Platy v Česku rostou nejpomaleji za posledních deset let. Kvůli klesajícímu počtu zaměstnanců v jednotlivých firmách, nízké inflaci a stále omezenému oživení ekonomiky budou podle odborníků i letos mzdy prakticky stagnovat.
Foto: Profimedia
Odměňování zaměstnanců v Česku je stále pod diktátem finanční krize. Ve třetím čtvrtletí loňského roku činila průměrná mzda 23 665 korun. Znamená to meziroční nárůst o dvě procenta. Reálně, po odečtení inflace, se ale mzda zvýšila jen o 0,1 procenta. Podle statistiků se tak růst platů ocitl na desetiletém minimu. „Díky nízké inflaci se kupní síla průměrného zaměstnance sice meziročně nesnížila, její prakticky nulový přírůstek ale znamená nejhorší situaci od roku 1998,“ konstatuje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Odborník na řízení lidských zdrojů PricewaterhouseCoopers Libor Stodola se domnívá, že v nadcházejícím období výrazněji porostou platy jen vybraným, pro firmy klíčovým zaměstnancům.
Podle Petra Dufka z ČSOB je patrné, že nové rostoucí zakázky firmy řeší především pomocí nynějších zaměstnanců, kteří pracují déle a přesčas. „S výraznějším nárůstem mezd se nedá počítat ani v letošním roce. Je sice otázkou, o kolik ve skutečnosti poklesnou mzdy ve veřejném sektoru, nicméně v průměru dojde nejspíše k reálnému propadu výdělků,“ míní. To bude podle něho znamenat velkou brzdu pro spotřebu domácností po dobu minimálně jednoho roku.
Platy v Česku
Za první tři čtvrtletí 2010 se průměrná mzda v celém českém hospodářství zvýšila nominálně o 2,3 % na 23 324 korun. V meziročním srovnání to znamená přírůstek 519 korun. V podnikatelské sféře průměrná mzda vzrostla o 2,6 %, v nepodnikatelské sféře o 0,7 %. K vyšším meziročním růstům došlo v odvětvích profesní, vědecké a technické činnosti (+4,9 %), zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (+4,0 %). Na druhé straně mzdy výrazně nominálně poklesly v odvětvích vzdělávání (-2,5 %) a veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení (-1,5 %). Minimální mzda v České republice se nezměnila již od ledna 2007 a činí osm tisíc korun.
Pramen: ČSÚ
Raději nižší plat než nic
Snížení platu se za poslední rok dotklo 44 procent účastníků ankety pracovního portálu OnlinePráce, které se zúčastnilo 2 100 osob. Dalším 13 procentům se sice plat nesnížil, klesla ale jeho fixní část a vzrostla pohyblivá složka. „Firmy na začátku krize krátily nejdříve benefity a nadstandardní výhody, a teprve s přetrvávající špatnou ekonomickou situací se odhodlaly sahat zaměstnancům i na základní platy,“ komentuje výsledky ankety manažerka zákaznického servisu OnlinePráce Lea Kozáková. Firmy i zaměstnanci si podle ní uvědomují negativní dopady krize, proto jsou obě strany ochotnější ke kompromisům. Zaměstnanci tak snáze přistoupí na snížení platu, které může být jen dočasné či vázané na hospodářské výsledky firmy, než aby byli propuštěni. „Strach ze ztráty zaměstnání je totiž poměrně silný a i nadále přetrvává,“ konstatuje Kozáková.
Bonusů ubylo
Přelom roku je tradičně obdobím, kdy se lidé těší z třináctých platů a finančních bonusů. Letos je jich ale méně než před rokem. Třináctého platu se dočkalo jen 18 procent všech tuzemských zaměstnanců, zatímco před rokem jich bylo 20 procent. Z odměn se těší 31 procent lidí, o jeden procentní bod méně pracovníků než o rok dříve. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila společnost Profesia.
Nejmenší podíl zaměstnanců s třináctými platy je podle dostupných údajů mezi pomocnými zaměstnanci, ze kterých tento plat dostalo 12 procent. Mezi administrativními pracovníky získalo mzdu navíc 17 procent lidí. Nejvyšší podíl zaměstnanců s třináctým platem je mezi nižšími a středními manažery a vrcholovými manažery, kde se z těchto platů těší 23 procent lidí.
