mikulov. Vznikly webové stránky www.svatojakubskacesta.cz, kde jsou popisy dalších tras včetně návaznosti na Dolní Rakousko a dále až do Santiaga de Compostela.
„Jihomoravský kraj se stal také partnerem projektu Zlínského kraje pro vznik Evropské kulturní stezky svatých Cyrila a Metoděje. Takto by mělo vzniknout propojení Velehradu s Brnem v návaznosti na Svatojakubskou poutní cestu,“ vysvětluje Božek.
Outgoingu se daří Na rozdíl od incomingových služeb, které se českým cestovkám ne vždy daří prodávat, je zájem o poutní turistiku mimo Českou republiku velký a stále roste. Atraktivní je v posledních letech zejména Izrael. Cestovka Petr Křížek, která funguje od roku 2006 a má i svou českou část, vozí poutníky do Izraele několikrát do roka. „V roce 2009 s námi jelo 35 osob a loni to bylo už 256 lidí,“ říká Křížek, který odhaduje, že ročně do Svaté země odjede asi pět tisíc českých poutníků.
Do Izraele a na některá evropská poutní místa, jako jsou Lurdy, Řím či Santiago de Compostela, vozí klienty i prostějovská cestovka Miklastour, která je na trhu 20 let a každoročně s ní vyráží 600 až 1000 poutníků.
„Cestování pro mne vždy bylo a je koníček. Nejistota ohledně počtu klientů mě provází začátkem každého roku, protože poutníky nevyhledávám, oni si vyhledávají mne,“ tvrdí Miklas.
Poutních cestovek v Česku každoročně přibývá. „Dlouho jsem přemýšlel, že bych mohl kromě svého zaměstnání začít dělat něco pro sebe. Přišla tato příležitost, tak jsem do toho po týdnu zvažování šel, aniž bych měl jistotu klientů,“ říká Aleš Kučera, který zlínskou cestovku CK Kučera, která se orientuje na mariánská poutní místa, založil teprve loni. Hned první rok s ním do Lurd vyrazilo 123 klientů. l
Dnes je na Velehradě a v jeho okolí několik hotelů včetně čtyřhvězdičkových, ale i levnější zázemí pro méně majetné poutníky
O autorovi| Pavla Kreuzigerová • kreuzigerova@mf.cz