Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila svoji studii IT Outlook 2000, která analyzuje stav a perspektivy sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT) v zemích OECD. Zvláštní pozornost věnuje dopadu rozvoje těchto technologií na vývoj ekonomik členských států.
Rozvoj informačních a komunikačních technologií je vnímán jako hlavní příčina vzniku takzvané Nové ekonomiky. V analýze Jiřího Křováka Hodně Ameriky, méně Británie (EURO 19/2000) jsou popsány okolnosti vzniku a základní charakteristiky Nové ekonomiky. Je v něm také uvedeno, že tyto aspekty lze v Česku najít jen stěží. To však neznamená, že v implementaci ICT česká ekonomika výrazně zaostává za vyspělým světem.
Šest procent.
Česká republika své zpoždění za vyspělými ekonomikami v sektoru ICT velice rychle dohání, a ve srovnání s ostatním zeměmi střední a východní Evropy si dokonce vytváří určitý náskok. V grafu 3 je uveden podíl výdajů na ICT na hrubém domácím produktu v roce 1997. Je z něj patrné, že Česko vydalo na informační a komunikační technologie více než šest procent hrubého domácího produktu, to je více než Polsko, Maďarsko, ale i Německo a průměr EU.
Nejrychlejší růst.
Nejviditelnější a zároveň nejdůležitější složkou ICT jsou telekomunikace a výdaje do nich také představují největší část celkových výdajů na tyto technologie. Rozvoj telekomunikací, především mobilních, dovoluje výrazně rozšířit počet uživatelů ICT a přiblížit výhody nových technologií co nejširšímu okruhu uživatelů. Rozmach telekomunikací je také nejvíce viditelným aspektem Nové ekonomiky v České republice.
Telekomunikace jsou nejrychleji rostoucím segmentem služeb v Česku, v roce 1999 tržby za telekomunikační služby meziročně rostly ve stálých cenách v průměru o 20,5 procenta, v prvních třech měsících letošního roku pak o 26,9 procenta. Rychlý rozvoj telekomunikací a značný potenciál dalšího růstu tohoto odvětví vedl k růstu cen akcií telekomunikačních firem. Není bez zajímavosti, že díky tomu telekomunikační firmy (Český Telecom a České radiokomunikace) v současné době tvoří přibližně jednu polovinu báze (tržní kapitalizace) nejvíce sledovaného indexu českého akciového trhu PX50.
Desetina investic.
Dopady růstu telekomunikačního odvětví na českou ekonomiku lze rozdělit na přímé a nepřímé. Přímým efektem je růst přidané hodnoty v tomto sektoru ekonomiky, který přispívá k růstu celkového hrubého domácího produktu. Nepřímých efektů růstu telekomunikačního odvětví je více. Za prvé vysoké investice do telekomunikací mají výrazný multiplikační efekt na celou ekonomiku. V loňském roce tři vedoucí telekomunikační firmy (Český Telecom, EuroTel a RadioMobil) investovaly více než 28 miliard korun, letos tyto tři firmy spolu s novým operátorem mobilních telefonů Českým Mobilem mají v plánu investovat 46 miliard. Podíl investic do telekomunikací na celkových investicích v národním hospodářství by tak letos mohl dosáhnout deseti procent. Vysoké investice především do rozšiřování telekomunikačních sítí znamenají růst tržeb stavebních a ostatních dodavatelských firem, a tím dochází k růstu přidané hodnoty těchto dodavatelů.
Za druhé podniky, které využívají nové telekomunikační technologie, mají možnost zlepšit komunikaci jak uvnitř podniku, tak i ve vztahu ke svým dodavatelům a odběratelům (včetně konečných odběratelů – spotřebitelů). Díky lepší komunikaci a koordinaci se podnikům snižují výrobní náklady, a tím klesají ceny výstupu. Spotřebitelé při nižší ceně poptávají vyšší množství zboží, a tudíž dochází i k růstu objemu výroby. Stručně řečeno, roste efektivita výroby. Z toho plyne, že růst telekomunikací lze charakterizovat jako pozitivní nabídkový šok, který vede k růstu výstupu ekonomiky a k poklesu cenové hladiny. Lze očekávat, že výrazný rozvoj telekomunikačního odvětví, především pak mobilní telekomunikace, bude v České republice pokračovat i v následujících letech. Vzhledem k omezené velikosti českého trhu půjde spíše cestou intenzifikace – neustálým rozšiřováním škály poskytovaných služeb – než extenzifikace, tedy rozšiřováním počtu uživatelů.
