Drtivá většina učitelů v soukromé škole pochází z Velké Británie
Představte si, že vaše dítě chodí do školy se spolužáky, kteří pocházejí z více než šedesáti různých zemí světa, mluví s nimi anglicky, je členem jedné z kolejí - pojmenovaných podobně jako v potterovských Bradavicích -, jezdí na vyučování „školbusem“ a připravuje se na soutěž v debatování. Že ho nechcete pouštět daleko do ciziny? Nemusíte. Takový program můžete mít kousíček od domova; tedy bydlíte-li poblíž Prahy 4-Kamýku nebo na pražské „šestce“ nedaleko Bubenče. Už patnáct let tu totiž působí prestižní britská škola, jež dětem poskytuje britské vzdělání. Kompletně, od jeslí až po gymnázium. Školu navíc mohou studenti dokončit mezinárodní maturitou uznávanou na univerzitách celého světa.
Třináct stupňů na vysokou.
The Prague British School (PBS) byla založena v roce 1992, aby vyhověla potřebám početnější zahraniční komunity v Praze a zároveň také náročnějším českým zájemcům o vzdělání. Výše školného se zde blíží ročnímu rozpočtu průměrné české domácnosti (od 105 do 400 tisíc korun dle programu), školu proto navštěvují především děti byznysmenů z různých koutů světa. Fluktuace studentů, jichž je v současnosti ve všech třídách na 650, je z tohoto důvodu vyšší než v běžných školách, přibližně dvacet procent. „Děti k nám mohou nastupovat průběžně během školního roku. Studenti jsou na to zvyklí, že tu jsou stále nějací noví žáci. Pro ty, co sem nově nastoupí, je to výhoda, nepřipadají si jako outsideři,“ tvrdí Fraser Litster, marketingový ředitel školy.
Celé základní a středoškolské studium je rozděleno dle britského systému. Děti navštěvují celkem třináct ročníků, přičemž poslední čtyři roky odpovídají českému gymnáziu. Zdejší studenti se během nich připravují na mezinárodní zkoušky IGCSE (International General Certificate of Secondary Education) a svá studia zakončují v osmnácti letech mezinárodní maturitou a získávají IB diplom (International Baccalaureate Diploma), který jim otvírá dveře nejen na domácí, ale i světové univerzity. „IB diplom uznávají vysoké školy v Evropě, Americe i Austrálii. Když student dosáhne dobrých výsledků, může být přijat na školu i bez přijímacích zkoušek,“ vysvětluje výhody Litster.
Do hloubky a s výběrem.
Právě přípravě na „vejšku“ jsou věnovány poslední dva roky studia. Předměty jsou rozděleny do šesti jednotlivých skupin a studenti si z každé z nich vybírají jeden, který budou následující dva roky studovat. Studium je flexibilnější než v českých školách a žák se může během posledních dvou let zaměřit na předměty, které bude chtít studovat na univerzitě. Povinný je takzvaný první jazyk, což může být dle výběru buď angličtina, ruština, nebo čeština, a s ním i literatura. Student musí rovněž zvládnout druhý jazyk, jeden předmět ze společenských a „experimentálních“ věd (míněna je fyzika a chemie). A nevyhne se matematice. Škola nabízí i dramatickou, výtvarnou nebo hudební výuku.
„Chtěla bych v budoucnu studovat ekonomii na zahraniční vysoké škole, proto jsem si vybrala předměty, jako jsou byznys a ekonomie,“ má o své budoucnosti jasno patnáctiletá Aneta Lačevová. Na výběr je též úroveň daného předmětu: vysoká nebo standardní. Rozdíl je v počtu hodin a rovněž v hloubce probrané látky. „Když jsme zavedli programy IGCSE v roce 1996 a IB o dva roky později, dosahují naši studenti výsledků, které převyšují britský průměr a jsou srovnatelné s britskými soukromými školami,“ prohlašuje ředitel gymnázia Tim Roberts. A jak je to s podporou státu? „Naše škola nedostává žádné peníze od MŠMT ČR ani nečerpá granty z Evropské unie,“ sdělil týdeníku EURO finanční ředitel Michal Bočan.
Á la Harry Potter.
Drtivá většina učitelů pochází z Velké Británie či jiných anglicky mluvících zemí. Veškerá výuka probíhá v angličtině. Třídy jsou tu malé, každou navštěvuje maximálně 25 žáků, ale dle Robertsových slov se kvůli individuálnímu rozvržení studia sejde všech pětadvacet dětí ve třídě jen výjimečně.
Studenti jsou ve škole rozděleni do jednotlivých kolejí napříč všemi ročníky. Pro názornost je Litster přirovnává ke kolejím v kouzelnických Bradavicích. Přestože je škola britská, koleje nesou jména českých hudebních velikánů, Smetany, Janáčka, Dvořáka a Martinů. Studenti mohou získávat body pro svou kolej dobrými studijními výsledky nebo třeba úspěšnou účastí v některé ze soutěží, jichž se škola účastní. „Ke koleji patří student po celé své studium. Je hezké náležet k nějaké širší skupině, než je pouze váš ročník,“ vysvětluje toto pojetí Litster.
Bilingvní studenti.
V rámci PBS existuje také sesterská a dvojjazyčná Česko-britská Základní škola ve stejné budově na Kamýku. Zajišťuje vzdělání dětem mluvícím plynně česky z české i mezinárodní komunity. „Naším záměrem je umožnit studentům být bilingvními, což znamená zvládnout nejen mateřský, ale i cizí jazyk na skvělé úrovni a být po ukončení prvního stupně ZŠ plně připraveni pokračovat ve studiích na britském gymnáziu,“ vysvětluje Litster. Vzdělávací program vychází z osnov pro základní školy s rozšířenou výukou jazyků a je obohacen prvky britského prostředí.
Česko-britská Základní škola je oficiálně uznaná českým ministerstvem školství a je zařazena do školského rejstříku. Studenti jsou povinni absolvovat každého půl roku vyrovnávací zkoušky. Většina předmětů ve škole je vyučována v češtině i angličtině, všichni učitelé musejí ovládat obě řeči a při výuce jim pomáhají zkušení asistenti, kteří rovněž hovoří obojím způsobem. Anglický jazyk a literaturu navíc vyučuje rodilý mluvčí. Česko-britské třídy sousedí s britskými třídami žáků stejného věku, přičemž organizace školního roku, vyučování, školní shromáždění, kroužky a různé akce jsou shodné s PBS.
„Představa naší bilingvní školy byla zpracována na základě analýzy současného stavu českého a britského školství a rozboru zkušeností z obou systémů. Využili jsme inspirací z vývoje školství v Británii i tradic školství v Česku,“ vypráví Fraser Litster a dodává, že obě školy - britská i dvojjazyčná - mají společnou nejen školní budovu, ale i venkovní prostranství a sportoviště, protože neustálá přítomnost mezinárodní komunity působí pozitivně. To je také věc, díky níž se studenti zřejmě ve stále „multikulturnějším“ světě neztratí.
