Brněnská podnikatelka Zuzana Přikrylová přišla s originálním programem změny životního stylu. Pečlivě namixovala tři prvky: cvičení, zdravou výživu a masáže. Projekt si rychle získal své fanoušky. Zaujal sportovce, lidi s bolestmi zad i tlouštíky.
V elegantní recepci brněnského studia One+ mají květináč s bambusem. Rostlina je známá tím, že může růst mimořádnou rychlostí. „Máme ji tu jako symbol, jak roste i naše podnikání,“ usmívá se Zuzana Přikrylová, která v centru rozjela originální podnikatelský projekt na podporu zdravého životního stylu nazvaný Koncept Think.
Na začátku jejího podnikání byla výzva, jak ještě najít skulinu v obrovské konkurenci, která se na českém trhu v oboru fitness v posledních letech vytvořila. Podle odhadů České komory fitness funguje v tuzemsku kolem tisícovky center a v odvětví pracuje až 20 tisíc instruktorů a trenérů.
Přikrylová, která obor rekreologie se specializací management životního stylu a zdraví vystudovala na Univerzitě Palackého v Olomouci, se rozhodla v této tlačenici zaujmout zákazníky programem tři v jednom.
„Když chce dneska člověk zlepšit svůj životní styl, často obchází tři různá místa. S jedním poradcem řeší výživu, s dalším cvičení, jinam zas chodí na masáže. A ti tři instruktoři vzájemně nespolupracují. My jsme se rozhodli, že to všechno spojíme do jednoho komplexního tříměsíčního programu, kdy s klientem pracuje stále stejný kouč, který zná všechny souvislosti,“ vysvětluje Přikrylová.
| Větší byznys než fotbal |
|---|
| Pod odvětví nazývané fitness jsou souhrnně zařazovány různorodé sporty i programy na podporu zdraví. Jde o obrovský byznys. V Evropě měl jen za loňský rok obrat téměř 27 miliard eur, což je například víc než dvojnásobek tržeb oproti celému fotbalovému odvětví. Fitness je pro ekonomiku důležitý i tím, že je typickou příležitostí pro drobné podniky nebo živnostníky. Podle loňského průzkumu České komory fitness má třetina českých center roční obrat v rozmezí jednoho až pěti milionů a téměř polovina pracovníků v oboru jsou živnostníci. Přesná čísla zatím chybějí, odhaduje se ale, že počet fitness center je v Česku mezi 800 až 1200. |
Nápad zafungoval. Poté, co prošli programem první účastníci a zaznamenali překvapivě dobré výsledky, katapultovalo to zájem rychle až na hranici kapacity podniku.
„V současnosti už každý měsíc pracujeme zhruba s 30 klienty. To je maximum, kolika ještě můžeme já a dva zaměstnanci vyhovět, abychom přitom zároveň zachovali individuální přístup ke každému člověku,“ vysvětluje podnikatelka s tím, že právě kvůli uchování „rodinného“ přístupu zatím nechce projekt rozšiřovat.
Počáteční investice do přípravy centra One+ a na vybavení byly zhruba milion korun. Provozní náklady jsou nyní, ve třetí sezoně projektu, průměrně 80 tisíc korun měsíčně. O náklady se Zuzana Přikrylová dělí se svou obchodní partnerkou Lucií Pokornou, která v centru One+ provozuje vlastní programy například v oblasti péče o pokožku.
Šance i pro morbidně obézní
Ozdravný program, který kombinuje cvičení, relaxaci a úpravu jídelníčku, se trefil do současné vlny. „U nás i ve světě je nyní trend, že se zákazníkovi dává komplexní služba. Jestli tenhle přístup bude kralovat i za deset patnáct let, to samozřejmě nevíme, teď ale rozhodně úspěch má,“ říká Miroslav Veselý, předseda Asociace pracovníků v regeneraci. Brněnský Koncept Think prý upoutal i ty, kteří by se jinak ke cvičení odhodlávali těžko. „Míříme i na lidi s takzvanou morbidní obezitou. Ti do klasické posilovny nikdy nepůjdou. Nestojí o to, aby na ně někdo při cvičení zíral. Tady mají při tréninku soukromí jen s lektorem, jemuž důvěřují. Měli jsme třeba klienta, který začínal s váhou přes 150 kilogramů,“ říká Zuzana Přikrylová.
„Na začátku se klienta ptáme na motivaci a s čím má potíže. Co rád jí, jestli chce jen zhubnout, nebo hlavně vypracovat bicepsy. Jestli špatně spí, nebo ho bolí záda. Program pak podle toho ušijeme každému na míru,“ vysvětluje podnikatelka. „Musí to klienta bavit a doporučená strava mu musí chutnat. Neříkáme mu: doteď jste dělal všechno špatně a musíte honem přestat jíst, co jste měl rád. Třeba jsem tu měla pána, který mi na začátku přiznal, že si každé ráno dělá osm míchaných vajíček. Myslíte, že je to moc, ptal se mě zcela vážně. Tak jsme se dohodli, aby každý den postupně snižoval svou dávku o půl vajíčka. Pak jsem mu doporučila k snídani müsli. Zase mě dokázal překvapit -snědl celou krabici na posezení,“ vzpomíná s úsměvem Zuzana Přikrylová.
Masérka, která by dokázala zabít
Základní varianta programu, který trvá tři měsíce a stojí 15 tisíc korun, zahrnuje 30 lekcí, jež kombinují masáže, kondiční cvičení nebo redukci bolestí.
Zuzana Přikrylová přitom zohledňuje svou vědeckou práci - patří mimo jiné mezi specialisty na orientální regenerační postupy, jako je takzvaná shiatsu masáž nebo thajský pasivní strečink. Tyto metody zkoumala i přímo v Thajsku a v Indonésii.
„Například na turisticky vyhlášeném Bali, kde mají svoji balijskou masáž, to z odborného hlediska tamější dívky příliš neovládají. Je to tedy nanejvýš relaxační záležitost. Naopak v Thajsku mě zaujalo, že ať podstoupíte masáž v chrámu, nebo v posledním domku na pláži, všude to masérky i z medicínského hlediska dělají správně,“ uvádí Přikrylová.
| Na instruktory by měly být vyšší nároky |
|---|
| Co se týče českého trhu v oblasti fitness, Zuzana Přikrylová míní, že je příliš otevřený a podnikají v něm i lidé bez dostatečného odborného vzdělání. „Často začnou dělat trenéry lidé, kteří předtím prostě jen sami posilovali a bavilo je to. Ti ovšem nemají potřebné detailní znalosti anatomie nebo chemických procesů, které se v lidském těle odehrávají. Někteří výživoví poradci jsou zase v podstatě jen dealery koktejlů. Přitom jako poradce máte nad klientem velkou moc - poslouchá vaše rady a dává v sázku to nejcennější, svoje zdraví,“ zdůrazňuje Přikrylová. Po přísnější regulaci tohoto odvětví ostatně volají oborové asociace. Například pro maséry dosud postačuje, když absolvovali akreditovaný kurz v rozsahu 160 hodin, případně pokud mají vystudovánu vysokou školu sportovního charakteru. „To ale ještě není samo o sobě důkazem dostatečné odbornosti,“ podotýká prezidentka České komory fitness Jana Havrdová. Situaci má zlepšit Národní soustava kvalifikací. Ta jmenuje pro instruktory jednotlivých sportovních aktivit, jako je třeba kondiční chůze nebo aerobik, konkrétní znalostní okruhy, které žadatel prokazuje u standardizované zkoušky. „Kdo nesloží takovou jednotnou státní zkoušku, za toho nelze dát ruku do ohně,“ říká Jana Havrdová. Přesné kvalifikační požadavky mají od letošního ledna oporu v příloze živnostenského zákona. |
V asijských salonech ji prý překvapil velmi uvolněný přístup. „Třeba jsem byla na masáži v jednom thajském chrámu a z nádvoří se ozýval ohromný hluk, jak tam nějaký dělník řezal rozbrušovačkou plech. Masérkám to vůbec nepřišlo divné. Ony se při masírování běžně baví mezi sebou i se zákazníkem. Já upřednostňuji, když klienti moc nerozprávějí o tom, co kde během dne viděli nebo zažili, protože potom nejsou uvolnění. Pak se třeba stane, že člověku při masáži přeskočí žebro. Když jsem nedávno trošku přitlačila na jednoho pána a jemu žebro takhle luplo, podíval se překvapeně na mě, na mé ruce a pomalu se zeptal: Vy byste asi dokázala zabít, viďte?“
Zuzana Přikrylová využila svůj dobře rozjetý podnikatelský projekt i pro vědecké účely. Pokud jednotliví klienti souhlasí, zahrnuje poznatky a postupné výsledky Konceptu Think do dlouhodobé studie, kterou zpracovává pod křídly brněnské univerzity. Může být tedy na všech frontách spokojena. Spojila dohromady svou práci, koníček, odbornou vášeň a byznys. Bambus dál roste.
