Když přijde na rozvoj nabíjecí infrastruktury pro elektromobily, nemá se Česko rozhodně za co stydět. Disponuje totiž jednou z nejhustších sítí v Evropě, tedy minimálně v přepočtu na nově registrované vozy s elektrickým pohonem. Těch je u nás na druhou stranu v porovnání s ostatními zeměmi stále nedostatek.
Vyplývá to z výsledků každoroční analýzy EV Readiness Index od leasingové společnosti LeasePlan. Ta aktuální stav posuzuje ve 22 evropských státech a kromě zmíněné nabíjecí infrastruktury přitom zohledňuje také velikost trhu s elektromobily a výši celkových nákladů, jež zákazníci v daných státech za vlastnictví či provoz těchto vozů zaplatí. Do průzkumu se vedle čistě elektrických vozidel počítají i plug-in hybridy, tedy hybridní automobily, jejichž baterii lze nabíjet ze zásuvky.
Na každý nově registrovaný elektromobil v Česku loni připadalo 6,26 nabíjecí stanice, což je výrazně vyšší údaj, než průzkum zaznamenal v ostatních zemích. Pro srovnání, třeba v Rakousku je počet těchto stanic pod hranicí pěti. V Německu je pak množství elektromobilů a nabíjecích stanic téměř na stejné úrovni. Nejsilnější je v tomto ohledu jednoznačně Nizozemsko, kde loni na každý nový registrovaný vůz připadalo 12,65 stanice.
„Současný trend poměrně rychlého navyšování počtu nabíjecích stanic je třeba zachovat. Počet elektromobilů bude u nás v příštích letech dynamicky narůstat a dnešní kapacity by potřeby řidičů nedokázaly pokrýt,“ komentuje Martin Brix, generální ředitel české pobočky společnosti LeasePlan. Pozitivní zprávou dle něj je, že vláda plánuje investice do této oblasti i přes napjatý rozpočet.
Německo loni zaregistrovalo stokrát víc elektroaut než ČR
Ačkoli rostoucí infrastruktura může pro Českou republiku na první pohled vypadat jako velký úspěch, z velké části za něj vděčíme nízkému počtu elektrických automobilů. Těch u nás bylo loni registrováno ,pouze‘ 7455. Celkový počet registrovaných motorových vozidel přitom podle statistik Sdružení dovozců automobilů (SDA) odpovídal 8,7 milionu, z toho 6,4 milionu tvořila osobní vozidla.
Méně elektrických aut a plug-in hybridů loni přibylo jen na Slovensku, kde jich majitelé registrovali necelé tři tisíce. V případě zbylých 20 států se toto číslo až na výjimky drží v řádech desetitisíců či statisíců, přičemž suverénně vede Německo. Tam loni přibylo přes 833 tisíc elektromobilů.
Vysoké náklady na provoz
I když v počtu aut s elektrickým pohonem, respektive hybridů Česko relativně zaostává, hned v několika parametrech si podle průzkumu vedlo dobře. Například oproti většině evropských zemí u nás došlo k meziročnímu snížení celkových nákladů (TCO) na elektromobily. Tomu do jisté míry přispěla vládní dotace na nákup elektrických vozidel pro veřejný sektor, potažmo pobídky soukromým žadatelům na instalaci domácích nabíjecích stanic. Zlepšení finančních podmínek pro nákup elektromobilu loni kromě nás oznámilo jen Rakousko a Itálie.
„Celkové náklady na provoz čistě elektrického vozidla jsou u nás přesto citelně vyšší než výdaje na provoz srovnatelného benzinového vozu, a to o 20 procent. Což je vůbec nejvyšší zaznamenaný rozdíl v neprospěch elektrického modelu. Ve 13 z 22 států naopak celkové náklady na elektromobil vycházejí nižší než na benzinový vůz,“ upozorňuje Brix a dodává, že jejich výše se u elektrických vozů napříč evropskými zeměmi zvýšila o šest procent. Vliv měly hlavně rostoucí ceny energií.
Pokud jde čistě o výdaje za elektřinu, při jízdě elektromobilem s průměrnou spotřebou 18 kWh je autoři studie v Česku vyčíslili na 7,81 eur (přes 184 korun) na 100 najetých kilometrů. Nejméně za pohon zaplatí Maďaři, Rumuni, Norové a Italové. Ty stejná ujetá vzdálenost stojí v rozmezí 4,34 až 4,96 eur (102,4 až 117 korun).
Z průzkumu dále vyplývá, že celková připravenost na elektromobilitu vzrostla ve srovnání s minulým rokem o 12 procent, přičemž vyspělost trhu se zvýšila o bezmála pětinu procent, což koneckonců odráží vyšší podíl elektromobilů na prodejích nových aut. Z celosvětového pohledu představovaly automobily s elektrickým pohonem v loňském roce 5,6 procenta všech prodaných vozidel, tedy čtyřikrát více než v roce 2019, jak uvádí společnost Kelley Blue Book. Nabíjecí infrastruktura se pak napříč evropskými státy rozrostla téměř o polovinu.
Nejlepší skóre napříč kategoriemi už potřetí za sebou připadá Norsku, kde se elektrické vozy na nových registracích loni podílely 89 procenty. Následuje druhé Nizozemsko a třetí Spojené království, jež se o pomyslný bronz dělí také s Rakouskem, Švédskem a Lucemburskem. Jako nejhůře hodnocené vychází z průzkumu Polsko, druhá od konce se umístila Česká republika a před ní již zmíněné Slovensko.